Praha - Mimořádná evropská rada pro energetiku se uskuteční v pátek 9. září. Svolal ji ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Trh s energiemi přestal podle něj fungovat. Evropa podle něj musí oddělit ceny plynu od ceny elektřiny, rada bude projednávat návrh na stanovení maximální ceny plynu, který se využívá pro výrobu elektřiny. Síkela to dnes řekl novinářům. Stanovení maximální ceny plynu je podle něj funkční a méně nákladné řešení, které by mělo srazit ceny elektřiny dolů.
Síkela uvedl, že cena plynu vzrostla od června až do dneška z 18 eur za jednu megawatthodinu (MWh) až na zhruba 310 eur na MWh. Uvedl, že rostoucí ceny energií mají více důvodů, kromě samotné války na Ukrajině a omezování dodávek plynu z Ruska je to také například špatná situace s jadernými elektrárnami ve Francii, v provozu je kvůli údržbě a technickým problémům jen asi polovina francouzských jaderných reaktorů.
Potřeba podle něj bude také vyšší likvidita energetického trhu. Nutné budou podle Síkely tržní intervence, se kterými mohou přijít státy společně s obchodníky s energiemi. Má to pomoci zamezit nefunkčnosti trhu. Evropská unie je podle něj blíž společnému postupu při řešení cen energií, než byla kdy předtím. Síkela doufá v celoevropské řešení, protože jde podle něj o nejlepší a nejlevnější možnost.
Ministr uvedl, že často skloňované stanovení cenového stropu elektřiny by znamenalo výdaj 150 miliard korun za každých 100 euro snížené ceny oproti té tržní. Při stanovení stropu na polovině současné ceny, tedy 500 eur za MWh, by tak stát dal ročně na kompenzace 750 miliard korun, což je podle Síkely například více, než kolik dá stát na důchody a desetinásobek toho, co dá na obranu.
Podle Síkely není stanovení maximálních cen plynu využívaného pro výrobu elektřiny jediným možným řešením. EU podle něj může otevřít otázku emisních povolenek, které nyní tvoří již významnou část cen elektřiny. Na řadu může přijít také celková regulace cen energií nebo úplné oddělení cen plynu a elektřiny.
Ekologické organizace dnes uvedly, že velká většina elektřiny se v Evropě podle ekologů vyrábí daleko levněji, než se prodává, ale cenu na trhu určuje ta nejdražší, tedy plynová, i když je jí malé množství. Jde o takzvanou závěrnou elektrárnu - jde o nejdražší elektrárnu v provozu, jejíž provoz se musí prodejní cenou elektřiny pokrýt.
Na nadcházející topnou sezonu má podle ministra ČR relativní dostatek plynu. Česko ale podle něj patří k zemím, které jsou na ruském plynu extrémně závislé.
Svaz moderní energetiky podporuje možné oddělení ceny elektřiny od cen plynu
Svaz moderní energetiky podporuje možné oddělení ceny elektřiny od cen plynu. Zároveň ale upozorňuje, že je zapotřebí hledat i další možnosti, které povedou k energetické bezpečnosti. Zkušenosti ze Španělska a Portugalska ukazují, že přes stanovení maximálních cen zemního plynu lze držet nízké ceny elektřiny. Svaz to dnes uvedl v tiskové zprávě v reakci na tiskovou konferenci ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN).
Mimořádná evropská rada pro energetiku se uskuteční v pátek 9. září. Svolal ji ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Trh s energiemi přestal podle něj fungovat. Evropa podle něj musí oddělit ceny plynu od ceny elektřiny, rada bude projednávat návrh na stanovení maximální ceny plynu, který se využívá pro výrobu elektřiny. Síkela to dnes řekl novinářům. Stanovení maximální ceny plynu je podle něj funkční a méně nákladné řešení, které by mělo srazit ceny elektřiny dolů.
"Hlavním důvodem růstu cen elektřiny je vysoká cena zemního plynu. Zkušenosti ze Španělska a Portugalska ukazují, že přes zastropování cen zemního plynu lze držet nízké ceny elektřiny. Rozpracování možností částečného oddělení vlivu plynu na koncovou cenu elektřiny proto dává smysl. Podle posledních prohlášení se podobným řešením bude zabývat také Rakousko či Německo," uvedl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Vláda se podle něj v Česku musí podívat také za horizont současných událostí. "Abychom se zvládli zbavit závislosti na ruském zemním plynu, potřebujeme nejen nákup plynu z jiných zemí, ale především využít také domácí možnosti energetické bezpečnosti. Pokud je zemní plyn Putinovou zbraní vůči Evropě, jsou zateplené domy, solární panely či bioplynové stanice naším štítem. Česko proto potřebuje zajistit takové podmínky, které umožní rychlý růst zdrojů nezávislých na dodávkách z Ruska," uvedl Sedlák.
Klíčem je podle něj rychlá změna stavebního zákona, zajištění možnosti sdílet elektřinu mezi spotřebiteli či zvýšení objemu prostředků v Nové zelené úsporám tak, aby na pomoc dosáhly i nízkopříjmové domácnosti.
