Konkrétně 63 % respondentů vyjádřilo důvěru Evropské unii (18 % plně důvěřuje, 45 % spíše důvěřuje), zatímco 58 % důvěřuje Mezinárodnímu měnovému fondu (16 % plně důvěřuje, 42 % spíše důvěřuje).
Nejmenší důvěru vyjádřili Ukrajinci OSN a OBSE, kterým důvěřuje 40 %, resp. 37 % respondentů. Pozoruhodné je, že Organizace spojených národů se umístila na prvním místě žebříčku nedůvěryhodnosti, když 56 % respondentů uvedlo, že jí nedůvěřuje nebo jí nedůvěřuje vůbec.
Za nejefektivnější podporu ze strany EU respondenti považovali oblast strategické komunikace a konzultace týkající se členství v EU, a to 55 %, resp. 49 %. Za nejméně účinnou byla považována pomoc v boji proti korupci, kterou kladně hodnotilo pouze 34 % respondentů a 62 % ji považovalo za neúčinnou.
Zároveň 68 % respondentů věří, že Ukrajina bude schopna provést reformy nezbytné pro vstup do EU. Přibližně 31 % respondentů očekává, že by se Ukrajina mohla stát členem EU za 5 až 10 let, zatímco 25 % předpokládá vstup do EU v příštích pěti letech. Analytici zaznamenávají trend k opatrnějším očekáváním, neboť v roce 2022 se 61 % účastníků průzkumu domnívalo, že Ukrajina vstoupí do EU do 1-2 let.
Mezi hlavní vnímané výhody členství v EU patří finanční podpora, spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany, protikorupční úsilí, bezpečnostní záruky a ekonomická spolupráce. Polovina respondentů (50 %) se domnívá, že EU má zájem na vstupu Ukrajiny, zatímco 48 % s tím nesouhlasí.
Průzkum provedla společnost Rating Group na celém území Ukrajiny (s výjimkou dočasně okupovaných území) od 31. července do 5. srpna 2025 pomocí CATI (počítačem asistované telefonické rozhovory) na základě náhodného vzorku mobilních čísel. Celkem bylo dotazováno 2 000 obyvatel starších 18 let. Chyba při 95% hladině spolehlivosti nepřesahuje 2,2 %.
Foto: ukraine-forum.eu
