Uvedl to Oleh Didenko, šéf Ústřední volební komise, v rozhovoru pro deník Právo. v rozhovoru pro Ukrinform.
"Podle mého názoru by bylo vhodnější přijmout samostatný zákon, který by upravoval specifika poválečných voleb - stanovil by specifické postupy a aspekty, které nejsou typické pro volby v době míru," řekl Didenko.
Poznamenal také, že existuje samostatná otázka kritérií pro možnost či nemožnost konání voleb na určitém území. Podle Didenka by tato otázka měla být rovněž upravena samostatným zákonem.
"Takový návrh zákona vypracovala CKV v roce 2022. Komise jej předložila Nejvyšší radě. Poté na něm Rada podnikla určité práce, do kterých zapojila mezinárodní partnery. Jediné, co je mi známo, je, že zatím nebyl zaregistrován," uvedl šéf CEC.
Vysvětlil, že v důsledku války na Ukrajině bylo mnoho osad zcela nebo částečně zničeno a prakticky se vylidnily. "Je potřeba, aby se tam konaly volby? Takové otázky je třeba vyřešit," zdůraznil Didenko.
Poznamenal, že všechny tyto otázky musí být upraveny zákonem.
Jak bylo oznámeno, 26. prosince, první online zasedání pracovní skupiny pro přípravu legislativních návrhů pro volby ve zvláštním nebo poválečném období, kterou vede první místopředseda Nejvyšší rady Oleksandr Kornijenko. Tvoří ji 62 osob, včetně zástupců Nejvyšší rady, kabinetu ministrů a občanské společnosti.
Dříve prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil: že pokud ratifikace mírové dohody mezi Ukrajinou, USA, Ruskem a Evropou, pokud bude podepsána, vyžaduje celostátní referendum, mohlo by se konat společně s prezidentskými volbami na Ukrajině. K tomu by mohlo dojít již 60 nebo 90 dní po podpisu dohody.
Prezident poznamenal, že bod 18 návrhu dokumentu o ukončení války stanoví, že volby na Ukrajině by se měly konat co nejdříve po podpisu mírové dohody.
