Tento památný den se každoročně připomíná čtvrtou listopadovou sobotu na základě prezidentských dekretů vydaných v letech 1998 a 2007, uvádí agentura Ukrinform.
Ve 20. století Ukrajinci prožili tři hladomory: v letech 1921-1923, 1932-1933 a 1946-1947. Hladomor v letech 1932-1933 byl nejničivější a je uznáván jako genocida ukrajinského lidu, kterou provedl stalinský režim.
Holodomoru předcházela násilná kolektivizace zemědělských podniků, vyvlastňování bohatších rolníků, rekviziční kampaně obilí a masový teror na venkově. Hladový teror, který Ukrajinu zachvátil na 22 měsíců, byl záměrnou a systematickou politikou stalinské vlády, jejíž strategie a taktika byly prováděny od roku 1928. Tato trestná a represivní operace byla zaměřena na podmanění ukrajinských rolníků a zničení nezávislých zemědělských podniků - socioekonomických základů ukrajinského národa.
Po rozsáhlých represích proti ukrajinským intelektuálům a duchovním se dalším cílem režimu stalo rolnictvo.
Masovému hladomoru předcházelo několik událostí. Dne 18. listopadu 1932 vydal Ústřední výbor Komunistické strany (bolševiků) Ukrajiny usnesení "O opatřeních k posílení zásobování obilím", které zavádělo tresty za nedodržení obilních kvót. Zemědělské podniky byly trestány "naturálními pokutami", což znamenalo konfiskaci masa za 15 měsíců. Později byly na seznam konfiskovaných potravin přidány brambory a sádlo a do konce roku se pokuty rozšířily i na netrvanlivé zboží. Další usnesení vydané téhož dne - "O likvidaci kontrarevolučních hnízd a zničení kulackých skupin" - umožňovalo úřadům zabavovat rolníkům obilí na základě obvinění z "kontrarevolučních zločinů".
Jen o několik dní později, 26. listopadu, se v rozkazu lidového komisaře spravedlnosti a generálního prokurátora Ukrajinské SSR zdůrazňovalo, že "represe jsou jedním z nejmocnějších prostředků k překonání třídního odporu při získávání obilí". Uměle vyvolaný hladomor se tak stal důkladně promyšlenou a pečlivě maskovanou trestnou operací.
Nejprve úřady zabavily ukrajinským rolníkům obilí, které sklidili, a poté je - prostřednictvím dalších "naturálních pokut" a prohlídek - připravily o všechny zbývající zásoby potravin. V prosinci 1932 byl v 82 okresech Ukrajiny zakázán obchod s potravinami a zastaveny dodávky průmyslového zboží. Počátkem roku 1933 byla obyvatelům odepřena jakákoli naděje na útěk, když režim zakázal opustit hladomorem postiženou Ukrajinu. Rodiny rolníků zbavené chleba se uchýlily k pojídání různých náhražek: kukuřičných klasů a stonků, prosátých plev, sušené slámy, shnilých melounů a řepy, bramborových slupek, akátových lusků, a dokonce i rozemleté kůry a listí stromů.
Hladomor, který trval 22 měsíců, si podle oficiálních údajů vyžádal asi čtyři miliony obětí.
Po celá desetiletí bylo téma holodomoru tabu. Za komunistického režimu bylo přísně zakázáno o hladomoru dokonce i mluvit. Výzkum tragédie začal až koncem 80. let 20. století.
Podle zákona "O holodomoru 1932-1933 na Ukrajině", přijatého 28. listopadu 2006, je hladomor z let 1932-1933 uznán za akt genocidy ukrajinského národa a jeho veřejné popírání je definováno jako "urážka památky milionů obětí holodomoru, ponížení důstojnosti ukrajinského národa a je nezákonné".
Rozsudkem kyjevského odvolacího soudu z 13. ledna 2010 byli sovětští představitelé - Josif Stalin, Vjačeslav Molotov, Lazar Kaganovič, Pavel Postyšev, Stanislav Kosior, Vlas Čubar a Mendel Chatajevič - uznáni vinnými z organizování holodomoru na Ukrajině.
Podle údajů Ukrajinského institutu národní paměti dnes holodomor z let 1932-1933 uznalo za genocidu ukrajinského lidu 29 zemí na parlamentní úrovni a 11 zemí na regionální nebo komunální úrovni. Za genocidu ji uznalo i několik mezinárodních organizací - včetně PACE, Evropského parlamentu a Baltského shromáždění.
Více než 90 let po tragédii Rusko pokračuje ve snaze vymazat Ukrajinu z mapy světa a zničit ukrajinský národ, kulturu, jazyk a historii.
Ukrajinci dnes tradičně zapálí ve svých domovech pamětní svíčky na počest obětí lidmi způsobeného hladomoru. V 16:00 proběhne celonárodní minuta ticha a po celé zemi se budou konat vzpomínkové akce.
