Mudra to uvedla v komentáři pro korespondenta Ukrinformu.
Poznamenala, že právním základem pro zřízení komise je oficiálně podepsaná úmluva.
"Dále bude třeba dokončit vnitrostátní postupy. Některé země budou muset úmluvu ratifikovat, zatímco jiné budou potřebovat pouze rozhodnutí vlády. Aby úmluva vstoupila v platnost, je třeba 25 ratifikací. V souladu s tím bude rok 2026 rokem, kdy bude zahájena činnost komise, bude vytvořena veškerá potřebná infrastruktura a budou přijati zaměstnanci, aby od konce roku 2026 nebo v roce 2027 mohla komise začít vydávat svá první rozhodnutí," uvedla.
Mudra zdůraznil, že včerejšek byl "skutečně rozhodujícím dnem jak pro Ukrajinu, tak pro svět a mezinárodní právo".
"Uspořádali jsme celosvětovou diplomatickou konferenci na vysoké úrovni, které se zúčastnili vysocí představitelé z více než 50 zemí. Byla oficiálně podepsána Úmluva o zřízení mezinárodní komise pro nároky Ukrajiny. Jedná se o druhou součást mezinárodního kompenzačního mechanismu, který byl zahájen rezolucí Valného shromáždění OSN ze 14. listopadu 2022 nazvanou "Reparace pro Ukrajinu". A dnes [16. prosince] politická vůle, kterou dříve vyjádřili světoví lídři, získala podobu právního dokumentu - otevřené úmluvy Rady Evropy," uvedla a připomněla, že úmluvu podepsalo 35 zemí.
Úředník poznamenal, že úmluva je otevřena k podpisu nejen členským státům Rady Evropy, ale i dalším zemím.
"Očekáváme, že se k podpisu připojí stále více zemí, které podpořily rezoluci Valného shromáždění z roku 2022. Připomínám, že tuto rezoluci podpořilo 94 zemí," uvedl Mudra.
Podle jejích slov bude komise pracovat na základě informací shromážděných Mezinárodním registrem škod, který již obdržel více než 85 000 žádostí.
"Tato úmluva předpokládá zřízení správního orgánu, který bude určovat konkrétní výši odškodnění pro všechny oběti ruské agrese. Informace budou pocházet z Mezinárodního registru škod, který již funguje a v současné době obsahuje přibližně 85 000 žádostí od postižených osob. Jedná se však pouze o malou část toho, co očekáváme, že bude předloženo, neboť v současné době je otevřeno pouze 11 ze 43 schválených kategorií. Očekáváme, že v prvním čtvrtletí roku 2026 budou v registru otevřeny všechny kategorie," uvedl Mudra.
Samostatně se věnovala také otázce financování kompenzačního fondu a zdůraznila, že platit musí agresorský stát.
"Nejspravedlivější a právně nejsprávnější cestou je použít zmrazená ruská aktiva k odškodnění obětí," uvedla Mudra.
Podle ní činila celková výše škod způsobených Ukrajině ke konci roku 2024 asi 500 miliard dolarů.
"Všichni signatáři úmluvy budou muset zvážit, jak naplnit kompenzační fond. Nejjednodušší řešení, na kterém se všichni shodnou, je, že agresor musí zaplatit. Je to jeho povinnost podle mezinárodního práva. Nejlogičtější cestou je použít majetek patřící státu agresora a nasměrovat ho k těm, kteří utrpěli. To je morálně i právně ospravedlnitelné. V současné době k tomu stále chybí politická vůle. Probíhá aktivní diskuse o využití těchto ruských aktiv jako zástavy pro reparační půjčku. Zároveň, pokud komise začne vydávat rozhodnutí a Rusko neprojeví dobrou vůli zaplatit reparace, budeme muset zvážit otázku přímého přístupu k samotným aktivům - nikoliv k půjčkám či úvěrům, ale přímo k jistině těchto aktiv," uvedl Mudra.
Dne 16. prosince byla v Haagu během mezinárodní konference pořádané Radou Evropy a Nizozemskem podepsána Úmluva o zřízení mezinárodní komise pro odškodnění Ukrajiny, která je součástí mechanismu pro náhradu škod způsobených ruskou agresí.
