Případy takového vměšování byly hojně zaznamenány během voleb v Gruzii a Rumunsku. V případě Ukrajiny se očekává, že tato rizika budou mnohem vyšší, uvedla v rozhovoru pro Ukrinform Olena Šuliak, zástupkyně vedoucího pracovní skupiny, předsedkyně Výboru Nejvyšší rady pro státní výstavbu, místní správu, regionální a městský rozvoj.
Podle Šuliakové se 26. prosince uskutečnilo první ze série plánovaných zasedání zvláštní pracovní skupiny, která má připravit komplexní legislativní návrhy týkající se organizace a průběhu voleb ve zvláštním období a/nebo poválečných voleb na Ukrajině. Jedním z úkolů je posoudit připravenost volební infrastruktury na takové volby a také vypracovat právní mechanismy, které by zabránily případným nezákonným zásahům do volebního procesu.
Šuliak zdůraznil, že to zahrnuje i vměšování ze strany Ruska, neboť mezinárodní zkušenosti, zejména z Gruzie a Rumunska, ukazují, že Rusko může ve velkém měřítku využívat kybernetické útoky, uplácení voličů, diskreditaci kandidátů a financování loajálních politiků.
"Bude docházet k masivní dezinformaci a různým opatřením zaměřeným na rozdělení společnosti. Budou probíhat pokusy o diskreditaci a finanční podporu proruských skupin nebo politiků a jejich týmů. Proto je třeba si uvědomit, jaká opatření budeme v této oblasti realizovat. Myslím, že je důležité studovat poslední zkušenosti z Gruzie a Rumunska, protože jsme viděli důsledky. Chápeme, že na Ukrajině bude těchto případů mnohem více, a budeme pracovat na tom, aby žádná proruská média ani jednotlivci nemohli ovlivňovat naše volební procesy," řekl Šuliak.
Poznamenala také, že podle auditu bezpečnostní situace pro konání bezpečných poválečných voleb, který provedla občanská síť OPORA, je připravenost obcí z hlediska volební infrastruktury velmi nízká.
"V rámci auditu provedeného v říjnu až listopadu letošního roku bylo zkoumáno 11 obcí, z nichž většina je deokupačních, pohraničních nebo v bojové zóně. Patří mezi ně Kramatorsk, Cherson, Nikopol, Novomykolaivka, Velkopysarivka, Olevsk a Snovsk. Podle výsledků by pouze tři z jedenácti obcí mohly potenciálně splňovat základní kritéria fyzické bezpečnosti po skončení válečného stavu," uvedl Šuliak.
Z údajů vyplývá, že žádná ze zkoumaných obcí nemá stoprocentní pokrytí volebních místností kryty v okruhu 500 metrů. Kromě toho je v obcích v první linii a v obcích, které nebyly obsazeny, více než 50 % budov volební infrastruktury zničeno nebo poškozeno. Ve většině obcí nepokrývají varovné systémy celé obyvatelstvo a v některých případech fungují pouze v centrálních sídlech.
"Kromě toho existují problémy s omezenou kapacitou členů ústřední volební komise, jakož i problémy související s dodávkami elektřiny, přístřešky, výstražnými systémy a další. Jedná se o obrovský soubor ukazatelů, které je třeba prověřit, aby bylo možné posoudit organizační kapacitu jednotlivých obcí. To nám poslouží jako základ a vodítko pro rozhodování a pochopení procesů přímo v jednotlivých komunitách," uzavřel Shuliak.
Dříve prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že pokud si ratifikace mírové dohody mezi Ukrajinou, USA, Ruskem a Evropou, pokud bude podepsána, vyžádá celostátní referendum, mohly by se spolu s ním konat i prezidentské volby. K tomu by mohlo dojít 60 až 90 dní po podpisu dohody.
Ústřední volební komise oznámila, že volby na Ukrajině se mohou konat pouze za odpovídajících mírových podmínek. Je také třeba provést legislativní změny, které by zohlednily specifika poválečných voleb nebo voleb po skončení aktivní fáze válečného konfliktu.
Předseda Nejvyšší rady Ruslan Stefančuk podepsal dekret o zřízení pracovní skupiny, která má připravit návrh zákona o konání voleb v době války. Skupina bude zahrnovat zástupce všech parlamentních frakcí a skupin, jakož i odborníky z řad občanské společnosti a zástupce CKV.
