Tento názor byl vyjádřen v v rozhovoru pro Ukrinform poslanec Bundestagu a plukovník Bundeswehru ve výslužbě Roderich Kiesewetter, člen zahraničního výboru.
"Při veřejných diskusích o jednotkách, které by skutečně sloužily jako bezpečnostní záruky, je důležité jasně rozlišovat, zda se jedná o síly k vynucení příměří, nebo o síly k zajištění trvalého míru. Velikost a úkoly takových jednotek by se lišily. Oba scénáře jsou v současné době zcela nereálné. Přesto je důležité začít s konkrétním plánováním v zákulisí, bez veřejného hluku o rozmístění vojsk a příspěvcích evropských zemí," uvedl politik.
Kiesewetter připomněl, že Koalice ochotných se sešla již za předchozí německé vlády, aby projednala konkrétní příspěvky na bezpečnostní záruky, formát mandátu a nezbytné zapojení Spojených států. Poznamenal, že příspěvky USA, zejména strategické kapacity, jako je satelitní zpravodajství, jsou pro Evropu i nadále důležité, ale v současné situaci je již nelze považovat za samozřejmost.
V každém případě je podle Kiesewettera zásadní, aby Evropané v rámci bezpečnostních záruk rozmístili na Ukrajině vlastní jednotky.
"Evropa nemůže tuto odpovědnost přesunout na jiné regiony světa, protože je v sázce její budoucnost. Z tohoto důvodu je třeba předem připravit plánování a scénáře, pokud možno bez hysterických, nediferencovaných nebo zpolitizovaných veřejných debat v Německu... Německo by se mělo a může jako nejsilnější ekonomika v Evropě zapojit," prohlásil poslanec Bundestagu.
Navrhl, že německý parlament by mohl podpořit rozhodnutí vlády vyslat na Ukrajinu vojáky Bundeswehru po uzavření příměří, pokud bude tento plán řádně komunikován.
"Považuji to za reálné, pokud bude takové rozhodnutí... strategicky připraveno a komunikováno. Úkolem kancléřky je vytvořit většinu pro strategicky důležitá rozhodnutí a přesvědčit parlamentní většinu," uvedl Kiesewetter, který je členem vládnoucí Křesťanskodemokratické unie (CDU).
Politik také poznamenal, že pro kancléřku bude snazší, pokud tuto možnost nyní kategoricky neodmítne a vyhne se tak nutnosti pozdějšího "obratu".
Již dříve kancléř Friedrich Merz, stejně jako jeho předchůdce Olaf Scholz, odmítl myšlenku vyslání německých vojáků na Ukrajinu v jakékoliv funkci. Místo toho se Německo zaměřilo na financování bezpečnostních záruk, včetně posílení ukrajinských ozbrojených sil.