Chorvatský premiér Andrej Plenković vysvětlil postoj své země k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu a varoval Kyjev před právním uznáním ruské kontroly nad okupovanými územími.

Uvedl to na společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem NATO Markem Rutte, který je na návštěvě Chorvatska, informuje agentura Ukrinform.

"Problém je v tom, že Rusko chce nejprve podepsat dohodu a teprve poté přejít k příměří, zatímco Koalice ochotných navrhla jako první krok příměří a teprve poté dohodu," řekl Plenković.

Zdůraznil, že na základě vlastních chorvatských zkušeností "se Ukrajina nikdy nesmí de iure vzdát okupovaného území." "To je velmi důležitá otázka, protože by se tím agresor odměnil nebo by se stal ústupkem, který by nebylo možné vnitrostátně zdůvodnit."

Rusko se mezitím snaží "obnovit vztahy se Spojenými státy" a Ukrajinu využívá jako nástroj k dosažení tohoto cíle, uvedl Plenković a dodal, že Moskva rovněž usiluje o zmírnění sankcí a mezinárodní rehabilitaci.

Pokud jde o účast Chorvatska na bezpečnostních zárukách, zopakoval, že chorvatské jednotky nebudou na Ukrajině nasazeny, ale Chorvatsko "najde způsob, jak Ukrajině nadále pomáhat, jako tomu bylo doposud, ať už jde o politickou podporu nebo energetickou pomoc".

Přečtěte si také: "Ukrajinská vláda se rozhodla, že bude pokračovat ve své činnosti: Ukrajina nemůže čekat, potřebuje bezpečnostní záruky hned, říká Rutte

Připomněl, že Chorvatsko již dodává Ukrajině požadované energetické technologie, aby jí pomohlo obnovit energetickou infrastrukturu po ruských útocích.

S odkazem na minulé zkušenosti Ukrajiny s bezpečnostními zárukami zmínil Plenković negativní příklad Budapešťského memoranda, které jeho signatáři nedodrželi.

Zdůraznil, že Chorvatsko důsledně podporuje ukrajinské obranné úsilí a uznává, že Ukrajina bojuje nejen za sebe, ale i za evropskou demokracii a svobodu.

"Dnes jsme jednali o našem příspěvku Ukrajině - spřátelenému národu a oběti ruské agrese. Za posledních několik let poskytla chorvatská vláda 15 balíčků vojenské pomoci, poslední z nich byl schválen na zasedání vlády minulý týden. Přispěli jsme také do seznamu prioritních požadavků Ukrajiny, takzvaného PURL, který NATO zastřešuje a koordinuje nákup zbraní americké výroby," řekl Plenković.

Zdůraznil, že "Ukrajina brání nejen svou vlastní svobodu, ale také demokracii a svobodu v Evropě, a proto jsou důsledky ruské agrese tak zřejmé na celém kontinentu".

Plenković poznamenal, že svět a Evropa v současné době čelí "velmi složitým a náročným okolnostem", včetně globálních bezpečnostních hrozeb, pokračující ruské agrese proti Ukrajině a otázek souvisejících s dodržováním mezinárodního práva.

Informoval Rutteho o plnění obranných závazků Chorvatska v posledních letech, včetně dosažení výdajů na obranu ve výši 2 % HDP.

"V roce 2025 dosáhly výdaje na obranu 2,78 % HDP. To překročilo rozpočet ministerstva obrany a dosáhlo 1,9 miliardy eur," uvedl a dodal, že 34 % prostředků šlo na modernizaci, zatímco minimální požadavek NATO je 20 %.

Poznamenal, že toto úsilí bylo doplněno nákupem moderních zbraňových systémů, včetně samohybných houfnic Caesar a tanků Leopard.

Podle premiéra Chorvatsko rovněž využívá nové nástroje financování obrany, včetně půjček SAFE, v rámci kterých země požádala o 1,7 miliardy eur na financování výdajů na obranu v příštích letech.

Na konci prosince 2025 prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval Rumunsku a Chorvatsku za to, že se připojily k programu PURL a oznámily své první příspěvky do tohoto programu.

PURL je společný program USA a NATO, který byl zahájen v roce 2025 s cílem urychlit dodávky kritických zbraní a vybavení americké výroby na Ukrajinu. Partnerské země financují nákupy podle seznamu prioritních požadavků Ukrajiny, přičemž příspěvky jsou koordinovány prostřednictvím zvláštního fondu NATO. Díky tomu může Ukrajina rychle obdržet životně důležité systémy - například rakety Patriot a HIMARS - přímo z amerických skladů, a posílit tak svou obranu.

Foto: Foto: Snímek obrazovky z videa