Na mimořádném zasedání Rady NATO-Ukrajina Ukrajina informovala své spojence o rostoucím počtu ruských útoků na energetický systém země a požádala o zvýšenou pomoc, zejména o systémy protivzdušné obrany a rakety Patriot a NASAMS.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí to uvedlo v prohlášení . po schůzce.

Náměstek ministra zahraničí Oleksandr Miščenko, náměstek ministra obrany Sergej Bojev a náměstek ministra energetiky Roman Andarak se k jednání připojili online.

"Ukrajinští představitelé informovali spojence o současné bezpečnostní situaci a o systematických útocích Ruska na kritickou energetickou infrastrukturu Ukrajiny. Zdůraznili, že cílem těchto akcí je způsobit humanitární katastrofu v zimním období a připravit civilní obyvatelstvo o elektřinu, vodu a vytápění. Úředníci zdůraznili, že situace v energetickém systému zůstává mimořádně obtížná a že Ukrajina naléhavě potřebuje další ochranná opatření, zejména posílení protivzdušné obrany," uvedlo ministerstvo.

V projevu k účastníkům jednání Miščenko poděkoval spojencům za jejich podporu a vyzval k jejímu dalšímu posílení.

Bojev zase poznamenal, že v roce 2025 Rusko výrazně zvýšilo počet raket a bezpilotních letounů používaných při útocích proti Ukrajině, což jasně ukazuje na záměr Moskvy dále eskalovat situaci. Zdůraznil také, že použití balistické rakety středního doletu v blízkosti hranic NATO ze strany Ruska je dalším projevem jeho agresivní politiky a naprostého nezájmu o mír.

Nastínil, že Ukrajina naléhavě potřebuje střely pro systémy protivzdušné obrany, zejména Patriot a NASAMS, a vyzval spojence, aby investovali do programu PURL a do rozšíření obranné výroby, včetně vývoje stíhacích bezpilotních letounů.

Přečtěte si také: "Vláda se rozhodla, že se bude zabývat otázkou, zda je možné, aby byly tyto zbraně použity v boji proti terorismu: Rusko záměrně použilo raketu Orešník v blízkosti hranic EU - Zelenskij

Andarak informoval účastníky o opatřeních, která Ukrajina přijímá k zajištění stabilního provozu svého energetického systému, a nastínil prioritní potřeby ochrany, oprav a obnovy poškozených energetických zařízení a posílení odolnosti systému.

Spojenci naopak důrazně odsoudili ruské útoky jako akty zjevného teroru proti civilnímu obyvatelstvu Ukrajiny a potvrdili svou neochvějnou podporu Ukrajině a připravenost poskytnout potřebnou pomoc, uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí.

Zasedání svolané na žádost ukrajinské mise při NATO v návaznosti na nedávné masivní ruské údery na Ukrajinu, včetně ruského použití balistické rakety středního doletu Orešnik, se konalo ve formátu Politického výboru.

Dne 9. ledna ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že Ukrajina iniciovala naléhavé zasedání Rady bezpečnosti OSN, zasedání Rady NATO-Ukrajina a koordinované reakce v rámci EU, Rady Evropy a OBSE v návaznosti na ruské použití balistické rakety středního doletu proti Lvovské oblasti.

Již dříve ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že v noci z 8. na 9. ledna odpálilo proti Ukrajině kromě jiných zbraní i balistickou raketu středního doletu Orešnik, a označilo ji za reakci na údajný útok na Putinovu rezidenci ve Valdaji z 29. prosince 2025.

Ukrajinské velitelství vzdušných sil Západ oznámilo, že balistická raketa použitá k úderu na Lvov 8. ledna letěla rychlostí 13 000 km/h. Přesný typ rakety bude potvrzen po prozkoumání všech úlomků.

Na útok reagovaly evropské země. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová uvedla, že ruské tvrzení o použití rakety Orešnik představuje jasnou eskalaci proti Ukrajině a varování pro Evropu a Spojené státy.

Foto: Ukrajinské ministerstvo obrany