Podle zpravodaje Ukrinformu to ve čtvrtek 11. prosince v Berlíně na společném brífinku s generálním tajemníkem NATO Markem Rutte uvedl německý kancléř Friedrich Merz.
Merz označil rozhovor, který vedl 11. prosince s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem, za velmi věcný a konstruktivní.
"Navrhli jsme mu [prezidentu Trumpovi], abychom společně s americkou vládou dokončili dokumenty během nadcházejícího víkendu. Existuje jeden návrh, který v době našeho telefonátu ještě nebyl americké straně předán. Učinili jsme tak včera odpoledne. Týká se především územních ústupků, o kterých by Ukrajina byla ochotna uvažovat," uvedl Merz a zdůraznil, že o této otázce musí rozhodnout především ukrajinský prezident a ukrajinský lid.
Podle Merze to partneři E3 prezidentu Trumpovi jasně vysvětlili.
"Pokud budeme v tomto procesu postupovat tak, jak si představujeme, proběhnou o víkendu jednání s americkou vládou a začátkem příštího týdne se může uskutečnit schůzka zde v Berlíně. To, zda se ho americká vláda zúčastní, bude záviset také na tom, jak se nám podaří společně dokončit dokumenty, na kterých v současné době pracujeme," uvedl.
Vyjádřil opatrnou důvěru, že to bude možné, a poznamenal, že hovor s Trumpem zanechal "pevný dojem", že je připraven postupovat společně s Evropany.
Merz také dodal, že při rozhovorech s Trumpem zastupuje zájmy Evropy skupina E3 spolu s Polskem, Itálií a dalšími sousedními státy. Evropa podle něj usiluje o zajištění bezpečnosti, stability, míru a svobody na kontinentu a "chce do tohoto bezpečnostního rámce pro nás všechny zahrnout i Ukrajinu".
Kancléřka poznamenala, že v posledních týdnech - i díky iniciativě USA - došlo k takovému rozmachu, "jaký jsme od 24. února 2022 nezažili".
Současně uvedl, že práce zůstává nesmírně obtížná "z velmi prostého důvodu: Putin neúnavně pokračuje ve své válce proti civilnímu obyvatelstvu Ukrajiny a jednání zjevně protahuje".
V této situaci partneři sledují tři hlavní cíle: příměří pro Ukrajinu, které po téměř čtyřech letech konečně ukončí válku; příměří podpořené silnými právními a materiálními zárukami (na rozdíl od minských dohod); a vyjednané řešení, které zohlední evropské bezpečnostní zájmy a nemůže být na úkor jednoty EU a NATO.
"Bylo by chybou tlačit na ukrajinského prezidenta, aby uzavřel mír, který jeho lid po čtyřech letech utrpení a smrti není ochoten přijmout. Proto mu dáváme jasně najevo, že zůstáváme dlouhodobě na straně Ukrajiny, abychom dosáhli našich společných cílů. Za tímto účelem budeme nadále zvyšovat tlak na Moskvu," uvedl Merz.













