Zlín - Vědci z Centra polymerních systémů (CPS) zlínské Univerzity Tomáše Bati vyvíjejí polymerní materiály, které budou sloužit k výrobě bezpečnostních senzorů užívaných v leteckém průmyslu. Na rozdíl od senzorů z keramiky, které se v letadlech běžně používají, budou lehčí a cenově dostupnější, řekl dnes novinářům vědec z CPS a řešitel projektu Miroslav Mrlík.
Fotogalerie
"Senzory opotřebení zaznamenávají u letadlových konstrukcí vibrace určitých částí letadla, například křídel či motorů, a vyhodnocují, zda fungují tak, jak mají. Jsou ale malé a těžké, takže se nedají použít úplně všude. Na určitých částech letadla senzory opotřebení tedy ani nejsou a kontrolují je bezpečnostní technici osobně vizuální formou nebo pomocí přístrojů," uvedl Mrlík.
Poptávka po senzorech z polymerů roste. Vědci z CPS se zapojili do výzkumu, který je součástí evropského projektu. Senzory opotřebení vyrábějí vědci ve Zlíně z polymerních materiálů, senzor má podobu tenké odlehčené fólie, která bude flexibilní a je možné ji použít na každou část letadla. "Receptura je unikátní, vzniká smícháním tří materiálů," uvedl Mrlík. Používá se také keramický prášek.
Zatímco malý keramický senzor stojí podle vědců přibližně 4000 korun, senzor z polymerní fólie o dvakrát větší snímací ploše vyjde na 150 korun. Vědci z CPS spolupracují s univerzitou z velšského Cardiffu a výrobcem letadel značky Airbus. Konstruktéři z tamní univerzity vyvinuli modelové křídlo letadla, kde budou zlínští vědci fólii z polymerů testovat. "Nyní jsme ve fázi vývoje, v Cardiffu budeme díky simulovaným podmínkám naši fólii testovat přímo na konstrukci křídla. Je potřeba také najít cestu, jak bude senzor z fólie komunikovat s případným zařízením, které přenesený signál dál zpracuje," uvedl Mrlík.
"Jak bude reálný senzor v podobě fólie velký, bude záležet na tom, jak se při testech bude chovat například křídlo. Čím větší plochu jsme schopni poté snímat, tím dostaneme přesnější informace o tom, co se tam nahoře vlastně děje. Cílem je monitorovat celou funkci křídla, ale to jsme ještě daleko,“ uvedl Mrlík. Pokud testy dopadnou dobře, dala by se fólie z polymerů použít na další části letadla, například na podvozkové klapky, konstrukci motoru a jeho turbíny, které jsou při letu ovlivněny vibracemi. Testy by v Cardiffu měly být hotové příští rok na jaře.
Podle garanta výzkumné skupiny Zpracování polymerů na CPS Tomáše Sedláčka se efekt polymerů již využívá při výrobě podložek do monitorů dechu pro novorozence, jde o stejný princip snímání vibrací.
