Komerční prezentace Aktual.: 6.06.2005 08:37
  Vydáno: 6.06.2005, 08:36
 
    Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů účastníků pracovně-právního vztahu (zaměstnance a zaměstnavatele) a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. (Neplatný je pracovně-právní úkon, který  se  svým  obsahem  nebo  účelem příčí  zákonu nebo jej obchází nebo se jinak příčí dobrým mravům.) Uvedené normy bývají nazývány jako zásada slušnosti. Jedná se o interpretační pravidlo sloužící k výkladu jednotlivých ustanovení zákoníku práce v praxi.
    Zákoník práce, ani občanský zákoník, v němž se pojem dobré
mravy objevil dříve, ani jiný obecně závazný právní předpis,
pojem dobrých mravů blíže nespecifikuje. Vesměs se podává obecná
definice ze soudního rozhodnutí, které dobré mravy chápe jako
souhrn určitých etických a kulturních norem společnosti, z nichž
některé jsou trvalou a neměnnou součástí lidské společnosti, jiné
spolu se společností podléhají vývoji. Každý konkrétní
potenciální rozpor s dobrými mravy je třeba hodnotit individuálně
avšak pohledem objektivizovaným opírajícím se o celospolečensky
akceptovaný postoj (standard norem slušného chování).
Co by např. bylo v pracovně-právní oblasti porušením dobrých
mravů?
    
-  Zaměstnavatel sjedná se zaměstnancem v rámci dohody
o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce odměnu, jejíž
výše je výrazně  nižší, než by činila úroveň mzdy, pokud by byl
daný úkol zabezpečován v rámci pracovního poměru. 
-  Zaměstnavatel účelově mění vnitřní organizační strukturu
podniku s úmyslem obměnit sestavu svých zaměstnanců (tj. s
některými z nich rozvázat pracovní poměr), popřípadě rozšířit
okruh jmenovaných funkcí, aby měl možnost odvolávat zaměstnance
bez uvedení důvodu.
    Za rozpor s dobrými mravy lze považovat i tzv. bossing a
mobbing čili jednání spočívající v systematickém psychickém
pronásledování nebo šikanování zaměstnance (v prvém případě
nadřízenými - vedoucími pracovníky, v druhém případě kolegy -
spoluzaměstnanci), které zpravidla směřuje k tomu, aby postižený
zaměstnanec ukončil pracovně-právní vztah u zaměstnavatele, jakož
i postih či znevýhodnění zaměstnance za to, že se zákonným
způsobem domáhá  svých práv vyplývajících z pracovně-právního
vztahu.
ČR
právo
pracovní právo