Ochrana ohrožených druhů živočichů v jejich přirozeném prostředí symbolicky naplňuje smysl událostí, které se odehrály před 30 lety. S tím rozdílem, že místo svobody lidem přináší Zoo Praha svobodu zvířatům a vrací je zpět do přírody.

Návštěvnost překročila v roce 2018 už potřetí za sebou hranici 1,4 milionu osob. Cestovatelský server TripAdviser ji považuje za 5. nejlepší na světě. Loni bylo odchováno 1340 mláďat celkem 219 druhů savců, ptáků, plazů, obojživelníků a ryb.

Řeč je o Zoo Praha, tedy o zoologické zahradě, která se z šedivého, průměrného zařízení z konce osmdesátých let vyšvihla za posledních 30 let mezi nejlepší zahrady světa. V TripAdvisoru se poslední dekádu nepřetržitě drží v první desítce.

Nový přístup, velká voda

K tomuto průlomu velmi přispěl nový přístup k návštěvníkům. Změna přišla zejména s nástupem ředitele Petra Fejka v roce 1997.

Dalším milníkem se paradoxně stala katastrofální povodeň v roce 2002, která zaplavila celou dolní část pražské zoo, ale zároveň přinesla řadu nových příležitostí.

Obnova Zoo Praha po velké vodě byla skutečně revoluční dobou, kdy se v rekordně krátkém čase podařilo oživit nebo vdechnout nový koncept v postižené oblasti zahrady.

To vše se stalo výborným základem pro posilování dobré značky Zoo Praha, z níž se postupně začal stávat takzvaný „love brand”.

V roce 2005 se podařilo poprvé překonat hranici jednoho milionu návštěvníků. Od tohoto data neklesl počet příchozích nikdy pod tuto hranici, a to ani v dalším povodňovém roce 2013.

Svoboda zvířatům

Zoo Praha se stala v dobrém slova smyslu národní zoo, vyhledávaným turistickým cílem pro tuzemské i zahraniční turisty. Od roku 2010, po nástupu současného ředitele Miroslava Bobka, se daří prosazovat záchranné projekty, které budí doma i ve světě velký ohlas. Současně se povedlo vtáhnout do nich širokou návštěvnickou obec.

Ochrana ohrožených druhů živočichů v jejich přirozeném prostředí se tak stala v jistém smyslu naplněním událostí, které se odehrály před 30 lety. S tím rozdílem, že místo svobody lidem přináší zoo svobodu zvířatům a vrací je zpátky do přírody.

Výchozím a zároveň spojujícím předpokladem těchto aktivit je skutečnost, že divoká příroda a její druhová rozmanitost je pro lidský život nezbytná. Ohrožených a kriticky ohrožených druhů přibývá a některé již nenávratně vymizely. Zoo Praha proto podporuje ochranu ohrožených zvířat pomocí celého množství projektů.

Z Kbel do pouště Gobi

Nejznámější jsou „Návrat divokých koní“ (návrat koní Převalského do Mongolska) a “Toulavý autobus“ (vzdělávací program pro kamerunské školáky zaměřený na ochranu goril nížinných). V Mongolsku dále pomáhá zoologická zahrada s ochranou divokých velbloudů a sajg. Podílí se na ochraně luskounů v Laosu, vrací supy mrchožravé do balkánské přírody, podporuje výzkum a ochranu gaviálů v Indii a podobně.

Pražská zoo má za sebou, jako jediná na světě, devět transportů posledních divokých koní do Mongolska. Při přepravě spolupracuje i Armáda České republiky. Počet převezených kusů stoupl po letošku na 43.

Letošní akci považuje přitom ředitel Miroslav Bobek za nejtěžší ze všech. Potíže na startu vyvrcholily vyložením klisny Tanii těsně před odletem z pražských Kbel.

Zbylá tři zvířata nicméně v pořádku dorazila a byla vypuštěna do klimatizované ohrady v Tachin talu. V ní stráví přibližně rok. Populace v poušti Gobi B se i díky koním a jejich potomkům z Prahy zvýšila na zhruba 270 jedinců a měla by být už brzy životaschopná.

Vedení přísně chráněné oblasti Velká Gobi B předali zástupci Zoo Praha i terénní auto a šest motocyklů. Vozidla byla uhrazena z výtěžků akce Tři koruny ze vstupu - podílí se tedy na ní všichni návštěvníci Zoo Praha roku 2018.

Mise v zahraničí i doma

Dvě mladé samičky ohroženého supa mrchožravého odvezli letos v létě pracovníci zahrady do umělého hnízda v bulharských horách, odkud zanedlouho vyletěly do volné přírody. Před krátkým časem, bezprostředně po zprovoznění záchranného centra pro luskouny v Laosu, byl zachráněn první exemplář zabavený pytlákům. Ten se nyní zotavuje, aby mohl být navrácen zpět do divočiny.

Záchranné projekty provozuje zahrada i v tuzemsku. Snaží se o návrat orlosupa bradatého, puštíka bělavého, sovy pálené a sýčka obecného, sleduje populaci volně žijících kvakošů nočních ve vlastním areálu, v Trojské kotlině střeží výskyt slípky zelenonohé, užovky podplamaté, užovky hladké a ještěrky zelené.

Veškeré záchranné projekty je možné podpořit libovolným finančním příspěvkem na sbírkové konto Zoo Praha s názvem „Pomáháme jim přežít”. Využít je možné i dárcovské sms, dotykové obrazovky s integrovanou platební funkcí či zakoupení vybraného menu v místních restauracích.

Moja, Max a Rudi

Historie Zoo Praha sahá do roku 1881, kdy vyšla v novinách výzva hraběte Sweerts-Sporcka k jejímu zřízení v hlavním městě. To se pak povedlo až v roce 1931. V roce 1975 navštívil zahradu 25miliontý návštěvník. V roce 2001 se zdařil první umělý odchov koně Převalského na světě. To jsou pouze některé z milníků před příchodem katastrofálních povodní v roce 2002, které zasáhly poloviny plochy.

Další léta se odehrála ve znamení rozsáhlých investic do vybavení a druhové rozmanitosti. Znovu se otevřel pavilon goril, přišel první pár varanů komodských, narodila se Moja – první gorila v České republice. Vznikl nádherný pavilon Indonéská džungle, začal chov gaviálů. V roce 2011 oslavila zahrada 80. narozeniny a vypravila první koně do Mongolska. V roce 2016 přišla na svět slůňata Maxmilián a Rudolf, která se v Praze nejenom narodila, ale byla tu i počata.

Tradice, moderní přístup a respekt k chovaným druhům i návštěvníkům se odrazil ve vybudování kvalitního ekosystému pro zvířata a v divácké atraktivitě. To vše, spolu s projekty na záchranu ohrožených druhů v oblastech jejich původu, zařadilo Zoo Praha mezi nejvýraznější a nejznámější značky v České republice.

Pražská zoologická zahrada byla otevřena 28. září 1931 a nachází se v Troji na rozloze 58 hektarů. Chová například kriticky ohrožené kakadu palmové a pravidelně vrací do mongolských stepí koně Převalského.

ČR speciál podnik 30

Reklama