Uvedl to evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius, který vystoupil na konferenci o národní bezpečnosti na téma " Evropa pod tlakem " ve švédském městě Selen, informuje agentura Ukrinform.
Připomněl, že nedávné průzkumy veřejného mínění ve Španělsku, Belgii, Německu a některých dalších zemích EU ukázaly, že "přibližně 70 % občanů dává přednost tomu, aby jejich zemi bránila evropská armáda před národní armádou (10 %) nebo NATO (12 %)".
Jako příklad Kubilius uvedl Spojené státy: "Byly by USA silnější, kdyby měly 50 státních armád místo jediné federální armády nebo 50 státních obranných politik a obranných rozpočtů místo jediné federální obranné politiky a rozpočtu? Odpověď zní ne. Na co tedy čekáme?"
Zdůraznil, že Evropa musí vyřešit nejnaléhavější otázky týkající se její institucionální obranné připravenosti: "Pokud Američané opustí Evropu, jak vytvoříme evropský pilíř NATO? Kdo bude evropským velitelem sil NATO? Co evropské schopnosti velení a řízení a evropské velitelství? A co je nejdůležitější, jak nahradíme stotisícové americké pravidelné vojenské síly, které tvoří páteř vojenské moci v Evropě?".
Tato otázka zůstává otevřená, protože podle Kubiliuse stávající malé národní "bonsajové armády" nebudou schopny tento úkol samy splnit.
V této souvislosti vyzval k vytvoření jednotných evropských vojenských sil o síle 100 000 vojáků, což je myšlenka, kterou poprvé navrhla tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová a kterou nyní podporují odborníci i běžní Evropané.
Andrius Kubilius také uvedl, že je třeba pracovat na vytvoření Evropské obranné unie, což je jeden z úkolů, které dostal při svém nástupu do funkce. V tomto ohledu zůstávají otevřené následující otázky: "Měly by se do ní zapojit i Velká Británie a Norsko? Měly by být zahrnuty ozbrojené síly Ukrajiny, její obranný průmysl a její v boji osvědčené zkušenosti?"
Vyzval také k modernizaci evropského obranného průmyslu prostřednictvím politického vedení a efektivního rozvoje evropských obranných projektů.
Evropa musí být podle komisaře připravena odpovědět také na otázku, jak se Evropská unie může připravit na provádění čl. 42 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie, který se týká povinnosti vzájemné pomoci členským státům čelícím ozbrojené agresi.
V této souvislosti Kubilius vyzval k vytvoření jednotné platformy vedení, která by projednávala nejdůležitější otázky evropské obrany.
"Mým osobním návrhem je intenzivnější využití pozitivních zkušeností neformální platformy E5+ pro takové strategické diskuse. Bylo by důležité takovou platformu aktualizovat a formalizovat do podoby Evropské bezpečnostní rady," uvedl Kubilius a připomněl, že tato otázka byla navržena a projednávána již v letech 2017 až 2019, ale nebyla realizována.
Evropská bezpečnostní rada by se podle eurokomisaře mohla skládat z klíčových stálých členů, jakož i z několika členů na rotačním principu, včetně členského státu EU předsedajícího Radě EU, vedení Evropské komise a předsedy Evropské rady.
Pokud bude Evropská bezpečnostní rada projednávat širší otázky evropské bezpečnosti, mohla by zahrnovat také Spojené království, domnívá se Kubilius.
Podle jeho názoru bude muset Evropská obranná rada, kterou bude tvořit asi 12 zemí, projednávat nejdůležitější obranné otázky a rychle připravovat důležitá rozhodnutí.
"Naléhavým úkolem je nyní proměnit tuto myšlenku ve skutečnost," řekl Kubilius a dodal, že první otázkou, kterou se bude Evropská bezpečnostní rada zabývat, bude Ukrajina.
"V současné době nic nenasvědčuje tomu, že by Putin přistoupil na mírový plán. V takovém případě pouhé pokračování naší podpory Ukrajině na stejné úrovni s sebou nese riziko zhoršení situace na Ukrajině a v konečném důsledku i riziko, že Putin zvítězí. Potřebujeme jasnou odpověď: jak Evropská unie tento scénář změní? A proto potřebujeme Evropskou bezpečnostní radu právě teď," uzavřel Kubilius.
Jak informovala agentura Ukrinform, Kubilius tento týden poprvé navštívil Portugalsko, kde se setkal s ministrem národní obrany Nuno Melem a jednal s ním o evropské obranné připravenosti, realizaci obranného úvěrového programu SAFE a další podpoře Ukrajiny.
Setkal se také s vedením portugalského letectva, zúčastnil se slyšení v parlamentních výborech pro evropské záležitosti a obranu, sešel se s ministrem školství, vědy a inovací Fernandem Alexandrem, aby s ním projednal vesmírnou politiku, a uspořádal kulatý stůl s předními zúčastněnými stranami v oblasti obrany a vesmíru.
Je známo, že žádosti o půjčky v rámci programu SAFE , jehož původní rozpočet činil 150 miliard EUR, již tento rozpočet překračují přibližně o 25 %, tj. téměř o 40 miliard EUR.
Andrius Kubilius poznamenal, že členské státy EU předložily Evropské komisi žádosti o financování 691 obranných projektů, což potvrzuje značný zájem o program bezpečných půjček SAFE.
Patnáct členských států EU do svých žádostí zahrnulo také podporu Ukrajiny.












