Rozhodnutí amerického vojenského velení snížit přítomnost svých vojáků v zemích na východním křídle Evropské unie neovlivní plány EU na budování vlastních obranných kapacit v rámci jejího plánu do roku 2030.

Na brífinku v Bruselu to oznámili mluvčí Evropské komise, informuje zpravodaj agentury Ukrinform.

"Samozřejmě bereme toto oznámení na vědomí. Nemění to, abychom byli zcela jasní, naše plány, pokud jde o obranný plán, který jsme předložili, a čtyři základní vlajkové lodě, které jsou tam zdůrazněny, včetně sledování východního křídla," řekl mluvčí Thomas Regnier.

Dodal, že cílem EU je spustit hlídky v prvním čtvrtletí roku 2026, přičemž některé prvky tohoto obranného projektu by měly začít fungovat do konce roku 2026, aniž by uvedl další podrobnosti.

Na otázku, zda stažení amerických sil na východním křídle Evropy ovlivní praktickou práci na evropském obranném plánu, mluvčí odpověděl: "Nyní pracujeme ruku v ruce s našimi členskými státy. Pracujeme ruku v ruce s Ukrajinou a pracujeme také ruku v ruce s našimi partnery v NATO, takže jedno od druhého samozřejmě nelze zcela oddělit. Ale pokud jde čistě o obranu Evropy a o plán, který zde máme, náš plán, náš plán se zaměřuje na práci, kterou nyní děláme s našimi členskými státy."

Pokud jde o identifikaci nedostatků v obranných schopnostech, i tato práce probíhá na základě cílů NATO, dodal.

Přečtěte si také: Ukrajinské námořnictvo obdrží od Švédska a Norska nový bojový člun 90

Mluvčí Evropské komise Anouar El Anouni zase připomněl prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, že "Evropa musí být odpovědná za svou obranu".

Zdůraznil, že role Spojených států jako klíčového partnera v transatlantické a evropské bezpečnosti "zůstává nezpochybnitelná", zatímco EU přebírá větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost.

Zároveň se Reigner vyhnul přímé odpovědi na otázku, zda rozhodnutí USA bylo pro EU překvapením.

Uvedl, že nebylo překvapením, jak důležitá je pro Unii hlídka na východním křídle nebo jak zásadní je posílení asi 3 000 kilometrů východní hranice EU. Dodal, že práce EU v této oblasti pokračuje, ale zdržel se komentáře k oznámení USA.

Poznamenal, že EU si váží svých vztahů s mezinárodními partnery, zejména s podobně smýšlejícími, ale znovu potvrdil, že má jasný plán pro sledování východního křídla, který vypracovává společně s členskými státy a průmyslem.

Bylo rovněž oznámeno, že rumunské ministerstvo obrany potvrdilo, že několik spojenců NATO bylo informováno o plánech USA snížit počet vojáků umístěných na východním křídle Evropy, včetně rumunské letecké základny Mihaila Kogalniceanu. Mezitím polský místopředseda vlády a ministr národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz uvedl, že Varšava neobdržela z Washingtonu žádné informace o plánovaném snížení počtu amerických sil v Polsku.

Nejmenovaný představitel NATO řekl agentuře Reuters, že úpravy počtu amerických vojáků v Evropě nebyly neobvyklé a dodal, že i po plánovaném snížení zůstane americká vojenská přítomnost v Evropě větší, než byla po mnoho let.

Představitelé NATO a USA prý byli v úzkém kontaktu ohledně rozmístění vojsk poté, co Rumunsko oznámilo, že spojenci byli informováni o plánech USA na snížení počtu vojáků na východním křídle Evropy.