South Australia vypadá na mapě jako čtverec, kterému někdo ukousl levou spodní část. Možná to byli Bílí žraloci, kterých žije na jeho pobřeží více než kdekoli jinde na světě. V cípu Eyrejského poloostrova je u Dangerous Reef světově nejvyhlášenější "rodiště" obávaných predátorů. Natáčely se zde i scény z filmu Čelisti.

Jižní Austrálie je nejsušším státem nejsuššího kontinentu, přes šedesát procent povrchu zabírají pouště, ale jeho jihovýchodní část je přitom zelená a úrodná. Jihoaustralané rádi slaví a jelikož nejen v hlavním městě Adalaide, ale v každém větším městečku mají svůj svátek, dostala země přezdívku Festival State. V Adelaide je těch festivalů hned několik, a protože za to krásné město stojí, věnuji mu příště celou kapitolu. Jedním z největších svátků je každoročně Schutzenfest. Jak název napovídá, jeho původ je německý. Slaví se v městečku Hahndorf, kam přišli pod vedením kapitána Hahna v roce 1839 pruští Luteráni. Jižní Austrálii totiž na rozdíl od Nového jižního Walesu a Victorie neosídlovali vězňové, ale svobodní farmáři, kteří zde dostali možnost zakoupit půdu. Mimo Anglie jich byla velká část právě z Německa. Vláda Jižní Austrálie nebyla liberální jen co se náboženské svobody týkalo, ale jako první na světě zde mohly v roce 1894 volit a být voleny ženy do parlamentu. Jižně od Adelaide také vznikla první oficiální australská nudistická pláž. Ač liberální, co se chování vůči původním obyvatelům týkalo, nelišili se bílí kolonizátoři příliš od jiných částí Austrálie. V polovině minulého století žilo v zemi dvanáct tisíc Aboridžinálců, dnes jich je zde méně než polovina. Žijí na jimi vlastněné půdě avšak v nejméně pohostinných částech země, tzv. Outbacku. Vyprahlý Outback přináší Jižní Austrálii přírodní bohatství. Jsou zde velké zásoby měďi a uranu, ale nejvyhlášenějšími jsou opálové doly. Centrum těžby těchto polodrahokamů je Coober Pedy. Apokalyptické městečko kde lidé žijí kvůli vedru v podzemních štolách bylo mou první zastávkou v Jižní Austrálii.
Od hranic Severního Teritoria je to sem po Stuartově dálnici 450 kilometrů vyprahlou pouští. Jedním z mála zpestření na cestě je tzv. Dingo Fence - 9600 kilometrů dlouhý plot chránící ovce před divokými psy -, přetínající dálnici 30 kilometrů před Coober Pedy. Dalších tři sta kilometrů směrem na jih do Woomery prochází dálnice vojenským územím, kde prováděli v 50. letech pokusné výbuchy Britové a nyní zde mají základnu Američané. Pokusy nikoli vojenskými, ale rychlostními, je vyhlášené Eyrejské jezero severně od Woomery. Největší slané jezero světa je s minus patnácti metry nadmořské výšky nejníže položeným místem v Austrálii. V letošním roce byla ve většinou vyschlém jezeře vzácně voda a po jeho dně se tak nemohly pokoušet o rekordy rychlostní prototypy. Na jih od Eyrejského jezera se zvedá monumentální pouštní pohoří Flinders Rangers s nádhernou náhorní planinou Wilpena Pound.
Do těchto končin a dále na sever se dá dostat pouze s tzv. 4WD - autem s náhonem na všechna čtyři kola. Milovníci dobrodružství se pak vydávají i mimo značené cesty. K nejoblíbenějším "Trackům" patří ten z Dalhouise přes Simpsonovu poušť do Birdsville v Queenslandu. Skupina šílenců pořádá dokonce každoročně na této 550 kilometrů dlouhé trase cyklistický závod. Cesta z pouště zpět do civilizace vede přes přístav Port Augusta, přezdívaný pro stýkání se čtyř hlavních cest "Křižovatkou severu". Cestou z Port Augusty na západ se dá sjet po pobřeží Spencerova zálivu do Whayally - po Adelaide druhého největšího města státu -, dál začíná opět pustina. Jako první z bělochů jí přešel v roce 1841 John Eyre, po kterém je pojmenovaná dálnice - spíše kamenná silnice. Táhne se podél pobřeží Velkého Australského zálivu, jehož vápencové útesy plné jeskyní jsou i přes sto metrů vysoké. Před hranicí se Západní Austrálií je na dálnici 146 kilometrů dlouhý úsek bez sebemenší zatáčky. Nejdelší australský rovný silniční úsek protíná Nullarbor Plain, v překladu Pláň beze stromů, jejíž plocha je třikrát větší než Česká republika. Dálnice z Port Augusty na jih vede do úrodného a hustěji osídleného jihovýchodního cípu Jižní Austrálie. Skvostem farmářských oblastí je Barossa Valley, nejvyhlášenější australská vinařská oblast, ležící jen kousek od Adelaide.
Na druhé straně od hlavního města stojí za to vydat se na třetí největší australský ostrov - Kangaroo Island. Vedle klokanů, tuleňů a další divoké australské fauny tam žili v 19. století piráti. Klokanní ostrov odděluje úzký průliv od Fleurieuova poloostrova, jehož centrem je Victor Harbour. Přístav býval základnou pro lovce velryb a i v současnosti je možné při hodně velké dávce štěstí mořského savce u pobřeží vidět. Po pobřeží Indického oceánu dále na východ leží jezero Alexandria, do kterého ústí po 2500 kilometrů dlouhé pouti řeka Murray. Jezero je zčásti od moře odděleno úzkým pruhem nazvaným The Coorong, táhnoucím se dalších sto kilometrů na východ, a vzniklé laguny jsou ideálním místem pro hnízda pelikánů a dalších ptáků. U hranice s Victorií leží další dva jedinečné přírodní úkazy. Fosílie pravěkých savců v jeskyních u Naracoorte jsou v seznamu Světového přírodního dědictví UNESCO.
Modrému jezeru v kráteru vyhaslé sopky u městečka Mt. Gambier se v jazyce původních obyvatel říká - Ďáblův kalamář. Pro Austrálii byl Mt.Gambier před 1400 lety místem posledního sopečného výbuchu a pro mě bylo toto místo posledním na mé cestě Jižní Austrálií před přejezdem hranice do Victorie.

Austrálie cestování cestopis Z druhé strany

Reklama