Ztráta bydlení 1000 lidí stojí rozpočet 250 milionů Kč ročně, zjistila analýza

foto Bezdomovci - ilustrační foto

Praha - Ztráta bydlení u tisícovky lidí s dluhy z dětství či samoživitelských rodin připraví rozpočty státu, krajů a obcí ročně zhruba o čtvrt miliardy korun. Bezdomovectví a nejisté bydlení mají dopad na zaměstnanost a školní docházku. Klesá příjem z odvodů, naopak rostou výdaje na dávky, sociální služby, zdravotní péči či řešení kriminality. Vyplývá to z analýzy Agentury pro sociální začleňování. Podle ní by k úsporám těchto nákladů přispělo sociální bydlení. Analýzu má ČTK k dispozici.

"Dopady bezdomovectví a nevyhovujícího bydlení se dotýkají veřejných rozpočtů zásadním způsobem, a to jak samospráv, tak veřejné správy. Implementace zákona či podzákonných norem o sociálním bydlení by přinesla zásadní úspory jak obcím, tak státu," uvedli autoři.

Jako modelový příklad vzali tisícovku mladých s dluhy z dětství a samoživitelských rodin s dětmi, jimž druhý rodič neposílá výživné. Do tísnivé situace se tato skupina dostala bez vlastního zavinění poprvé a je v ní rok. Autorský tým vycházel ze statistických údajů a z dosavadních výdajů. V potaz bral třeba výši výdělků a odvodů, dávky, zdravotní péči či řešení přestupků a kriminality.

"V modelovém příkladu tisíce osob v bytové nouzi představují možné ztráty při velmi konzervativním odhadu 250 milionů korun," uvádí autoři. Podle nich se částka pohybuje od 249 do 273 milionů korun.

Analýza Platformy pro sociální bydlení a organizace Lumos ukázala, že v roce 2018 v bytové nouzi bylo v Česku 54.000 domácností. Žily v provizorním bydlení, nevyhovujícím bytě či byly bez domova. Týkalo se to 83.000 lidí, z nich bylo 20.500 dětí. Polovina rodin a jednotlivců ve vážné bytové tísni se nacházela ve 14 městech. Problém s bytovou nouzí naopak téměř neměla víc než polovina území republiky.

Podle agentury výzkumy už prokázaly, že ztráta bytu či nejisté a nevhodné bydlení dopadá na školní docházku a prospěch dětí. "Zvyšuje se rapidně riziko, že předčasně opustí vzdělávací systém a nezískají kvalifikaci potřebnou na pracovním trhu. Jejich nižší příjmy a častější nezaměstnanost bude dopadat na státní rozpočet další desítky let," uvedla spoluautorka analýzy Magdalena Opletalová.

Pro dospělé je obtížné udržet si zaměstnání, při dlouhé nezaměstnanosti ztrácejí dovednosti a pracovní návyky. Hrozí zadlužování. Řešení si pak vyžádá "vysoké veřejné náklady", uvádí analýza.

Agentura pro sociální začleňování patřila do konce loňska k odborům úřadu vlády. Od ledna spadá pod ministerstvo pro místní rozvoj. To mělo původně připravit zákon o sociálním bydlení ve spolupráci resortem práce. Babišova vláda ale krátce po svém nástupu od vytvoření normy, kterou slíbila ve svém programovém prohlášení, upustila. Nahradila ji programem Výstavba s dotacemi a úvěry na pořízení bytů pro obce. Kvůli jejich malému zájmu v pondělí kabinet schválil změnu pravidel pro přidělování peněz.

Ministerstvo pro místní rozvoj by teď mělo podle vládního legislativního plánu připravit zákon o dostupném bydlení. Hotov má být na konci roku. Ministryně Klára Dostálová (ANO) už dřív ČTK řekla, že se ale do sněmovních voleb do podzimu příštího roku předloha nejspíš nestihne projednat.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

18°C

Dnes je úterý 7. dubna 2020

Očekáváme v 11:00 15°C

Celá předpověď