Zoo Praha počítá ztráty a otevírá se alespoň virtuálně

foto

Zoo Praha, která je pro veřejnost zavřená od 13. března, odhaduje předpokládané ztráty v důsledku mimořádných protikoronovirových opatření na 60 milionů korun. Tento výpočet platí pro případy otevření venkovních prostor k 25. květnu a vnitřních expozic a pavilonů k 8. červnu. „Chybí příjmy ze vstupného -, oproti předpokladům máme už nyní o 160 až 180 tisíc návštěvníků méně, z parkovného, pronájmu restaurací apod.,” vypočítává ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Fotogalerie

Pracovníci zahrady usilovně informují o dění za jejími zavřenými branami. Kromě tradičních způsobů zavedli také jeden zcela nový: na YouTube kanálu „Krátce ze zoo“ zveřejňují chovatelé videa svých svěřenců. I díky tomu přibývá zvířatům adoptivních rodičů a sponzorů.

Pomoci může i osvojení

Zoologická zahrada, která je příspěvkovou organizací, má za sebou silného zřizovatele, kterým je hlavní město Praha. „Jsme však samozřejmě vděčni za podporu našich návštěvníků a příznivců. Neplánujeme tentokrát vypsat sbírku, protože na rozdíl od povodní jsou nyní postiženi vlastně všichni. Vyzýváme ale například k adopcím a sponzoringu našich zvířat. Upozorňujeme jednak na mláďata narozená či vylíhlá do uzavřené zoo – a je mezi nimi i sloní samička nebo dvojčata lemurů kata -, jednak naši chovatelé na speciálním youtubovém kanálu Krátce ze zoo představují zvířata, o která se starají. Žádný štáb by asi nikdy nenatočil to, co oni,” vysvětluje ředitel.

Termín otevření zoo nechce Miroslav Bobek uspěchat a plány stanovené vládou pokládá za přiměřené. „Chci varovat před podceněním situace a snahou otevírat zoologické zahrady předčasně. I kdyby se zpřístupnily jen venkovní prostory a třeba jen pro omezený počet návštěvníků, bude docházet k jejich kumulacím u některých výběhů, dětských hřišť, na parkovištích, toaletách a podobně. Třebaže máme ohromné finanční ztráty, lidské zdraví a životy jsou přednější. Musíme být zodpovědní,“ zdůrazňuje.

Zaměstnanců je oproti obvyklému stavu v areálu jen asi třetina. Jde hlavně o chovatele, krmiváře, údržbu a podobně, čili o personál, který zajišťuje péči o zvířata a základní chod zoo. Cílem vedení zahrady bylo a zůstává co nejvíce omezit počet lidí v areálu i jejich vzájemné kontakty, aby se co nejvíce snížilo riziko nákazy. Pracovníci nasmlouvaných stavebních firem dále pokračují v práci na stavbách.

Přísná opatření u primátů, dvě směny nejen u slonů

U zvířat platí obdobná základní pravidla jako při prevenci přenosu mezi lidmi, připomíná ředitel. „Chovatelé nosí roušky, dbají na přísnou hygienu (pravidelné mytí rukou zejména před a po manipulaci s potravou), minimalizují vzájemné kontakty mezi sebou i ve vztahu ke zvířatům apod. Už před karanténou jsme zavedli velmi přísná opatření u chovů primátů a postupně je rozšířili nejen na dnes tak často zmiňované kočkovité šelmy, ale také na všechny ostatní druhy šelem,” vyjmenovává Miroslav Bobek.

Jde zejména o nošení jednorázových nebo dezinfikovatelných rukavic při přípravě krmení, při jeho roznosu a při úklidu a umístění dezinfekčních rohoží na začátek obslužných chodeb či před vstupy do prostor se zvířaty.

Celá řada zvířat vyžaduje navíc péči vysoce kvalifikovaných chovatelů, na které jsou zvyklá. „Větší výpadek těchto pracovníků by znamenal velký problém. Příkladem mohou být sloni, kteří jsou v tomto smyslu velmi citliví a potenciálně i nebezpeční. V době karantény u nich navíc již proběhl jeden porod a druhý očekáváme. Proto jsou „slonaři“ – ale obdobně je tomu u jiných chovatelů – rozděleni do dvou směn, které vzájemně vůbec nepřijdou do kontaktu,” líčí ředitel. Změny oproti normálu zvířata podle něj vnímají, otázkou je, do jaké míry. „Některým nepřítomnost návštěvníků vyhovuje, zatímco pro jiná znamená ztrátu řady vnějších podnětů, protože počínaní lidí se zájmem sledují,” říká Miroslav Bobek.

Nový kráter s ďábly, celá řada přírůstků

Ve znovuotevřené Zoo Praha bude čekat na příchozí zajímavá novinka. Je jí Darwinův kráter, který měl být původně otevřen 28. března. Jeho prominentními obyvateli jsou čtyři ďábli medvědovití – tasmánští čerti. Pozoruhodných zástupců tasmánské a australské fauny je v něm ale více. „Od jedovatých smrtonošů, přes tabony až po klokany. Vše doplňuje rostlinná složka, včetně stromových kapradin,” připomíná ředitel.

Od 13. března, kdy byla zoologická zahrada uzavřena, se v ní narodilo či vylíhlo také mnoho mláďat včetně zmíněné sloní samičky. Celkem přišlo dosud na svět 128 mláďat 48 druhů.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

10°C

Dnes je sobota 5. prosince 2020

Očekáváme v 17:00 6°C

Celá předpověď