Vysokorychlostní tratě, připravované v ČR pod značkou VRT, jsou významnou vizí budoucí dopravy i vynikajícím nástrojem pro rozvoj ekonomiky a zlepšování života obyvatel naší země. V současnosti se tato vize postupně stává skutečností.
S aktuálním stavem výstavby vysokorychlostních tratí se seznámíte na Prezentačním dni VRT: Shrnutí roku 2025 a výhled na rok 2026 díky Ing. Jakubu Bazgierovi, řediteli Stavební správy vysokorychlostních tratí, již tuto středu 7. ledna od 16:00 v Informačním centru na pražském hlavním nádraží, nebo online.
Maximální provozní rychlost vlaků 320 km/h výrazně zvýší mobilitu obyvatel ČR, což bude mít přínos v podobě mnohem efektivnější distribuce ekonomické prosperity, která je nyní soustředěna převážně jen do okolí velkých center. Vysokorychlostní tratě v České republice budou také integrovány do transevropské dopravní sítě (TEN-T).
Hlavní trasa VRT, RS 1, 2, spojí Prahu, Brno a Ostravu, přičemž otevře VRT i směrem na Vídeň, Katovice a Slovensko.
Trasa RS 4 zajistí napojení z Prahy přes Ústí nad Labem do Německa, a tím také na evropskou dopravní síť TEN-T.
Trasa RS 3 povede z Prahy přes Domažlice do Norimberku a Mnichova a RS 5 propojí Prahu s Hradcem Králové, Pardubicemi, polskou Vratislaví a v budoucnu až s Pobaltím.
Vybudování VRT je tedy klíčovým projektem rozvoje dopravní infrastruktury v ČR. Přinese zcela jinou rychlost a dimenzi cestování v České republice a přispěje i k celkovému ekonomickému rozvoji.
Přínosy VRT
VRT radikálně zlepší mobilitu obyvatel a zároveň lépe propojí Českou republiku s Evropou. Rychlost přinese lidem více času pro jejich osobní život.
V systému vysokorychlostních tratí bude většina krajských měst dostupná z Prahy do 2 hodin, přičemž polovina z nich dokonce za méně než jednu hodinu. Cesta mezi Prahou Brnem bude trvat pouze hodinu. Z Ostravy do Prahy se pak dostaneme zhruba za hodinu a tři čtvrtě.
Do přibližně 2 hodin dojedeme z Brna do Drážďan, nebo z Ostravy do Vídně, stejně jako z Prahy do Berlína.
Díky novým vysokorychlostním tratím dojde také ke zvýšení kapacity stávajících tratí. Celkově se výrazně zlepší mobilita v regionech, VRT uvolní stávající tratě a pomůže růstu regionální osobní dopravy i dopravě nákladní. Výrazně se změní dojíždění z regionů za prací.
Rychlá železnice přispěje k lepší udržitelnosti, VRT bude mít až téměř 7x nižší spotřebu energie než osobní automobily (na přepravu 1 cestujícího na 1 km) a též násobně menší tvorbu CO2.
Integrace s ostatní dopravou
Rychlá železnice bude snadno dostupná pro většinu obyvatel. Podle dopravních modelů se k ní 75% obyvatel dostane do 20 minut.
Naším cílem je samozřejmě nahradit ostatní dopravu tam, kde budeme rychlejší a úspornější, ale jiné druhy dopravy nejsou konkurencí, protože celkovým dopravním cílem vždy musí být to, aby se lidé dostali co nejrychleji z domova na konkrétní místo určení (a obě tato místa nemusí být primárně na VRT).
V rámci modernizace stávajících nádraží a výstavby moderních terminálů VRT je tedy jedním z cílů integrace dopravy. VRT terminály budou sloužit jako efektivní přestupní uzly mezi vysokorychlostní tratí, konvenční železnicí i městskou a meziměstskou dopravou. Na stanici nebo terminál VRT můžete přijet také autem, nebo na kole, která na místě můžete nechat. VRT tak značně přispěje k efektivní integraci všech druhů dopravy, a přitom ji i celkově výrazně zrychlí.
Celkový přínos VRT pro ekonomiku
Vláda České republiky svým usnesením č. 389 z května 2017 schválila „Program rozvoje Rychlých železničních spojení v České republice a konstatovala, že se jedná z hlediska investičního i provozního o strategický projekt ČR.
I díky poznatkům ze zahraničí je systém RS navržen jako cenově dostupný, regionálně integrovaný a polycentrický projekt, který posiluje lokální ekonomiky aktivním rozvojem v okolí stanic a souběžně propojuje Česko do širší evropské dopravní sítě. Ze studií proveditelnosti všech větví RS je zřejmé, že převážná část dopravy není mezinárodní, ale vnitrostátní, což povede k výraznějším ekonomickým přínosům pro celé území díky zlepšení dopravní dostupnosti regionů propojením s konvenčními tratěmi a hlavních sídelních center v rámci ČR, i v zahraničí, zkrácením cestovních dob a podpory rozvoje jak obchodních, tak turistických příležitostí. Tím dojde k výraznému zvýšení dnes často vyčerpané kapacity české železniční sítě.
Samotná infrastruktura ale nikdy sama o sobě nepřinese kýžený efekt. Je potřeba aby byla podpořená správně nastavenou spoluprací mezi Ministerstvem dopravy, správcem infrastruktury, kraji, místními samosprávami i soukromým sektorem.
RS je tak od počátku připravován jako systém založený na vnitrostátní přepravě, což potvrzují i data z dopravního modelu, kde mezinárodní přeprava tvoří pouze okolo desetiny z celkového objemu přepravených cestujících. Navíc statistiky potvrzují, že obyvatelé ČR obecně více cestují vlakem již dnes. Ze studie jednoznačně vyplývá, že dobře navržená vnitrostátní doprava hraje zásadní roli v rozvoji a růstu počtu obyvatel v dané oblasti.
Již pro posouzení koncepčního řešení vysokorychlostní železnice byl zpracován zjednodušený přepravní model, který vyhodnotil potenciál jednotlivých ramen konceptu Rychlých spojení. Konkretizace přepravních proudů byla provedena v jednotlivých studiích proveditelnosti včetně přesnější kvantifikace indukované dopravy. Lze také mj. konstatovat, že predikované přepravní proudy jsou zpracovány poměrně konzervativně, a i přesto vykazují záměry ve studiích proveditelnosti vysoké vnitřní výnosové procento, které vyjadřuje socioekonomickou výnosnost projektu. Lze proto očekávat, i na základě mnoha jiných případů dobré praxe ze zahraničí, že RS budou mít významný plošný přínos pro národní ekonomiku.
Přínosy Rychlých spojení (RS) v České republice lze posuzovat z různých úhlů. Mimo přínosy, které vyplývají z ekonomického hodnocení ve zpracovaných Studiích proveditelnosti, které jsou zveřejněny na webových stránkách Vysokorychlostní tratě – www.vrtky.cz, nechala Správa železnic, státní organizace, zpracovat „Ekonomickou studii pro hodnocení dopadů rozvoje sítě vysokorychlostních tratí a dálniční sítě do roku 2050“ společností Deloitte Advisory, s. r. o., pod vedením renomovaného ekonoma Davida Marka. Z té vyplývá, že vstupní objem investic navýší mezi roky 2026–2050 ukazatel HDP o dodatečných 1 517 mld. Kč a ukazatel HPH o dodatečných 569 mld. Kč. Tento efekt se bude realizovat zejména v průběhu výstavby jednotlivých ramen RS. Přesto lze v navazujících letech očekávat také nezanedbatelné příspěvky jejich přímého provozu.
Vedle přínosů zachycených makroekonomickými indikátory se očekává také významný dopad na domácnosti. Ten lze spojit zejména s nárůstem jejich příjmů plynoucí ze zpřístupnění trhů práce. Příjmy domácnosti by se měly v horizontu let 2026–2050 zvýšit o dodatečných 280 mld. Kč.
Ekonomický růst a zvýšené příjmy domácností se také projeví v dodatečných daňových výnosech. Dle modelových propočtů by si veřejné rozpočty na všech úrovních veřejné správy měly přilepšit o 260 mld. Kč.
Z nefinančních ukazatelů lze dopady výstavby a provozu RS spojit také s generováním nových pracovních míst. V tomto případě se očekává, že ve sledovaném období postupně vznikne 39 tisíc nových pracovních míst.
VRT je tak významnou vizí, která se jako nástroj rozvoje ekonomiky a zlepšování života stává inovativní součástí modernizace naší země v 21. století.
