Za posledních 30 let se hloubka sezónního tání horní vrstvy věčně zmrzlé půdy v Rusku zvýšila ze 45 na 70 cm, čímž se do nebezpečné zóny dostalo 1 260 km hlavních plynovodů a tisíce kilometrů silnic.

Podle agentury Ukrinform Zahraniční zpravodajská služba Ukrajiny uvedla na svých internetových stránkách.

Děje se tak v regionech, které jsou pro ruskou ekonomiku kriticky důležité a kde se nacházejí hlavní centra těžby ropy, plynu a nerostných surovin.

Celkově věčně zmrzlá půda pokrývá 65 % území Ruska a v této zóně leží velká města: Vorkuta, Norilsk, Jakutsk, Magadan.

Arktické věčně zmrzlé oblasti Ruska tvoří více než polovinu celého arktického území; vytvářejí 10 % ruského HDP a 20 % jeho vývozu a jsou zodpovědné za produkci 18 % ropy, 90 % zemního plynu, 90 % niklu a kobaltu, 60 % mědi a 100 % diamantů.

Přečtěte si také: Velvyslanci EU se dohodli na postupném ukončení dodávek ruského plynu

Krátkozrakost sovětských a ruských inženýrů a stavitelů, kteří navrhovali infrastrukturu výhradně na základě předpokladu, že věčně zmrzlá půda zůstane trvale zamrzlá, vedla ke každoročnímu sezónnímu ničení staveb. Téměř všechny obytné budovy v Arktidě (81 %) byly postaveny v letech 1960-1999. Více než 40 % budov v permafrostové zóně je již deformováno: ve Vorkutě - 80 %, Magadanu - 55 %, Diksonu - 35 %, Tiksi - 22 % a v Jakutsku a Norilsku - po 9-10 %. Zároveň se v nebezpečné zóně nachází 1 260 km hlavních plynovodů a tisíce kilometrů dálnic.

Do roku 2050 se počet obyvatel žijících na ruských věčně zmrzlých územích sníží o 61 % oproti roku 2017 a bude činit 1,7 milionu lidí.

Jak již dříve informovala agentura Ukrinform, očekává se, že ruská ekonomika přijde o biliony rublů v důsledku tání věčně zmrzlé půdy a nárůstu extrémních přírodních jevů.