Summit NATO slibuje další posílení východního křídla i podpory pro Ukrajinu

foto Zleva generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, český premiér Petr Fiala a španělský premiér Pedro Sánchez na aliančním summitu v Madridu, 29. června 2022.

Madrid - Lídři členských zemí NATO se zavázali zajistit dodatečné síly pro východní křídlo bloku, hodlají stupňovat obrannou pomoc Ukrajině a rozhodli se formálně spustit proces přijímání Švédska a Finska do aliance. Uvádí to společné prohlášení vydané ve druhý den spojeneckého summitu v Madridu. Prezidenti a premiéři členských zemí na vrcholné schůzce přijímají nový "strategický koncept" aliance v době pokračující války vedené na Ukrajině Ruskem, které označují za nejvýznamnější a přímou hrozbu pro bezpečnost aliance.

Fotogalerie

Společné prohlášení přichází poté, co generální tajemník NATO Jens Stoltenberg avizoval několikanásobné posílení aliančních jednotek rychlé reakce, které by byly připravené na východním křídle zasahovat. Navazuje také na úterní dohodu mezi Švédskem a Finskem na jedné straně a Tureckem na straně druhé, která odblokovala snahu dvou severských zemí vstoupit do aliance.

"Dnes jsme se rozhodli pozvat Finsko a Švédsko, aby se staly členy NATO, a odsouhlasili jsme podpis vstupních protokolů," uvádí lídři. Dvojice skandinávských zemí vznesla žádosti o vstup do aliance kolem poloviny května, zahájení přijímacího procesu pak blokovalo Turecko, které se nyní s lídry Finska a Švédska dohodlo na bezpečnostní spolupráci.

"Spojenci se zavázali nasadit dodatečné... síly připravené k boji na našem východním křídle," píše se v pasáži společného prohlášení o posilování mezinárodních "bojových skupin" v regionech jako je Pobaltí nebo střední Evropa. Konkrétní počty v textu uvedené nejsou. Ve stejné pasáži se pak mluví o podpoře těchto bojových skupin v podobě "rychle dostupných posil", což je zřejmě odkaz na síly rychlé reakce. Komuniké také zmiňuje "vylepšení" společných vojenských cvičení.

"Válka (ruského) prezidenta (Vladimira) Putina proti Ukrajině otřásla mírem v Evropě," řekl v Madridu na tiskové konferenci Stoltenberg. Při pozdějším vystoupení mimo jiné potvrdil plán navýšit rozsah sil rychlé reakce ze současných 40.000 vojáků na "více než 300.000". Podle webu Politico mnoho podrobností o realizaci plánu nenabídl a sdělil, že po dojednání tohoto "rámce" budou spojenci hledat cesty, jak jej uvést do praxe. Stoltenberg byl přitom ohledně procesu optimistický, "vzhledem k tomu, co jsme dosáhli dříve".

Kromě toho dnes vyhlásil, že "Ukrajina může počítat s naší podporou tak dlouho, jak to bude třeba". Ukrajině bránící se od konce února ruské invazi poslala řada členských států NATO nejrůznější zbraňové systémy, včetně dělostřelectva, salvových raketometů či tanků a obrněných vozidel. "Vítáme snahy všech spojenců, kteří se zapojili do podpory Ukrajiny," uvádí dnešní prohlášení, které takto pomáhajícím státům bloku slibuje alianční podporu s ohledem na jejich případné specifické potřeby.

Summit NATO také mluví o dojednání "posíleného balíčku" obranné pomoci v koordinaci s Kyjevem. "Toto urychlí dodávky nesmrtícího obranného vybavení, zlepší kybernetickou obranu a odolnost Ukrajiny a podpoří modernizaci jejího obranného sektoru," uvádí prohlášení.

Stoltenberg podle zpravodajské společnosti BBC na tiskové konferenci doplnil, že Ukrajina může počítat s dodatečnými dodávkami paliv, zdravotnických potřeb, vybavení pro zabezpečenou komunikaci či přenosnými systémy pro obranu proti dronům. "Tohle všechno ukazuje náš závazek ohledně budoucnosti Ukrajiny a to, že tento závazek je neotřesitelný," citovala generálního tajemníka BBC.

Kyjev výsledky summitu přivítal. "NATO dnes v Madridu prokázalo, že je schopné přijímat těžká, ale klíčová rozhodnutí," napsal na twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Podle něj aliance zaujala střízlivý postoj k Moskvě, ocenil také oficiální přizvání Finska a Švédska.

K účastníkům summitu předtím na dálku promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tak jako mnohokrát předtím i dnes volal po dalších dodávkách zbraní, finanční podpoře a sankcích proti Rusku. Podle BBC také prezentoval odhad, že obrana Ukrajiny vůči ruským útokům stojí měsíčně pět miliard dolarů (skoro 120 miliard Kč).

Moskva uvedla, že vnímá negativně chystaný vstup Finska a Švédska do NATO

Moskva vnímá negativně chystaný vstup Finska a Švédska do NATO, řekl podle agentury RIA Novosti náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Možné rozšiřování aliance Rjabkov označil za destabilizující faktor.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v úterý potvrdil, že poté, co Turecko upustilo od svých výhrad proti vstupu Švédska a Finska do aliance, bezpečnostní blok obě skandinávské země na nynějším summitu v Madridu vyzve, aby se k němu připojily. O přijetí do NATO požádaly Švédsko a Finsko v květnu v reakci na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě po ruské invazi na Ukrajinu.

Rjabkov dnes podle ruského serveru Lenta.ru prohlásil, že na summitu v Madridu NATO posiluje svoji politiku agresivního usměrňování Moskvy, ale že na její směřování to vliv nemá. "My i tak zajistíme spolehlivě a stoprocentně svoji bezpečnost," uvedl. Náměstek ruského ministra zahraničí současně řekl, že NATO nepřispívá ke zvyšování bezpečnosti, a to ani z pohledu svých členů.

Nový dlouhodobý plán NATO zdůrazňuje ruskou hrozbu, vymezuje se ale i vůči Číně

Lídři Severoatlantické aliance po více než deseti letech přijali nový "strategický koncept" popisující aktuální výzvy pro NATO a plány kolem bezpečnostní spolupráce. Dokument vydaný na aliančním summitu v Madridu se vzhledem k válce na Ukrajině obsáhle věnuje Rusku, které označuje za "nejvýznamnější a přímou hrozbu pro bezpečnost spojenců". Dlouhodobý plán NATO ale poprvé zmiňuje i Čínu, která je rovněž vykreslovaná jako hrozba, všiml si web Politico.

"Čína není protivníkem NATO, ale musíme jasně vnímat výzvy, které představuje," řekl dnes na večerní tiskové konferenci generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Předchozí alianční strategie pochází z roku 2010 a k Moskvě a Pekingu se stavěla diametrálně odlišným způsobem. Zatímco Čína si v tehdejším dokumentu vůbec žádný prostor nevysloužila, k Rusku tehdy NATO uvádělo, že s ním má zájem rozvíjet "opravdové strategické partnerství", připomíná deník The New York Times. Vliv Číny na mezinárodní scéně však od té doby dramaticky narostl, zatímco útok Ruska na Ukrajinu pohřbil jakékoli představy o spolupráci s Moskvou.

"Ve světle jejích nepřátelských taktik a činů, nemůžeme Ruskou federaci považovat za našeho partnera," uvádí nová strategická vize. Zdůrazňuje, že NATO se chce konfrontaci s Ruskem vyhnout, bude ovšem dál reagovat na jeho kroky a posilovat své obranné schopnosti. Aliance je prý ochotna zachovat otevřené komunikační kanály s Moskvou, jakoukoli změnu vzájemného vztahu podmiňuje zastavením "agresivního chování".

Pokud jde o Čínu, nový dokument ji prezentuje jako zemi s "ambicemi a nátlakovými postupy", které představují pro NATO komplexní výzvu. Upozorňuje na její "hybridní" operace v kybernetické sféře, snahu kontrolovat výrobu klíčových technologií nebo "rychlé rozšiřování" jaderného arzenálu. "Prohlubující se strategické partnerství mezi Čínskou lidovou republikou a Ruskou federací a jejich vzájemně se posilující pokusy podkopat mezinárodní řád založený na pravidlech jdou proti našim zájmům a hodnotám," dodává NATO v pasáži o Číně.

"Jsme v době strategické konkurence. Čína buduje své síly a šikanuje své sousedy, včetně Tchaj-wanu," upozornil Stoltenberg před novináři.

Dalším výrazným rozdílem oproti předchozí alianční strategii je přístup ke kybernetickým hrozbám. Těm lídři v plánu z roku 2010 věnovali jen letmou zmínku, nová koncepce ale upozorňuje na kybernetický rozměr prakticky všech hrozeb, kterým NATO čelí, uvádí Politico. Kromě Číny jsou operace tohoto typu spojované také s Ruskem, jakož i "autoritářskými aktéry" obecně.

"O kyberprostor se neustále bojuje. Aktéři s nekalými úmysly se snaží oslabit naši klíčovou infrastrukturu, zasahovat do činnosti našich vlád, získávat informace. krást duševní vlastnictví a bránit našim vojenským aktivitám," píše se v dnes schváleném dokumentu. Ten připomíná, že i kybernetická operace by mohla být považovaná za "ozbrojený útok" a vyústit v aplikaci aliančního závazku o společné obraně.

Fiala ocenil rozhodnutí summitu, ohledně Číny varoval před opakováním chyb

Český premiér Petr Fiala dnes uvítal dosavadní rozhodnutí madridského summitu Severoatlantické aliance, který reagoval na změněnou bezpečnostní situaci v Evropě po ruské invazi na Ukrajinu, a to včetně posílení východního křídla NATO, souhlasu s přijetím Finska a Švédska do aliance či zvýšením obranných výdajů. Spolu s Ruskem, vnímaným ze strany NATO nyní jako hlavní a přímá hrozba, je v nové alianční strategické koncepci, přijaté na summitu, zmíněna mezi možnými hrozbami také Čína. Podle českého premiéra by aliance v případě Číny a ekonomických zájmů některých členských zemí bloku neměla opakovat stejnou chybu jako v případě Ruska.

"Měli bychom hrozby poctivě pojmenovat - a nemusí to být jen hrozby vojenské," dodal. Podle nového strategického dokumentu NATO "systémová konkurence" Číny zpochybňuje alianční zájmy, bezpečnost a hodnoty a snaží se podkopat mezinárodní řád založený na pravidlech. Čína podle textu strategické koncepce využívá "širokou škálu politických, hospodářských a vojenských nástrojů," aby zvýšila svou stopu ve světovém dění a mohla projektovat sílu. "Čína se snaží kontrolovat klíčové technologické a průmyslové oblasti, kritickou infrastrukturu, strategické materiály a dodavatelské řetězce," upozornila v Madridu aliance.

Jako nejvážnější a bezprostřední hrozbu však madridský summit NATO označil Ruskou federaci po jejím únorovém útoku na sousední Ukrajinu. NATO a členské země reagovaly jednoznačnou podporou napadeného státu, kterou potvrdily i nyní na španělské vrcholné schůzce. Na ní také pozvaly ke vstupu Švédsko a Finsko, obě dosud tradičně neutrální země o tuto možnost požádaly právě po ruské invazi sousedního státu.

"Je to opak toho, co chtěl (ruský prezident) Vladimir Putin," prohlásil dnes Fiala před českými novináři. "Jednoznačně se ukazuje jednota aliance, její síla a odhodlání bránit každý centimetr území členských států," zdůraznil.

"Statečný boj Ukrajinců si zaslouží podporu. Pomoc musí být rychlá," poznamenal s tím, že nemůže hovořit o podrobnostech. Nicméně v této souvislosti zmínil i potřebu "větší míry solidarity" v souvislosti s poskytnutím zbraní sovětské konstrukce Kyjevu, které pak země jako Česko potřebují nahradit výzbrojí od západních partnerů.

Zdůraznil také předsevzetí své vlády zvýšit obranné výdaje Česka na dvě procenta hrubého domácího produktu do roku 2024, namísto dříve plánovaného roku 2025. Nejde jen o posílení bezpečnosti a obranyschopnosti, ale i o příležitost pro český průmysl a výzkum a vývoj, argumentoval premiér. Závazek výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP přitom vzešel už ze summitu NATO v Cardiffu v roce 2014.

Fiala také připomněl český příspěvek k posílení východního křídla aliance: Česko je vojensky přítomno na Litvě a v Lotyšsku a velí nově vznikající jednotce na Slovensku.

Rusko chce určovat budoucí světový řád, uvedl Zelenskyj na summitu NATO

Rusko chce určovat budoucí světový řád a jeho cílem není pouze Ukrajina. Ve svém videoprojevu na summitu Severoatlantické aliance v Madridu to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval také členské státy NATO, aby Ukrajině poskytly další zbraně a peníze potřebné k obraně, informovala agentura Reuters.

"Tuto válku Rusko nevede pouze proti Ukrajině. Je to válka o právo diktovat podmínky v Evropě, o podobu budoucího světového řádu," řekl Zelenskyj účastníkům vrcholné schůzky. Očekává se při ní schválení nového balíčku pomoci pro Ukrajinu. Podle Zelenského potřebuje jeho země na obranu asi pět miliard dolarů (117 miliard korun) měsíčně.

Je naprosto nezbytné podpořit Ukrajinu zbraněmi, penězi a politickými sankcemi proti Rusku, které zastaví schopnost Moskvy platit za válku, dodal prezident. Podle něj Kyjev potřebuje moderní dělostřelecké systémy a systémy protiraketové a protivzdušné obrany. "Jejich poskytnutím nám pomůžete zcela zlomit ruskou taktiku ničení měst a terorizování civilistů," dodal Zelenskyj.

S odkazem na chystanou novou desetiletou strategii NATO ukrajinský prezident podotkl, že pokud aliance skutečně Rusko definuje jako hlavní hrozbu, musí plně podpořit zemi, která se nyní stala jeho prvním cílem. Rusko se totiž podle něj nemíní zastavit obsazením Donbasu nebo jižní Ukrajiny. "Chce v Evropě pohlcovat jedno město za druhým, neboť ji pokládá za svůj majetek," varoval Zelenskyj s tím, že právě toto je "skutečným cílem Ruska". "Kdo je pro Rusko další na řadě? Moldavsko? Pobaltské státy? Polsko? Odpověď je: všichni," upozornil.

Ukrajina dostává výzbroj a podporu od západních zemí již řadu měsíců, v některých úsecích fronty ale stále čelí masivnímu ostřelovaním a pomalému postupu ruských sil. Ukrajinská armáda byla minulý týden po týdnech těžkých bojů nucena vyklidit město Severodoněck.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

14°C

Dnes je čtvrtek 29. září 2022

Očekáváme v 15:00 13°C

Celá předpověď