Dobré mravy a zásada slušnosti

foto Ilustrační foto - Běh kancelářských krys se konal 9. října v centru Prahy. Každý ze závodníků z řad úředníků, manažerů a podnikatelů přitom musel mít svůj tradiční pracovní oděv, v jedné ruce mobilní telefon a ve druhé šanon, desky nebo aktovku. Do soutěže se přihlásilo přes sto lidí z přibližně dvacítky firem.

Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů účastníků pracovně-právního vztahu (zaměstnance a zaměstnavatele) a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. (Neplatný je pracovně-právní úkon, který se svým obsahem nebo účelem příčí zákonu nebo jej obchází nebo se jinak příčí dobrým mravům.) Uvedené normy bývají nazývány jako zásada slušnosti. Jedná se o interpretační pravidlo sloužící k výkladu jednotlivých ustanovení zákoníku práce v praxi.

Zákoník práce, ani občanský zákoník, v němž se pojem dobré mravy objevil dříve, ani jiný obecně závazný právní předpis, pojem dobrých mravů blíže nespecifikuje. Vesměs se podává obecná definice ze soudního rozhodnutí, které dobré mravy chápe jako souhrn určitých etických a kulturních norem společnosti, z nichž některé jsou trvalou a neměnnou součástí lidské společnosti, jiné spolu se společností podléhají vývoji. Každý konkrétní potenciální rozpor s dobrými mravy je třeba hodnotit individuálně avšak pohledem objektivizovaným opírajícím se o celospolečensky akceptovaný postoj (standard norem slušného chování). Co by např. bylo v pracovně-právní oblasti porušením dobrých mravů?
  • Zaměstnavatel sjedná se zaměstnancem v rámci dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce odměnu, jejíž výše je výrazně nižší, než by činila úroveň mzdy, pokud by byl daný úkol zabezpečován v rámci pracovního poměru.
  • Zaměstnavatel účelově mění vnitřní organizační strukturu podniku s úmyslem obměnit sestavu svých zaměstnanců (tj. s některými z nich rozvázat pracovní poměr), popřípadě rozšířit okruh jmenovaných funkcí, aby měl možnost odvolávat zaměstnance bez uvedení důvodu.
Za rozpor s dobrými mravy lze považovat i tzv. bossing a mobbing čili jednání spočívající v systematickém psychickém pronásledování nebo šikanování zaměstnance (v prvém případě nadřízenými - vedoucími pracovníky, v druhém případě kolegy - spoluzaměstnanci), které zpravidla směřuje k tomu, aby postižený zaměstnanec ukončil pracovně-právní vztah u zaměstnavatele, jakož i postih či znevýhodnění zaměstnance za to, že se zákonným způsobem domáhá svých práv vyplývajících z pracovně-právního vztahu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 31.10.2025 ČTK

Reklama

12°C

Dnes je pátek 31. října 2025

Očekáváme v 21:00 7°C

Celá předpověď