Praha - Dnes je Bílá sobota, kdy si křesťané připomínají uložení Ježíše Krista do hrobu a podle lidových pověstí se vracejí zvony z Říma. Je to druhý den takzvaného velikonočního třídenní v křesťanské tradici, které začíná připomínkou Kristovy smrti na kříži na Velký pátek a vrcholí oslavou Kristova vzkříšení na nedělní Boží hod velikonoční. Velikonoce jsou vrcholem církevního roku a největšími křesťanskými svátky. Zároveň jsou spojeny s lidovými tradicemi oslav příchodu jara.
Křesťané si během Velikonoc připomínají již na Zelený čtvrtek poslední večeři Ježíše Krista s apoštoly. V ten den také umlkají kostelní zvony, protože podle pověstí odlétají do Říma pro požehnání od papeže. Zvony poté tradičně nahrazují řehtačky, se kterými hlavně na venkově děti obcházejí domy. Kostelní zvony se opět rozezní právě až dnes - na Bílou sobotu - večer, aby zvěstovaly zmrtvýchvstání Krista.
Svůj název dostala Bílá sobota zřejmě podle bílých rouch lidí, kteří přijali křest právě o velikonoční noci. Po západu slunce totiž přichází vigilie, noční příprava křesťanů na oslavy Kristova vzkříšení, jejíž součástí bývají i křty většinou dospělých lidí, kteří se rozhodli stát křesťany. O Bílé sobotě se obvykle nekonají mše ani další svátosti kromě pomazání nemocných a svátosti smíření.
Název tohoto dne ale může také pocházet z lidových zvyků velkého úklidu a bílení den před oslavou zmrtvýchvstání. Pro domácnosti představuje Bílá sobota den příprav na neděli a pondělí - pečení tradičních pokrmů, pletení pomlázek a barvení vajíček. Křesťanské oslavy Velikonoc vrcholí nedělí a k pondělí už se žádná křesťanská oslava neváže. Pondělí tak patří převážně lidovým zvykům spojeným s koncem zimy a začátkem jara.
