Augsburg (Německo) - Jako favorit zůstal kajakář Jiří Prskavec na mistrovství světa ve vodním slalomu v Augsburgu bez medaile. O cenný kov jej připravily dva \"šťouchy\", protože čistý čas 94,23 sekundy měl ze všech deseti finalistů nejlepší. Se čtyřmi sekundami navíc to ale stačilo jen na páté místo. V závěru fandil Vítu Přindišovi, který jej jako třetí od konce startovního pole už odsunul s jistotou z medailových pozic a následně získal zlato.
Olympijského vítěze Prskavce chyby mrzely, protože se mu jinak dařilo jet rychle. "Já si to musím projít hlavou. Mockrát se mi nestalo, že bych svět nedal. Nevím, jestli se mi kdy stalo, abych byl ve finále a neměl medaili. Asi můj první svět v Čunovu," vzpomínal Prskavec.
"Celkově jsem se cítil v dobré kondici, to většinou nekazím. Tady musím zanalyzovat, kde přesně byla ta chyba. Já vlastně nevím. I ta trať mi seděla, byla celá zatočená, když se to někde nepovedlo, bylo kde stahovat. Já tam bohužel neudělal chybu jednu, ale dvě, a to už je moc na finále světa," podotkl světový šampion z let 2015 a 2019.
Po první penalizaci ještě mohl ztrátu dohnat, druhá mu sebrala naděje. "Nevím, proč se tohle stalo. Asi jsem to chtěl přehnaně zkrátit, musel jsem jít do lehkého odklonu a loď mi nezareagovala, jak bych chtěl. Šlo to nahoru, tam byla ta chyba. Spíš to mrzí, ale možná to souviselo s tím, že už jsem se viděl v cíli," podotkl.
Čas se po první chybě nahánět nesnažil. "Věděl jsem, že mám najeto seshora, takže jsem jel celkem normálně. Ve finále jedete s mírou rizika. Ještě jsem se bavil s paní (Bohumilou Kordovou-Kapplovou), co tu jela olympiádu v roce 1972 a říkala mi: 'Tady na té brance jsem nechala tu olympiádu.' A já jsem to na stejné brance po 50 letech zase zazdil. Můžeme si v tom podat ruce," líčil Prskavec v připomínce pátečního setkání s pamětníky premiéry vodního slalomu na olympijských hrách v Mnichově konané na augsburském kanálu vybudovaném na řece Lech.
"Mně trošku mrzelo, že k nám přišli včera večer. Před závodem úplně nechcete vysedávat. Ale pokecali jsme tady u trati, je to příjemné. Má to jiný náboj, je to pěkné, že lidi od vody spolu drží roky, mají spolu hezký vztah, i když mají jiný život. Pořád, když sem přijdou, to prožívají," podotkl.
Tato slova potvrdil svým povzbuzováním Přindiše. "Vítek měl dost špatný začátek sezony, necítil se úplně dobře, na svěťácích mu to taky nevycházelo podle jeho představ, i když jeden závod dokázal ovládnout. Ale stejně jsem měl pocit, že to není ono, pak jsme přijeli sem a Vítek měl krásnou formu, já cítil, že to je jeho trať a že má velkou šanci tu uspět. Mám velkou radost, přece jen jsme spolu strávili rok tréninku a myslím, že je pěkné, že když to nevezme jeden, vezme to druhý," prohlásil.
Přindiš se loni přidal k Prskavcovi do tréninkové skupiny vedené jeho otcem Jiřím Prskavcem starším. "Vítek získával zlata, ještě než s námi trénoval. Myslím, že to jen čekalo, až mu ta jedna pořádná jízda klapne na světě, teď se to povedlo. Vítek už kolikrát byl strašně blízko a uteklo mu to. Umí ty poolympijské roky, já doufám, že si budu držet ty předolympijské," doplnil Prskavec.
Loni domluvená spolupráce podle něj klape. "Vítek tehdy přišel za tátou a ten mi psal. To jsem byl na dovolené, já o tom chvíli přemýšlel, a pak jsem si říkal, že jo. Už jsme na to dostatečně zkušení, možná by se slušelo říct staří. Každý jedeme sám na sebe, před závody to máme hodně individuální. A hlavně už nejsme ti tuneloví mladí kluci, co se ženou, aby se tam dostali, jsme spíš ti staří, co jsou rádi, že tam jsou. Užíváme si každý závod a dneska to bylo úžasné. Moc takových událostí člověk s naším sportem nezažije, že by přišlo tolik lidí, byla taková atmosféra, vyšlo počasí, všechno, v tom je to pěkný. Můžeme být vděční, že tu jsme," dodal Prskavec.
