Také se na vás ze všech stran sypou rady, jak byste se měla chovat, jednat a rozhodovat, co vám sluší, co smíte a co se naopak v žádném případě nehodí? Také vás občas štve škatulka, do které se vás snaží strčit? Existují mýty, které se tradují z generace po generaci jako naprosto reálné a pravdivé.

Jsou věci mezi nebem a zemí, o kterých se domníváme, že jsou prostě dané. Ale opravdu se s nimi musíme smířit? Mýtus první - Muži myslí, ženy cítí¨ Stalo se tak nějak tradicí, že muži sami sebe považují za myslitele, zatímco ženy za bytosti oplývající něhou, křehkostí a vůbec city. Nic proti tomu, pokud nás muži chtějí vnímat jako něžné éterické bytosti, ale zároveň to přece nemusí znamenat, že ekvivalentem pro ženu je hloupá slepice. Faktem je, že spousta odborných publikací uvádí rozdíly mezi fungováním mužského a ženského mozku. Největší rozdíl spočívá v tom, že ženy používají obě poloviny současně, kdežto muži pouze jednu nebo druhou polovinu. V praxi to znamená, že ženy různé faktory racionality a emocionality daleko více směšují, vnímají všechno v síti vztahů, v souvislostech. Muži oproti tomu emocionalitu a racionalitu mnohem více oddělují. Výzkumy dokládají, že děvčátka se už od narození spíše zajímají o vztahy, zatímco chlapci o věci a pohyb (mechanické hračky). Znamená to však, že z chlapců vyrostou myslitelé a z děvčátek plačtivé maminy? Rozhodně ne. Kde je psáno, že právě propojení citů a emocí je tím, co ženy oproti mužům znevýhodňuje? Kde se vzalo přesvědčení, že fakt, že ženy mnohem více využívají intuice je jejich nedostatkem? Zažitá tvrzení zřejmě souvisí s tím, že rozum je v patriarchátu pokládán za atribut mužství (které stojí výš) a cit za atribut ženství (které stojí níž). A ženy, autorky vědeckých objevů, které prokazatelně ukázaly, že pravda je trochu někde jinde? Pouhá hříčka přírody! Mýtus druhý - Žena má vrozené pečovatelské sklony Tento předsudek může mít pravdivé jadérko. Psychika ženy opravdu bývá více nastavena na péči než psychika muže. Ale zase na druhou stranu, i spousta mužů by možná měla tendenci projevit své city v péči o někoho blízkého, kdyby z nich okolí okamžitě nezačalo dělat slabochy, kteří "dělají ženské práce". Pohled na ženu jako pečovatelku tedy opět spíše než z vrozených dispozic pramení z pomyslného rozdělení světa na sféru "mužského" a "ženského" působení. Mýtus třetí - Ženy jsou od přírody submisivní, muži dominantní Zní to velmi věrohodně, co? Až na to, že kdyby tomu tak opravdu bylo, kdyby ženská křehkost, slabost a pasivita opravdu byly biologicky dané vlastnosti, v dávné minulosti by ženy dozajista nepřežily. Vezměte si lidoopy - zvířata lidem nejvíce podobná - připadají vám jejich samičky křehké a snadno zranitelné? A dovedete si představit, jak by dopadly, kdyby takové skutečně byly? Ženy připomínající křehké panenky začal vynášet na piedestal teprve patriarchát. Mýtus čtvrtý - Žena se realizuje v mateřství, muž v práci Obvykle tomu tak skutečně je. Ovšem ne proto, že bychom po tom všechny tak prahly, ale protože to jaksi vyplyne z toku událostí. Žena obvykle skutečně mnohem více touží po rodině a po dětech než muž. Znamená to však zároveň, že ji vlastní profesní kariéra nezajímá? Myslím si, že jenom malé procento žen je doživotně spokojeno s rolí matky. Většina z nich chce ještě něco víc, chce dokázat, že umí i jiné věci, než utírat dětem prdelky. (Byť by to po určitou dobu života byla ta nejsladší povinnost). A myslím si, že je dobře, že to chce. Děti dokáží být náležitě hrdé na maminku, která něco dokáže a maminka rozhodně nebude tolik traumatizovaná jejich odletem z hnízda. Nezbudou jí totiž prázdné ruce. Mýtus pátý - Prvotní povinností ženy je utvářet zázemí muži Pokud to tak cítí, tak proč ne. Možná je opravdu spousta žen, které touží po tom čekat večer svého muže ve slavnostním oděvu při svíčkách s hotovou večeří. Určitě je ale i množství těch, které to za vrchol svého života nepovažují a které by daly přednost tomu utvářet zázemí společně se svou drahou polovinou. Neboli, které by se o to vytváření rády podělily. Problém je v tom, že se na ně společnost dívá tak trochu jako na podezřelá individua. Což je ovšem nemusí zase tolik trápit. Pokud tento názor nesdílí i jejich vlastní muž. Mýtus šestý - Žena nikdy nesmí vydělávat víc než muž Mýtus, který se nám vynořil v době poměrně nedávné. V dobách rozvinutého socialismu totiž žena s větším příjmem než muž byla takovou výjimkou, že se o její existenci taktně mlčelo. Dnes to vypadá jinak. A muži se s tím jenom neradi vyrovnávají. Na jednu stranu je jistě příjemné, když rodinný rozpočet nezeje prázdnotou, na druhou stranu tak trochu uráží mužskou ješitnost, když tím, kdo ho zaplňuje, je právě žena. Aby byl klid zachován, řeší se situace v některých rodinách tak, že se o otázce financí prostě nemluví. Peníze přitékají zdánlivě z neznáma. Je to zdaleka nejlepší možnost. Doufat v nemožné, neboli v to, že muž bude jásat nad tím, jak je žena schopná, si dovolí jen ti největší snílci. Tvrdá realita je obvykle taková, že kolem peněz se strhne vždy největší hysterie, kterou přežijí ve zdraví jen ti nejodolnější. Mýtus sedmý - Muž miluje svobodu, žena se jí bojí A proč by měla. Mýtus, který se nám zadřel pod kůži v dobách, kdy jediným posláním ženy bylo rychle se vdát a porodit děti. Každá taková, která tak nejdéle do dvaceti let neučinila, byla divná, podezřelá, zvláštní, nepochopitelná. Doba je za námi, mýtus nikoliv. Přestože už je spousta žen, které svobodu ve vztahu s partnerem staví na příčky nejvyšší. Které usilují o to, mít volné ruce a žít si podle svého. Žena se nebojí svobody. Jenom má někdy strach o ni usilovat. Mýtus osmý - Žena potřebuje lásku, muž sex Nesmysl. Sex bez lásky je k ničemu, podobně jako láska bez sexu. Muž bez ženy. A žena bez muže. Bez mýtů a předsudků. P.S. Slíbili jsme deset mýtů? Opravdu chcete o těch zbylých dvou slyšet? Jak chcete… Mýtus devátý - Ženská nic nevydrží Mýtus desátý - Ženská vydrží všechno, má devět životů jako kočka Bez komentáře. Iva Nováková

Reklama