Praha - Nejvýraznější hrozbou pro Českou republiku je Rusko, což platilo už před jeho invazí na Ukrajinu, řekl na dnešní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě vládní poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček. Z tohoto faktu musí nutně vycházet česká podpora bojující Ukrajině, není to však jediná priorita, které je nutné podřídit všechny ostatní, dodal.
Fotogalerie
Kmoníček uvedl, že hlavní strategickou prioritou národní bezpečnosti je naučit se žít ve skutečné realitě a nikoliv v politické reprezentaci reality. "Je to dané geopolitickou pozicí. Žijeme v prostředí menších států, které soupeří o vliv a jsou vystaveny větším státům, tu na východě, tu na západě," uvedl. Dnešní strategické priority státu podle něj utváří to, že střední Evropa je pevnou součástí Západu.
Rusko bylo nejvýraznější hrozbou pro Česko už před začátkem války na Ukrajině, dodal. "Ať už byly naše vztahy na vrcholu, nebo na dně, vždy platilo, že čím je od nás Rusko geograficky dále, tím vyšší je naše vlastní bezpečnost," uvedl Kmoníček. Z toho musí vycházet nutně podpora bojující Ukrajině. "Je v zájmu bezpečnostních priorit našeho státu, není to ale jediná naše priorita, které bychom nutně podřizovali všechny ostatní," řekl.
Výraznou prioritou by podle Kmoníčka měla být ekonomická bezpečnost ČR. Nalézt chce shodu na evropské úrovni, že zelené ekologické politiky nesmí znamenat ekonomickou sebevraždu Evropy. "Máme-li být bezpeční před nebezpečím z východu a dálného východu, musíme mít silnou armádu. Na tu musí mít stát takové finanční prostředky, jaké si za pomoci co nejlevnějších energií dokáže vydělat," uvedl.
Nedílnou součástí národní bezpečnosti musí být funkční společenská smlouva o některých sdílených hodnotách, tedy shoda na tom, co lidé v oblasti bezpečnosti od státu očekávají a co jsou připraveni mu za to naopak dát, podotkl. "Tady máme asi největší vnitřní dluh, společnost je rozdělena na dvě skoro symetrické poloviny," míní Kmoníček.
Kmoníčka jmenovala do funkce poradce pro národní bezpečnost od začátku tohoto roku vláda Andreje Babiše (ANO). Navazuje na Tomáše Pojara, který ji zastával za vlády Petra Fialy (ODS). "Moje role bude mnohem větší ve vnější než vnitřní bezpečnosti. Tomáš Pojar měl ojedinělé postavení i v evropském kontextu, protože de facto často zastupoval premiéra a někdy i ministra zahraničí. To není a nemůže být moje role, já budu normální národně-bezpečnostní poradce, nikoliv muž zastupující jiné činitele ve vládě," řekl Kmoníček na dotaz z publika.
Frustrace Ruska může podle Řehky vést k posílení jeho sabotážních aktivit
Frustrace Ruska z nepolevující západní podpory Ukrajiny může vést ke zvyšování jeho kybernetických, sabotážních a destabilizačních aktivit. Na dnešní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě to řekl náčelník generálního štábu armády Karel Řehka. Varoval mimo jiné před tím, že drony poskytují nové možnosti při využívání chemických a biologických zbraní.
Řehka uvedl, že opotřebovávací válka na Ukrajině spolu s mezinárodními sankcemi Rusko vyčerpává ekonomicky a jeho frustrace se stupňuje. Sabotáže, kybernetické útoky a pokusy o destabilizaci tak mohou přibýt a navíc se vyznačovat zvýšenou agresivitou, míní. "Nelze vyloučit vyvolání lokálního ozbrojeného střetu včetně konfrontace s některou členskou zemí NATO. Tomu se musíme snažit zabránit z pozice síly a odstrašení," řekl.
Vedle jaderných zbraní má Rusko velký potenciál v oblasti chemických a biologických zbraní včetně výrobních kapacit a možností je dál rozšiřovat, varoval Řehka. "Drony poskytují nové možnosti i pro nasazení těchto látek v hlubokém evropském zázemí," uvedl. Jde podle něj o něco, na co je nutné klást důraz.
I kdyby zavládl na Ukrajině okamžitě mír, nebude to znamenat, že Rusko opustilo své imperiální ambice, konstatoval Řehka. "Rusko systémově připravuje společnost na ozbrojenou konfrontaci s okolím. Dělají to dlouhodobě, sledujeme všechny indikátory, že připravují společnost na válku s námi," uvedl.
Varoval ale současně před soustředěním se pouze na Rusko. "I relativně vzdálené konflikty mají svůj dopad," uvedl. Aktuální zásah Spojených států a Izraele v Íránu podle Řehky zkomplikuje rusko-íránskou zbrojní spolupráci.
Policejní prezident Martin Vondrášek řekl, že po konci války na Ukrajině budou hrát velký význam komunity ukrajinských uprchlíků v Německu, Polsku a Česku. "Budou fungovat úplně stejně jako komunity v rámci nelegální migrace, budou určitým magnetem. Jestliže někdo po válce půjde za svými krajany, tak půjde do těchto tří zemí," dodal.
Pokud bude Evropa chytrá, tak udělá vše pro to, aby investovala na území Ukrajiny, aby tam zajistila dostatek pracovních příležitostí a sociální služby, řekl Vondrášek. "A vůbec nepřipustí odchod ukrajinských občanů po válce do jiných zemí," míní.
Aktuální konflikty ukazují důležitost protivzdušné obrany, řekl ministr Zůna
Aktuální konflikty ukazují podle vicepremiéra a ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) důležitost protivzdušné obrany či strategických zásob, a to nejen munice. Řekl to dnes na zahájení konference Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě. Potřebný je podle něj mimo jiné i funkční systém varování obyvatelstva nebo posilování odolnosti společnosti.
Protivzdušná obrana patří mezi priority vlády ANO, SPD a Motoristů. Ministerstvo obrany aktuálně připravuje koncepci jejího rozvoje, podle Zůny se zaměří na obranu kritické infrastruktury a obyvatelstva. "Náklady na to budou velmi vysoké. Musíme dosáhnout konsenzu, abychom byli ochotni a schopni peníze vyčlenit a rozumně investovat," řekl.
V době zvyšování strategického soupeření a zpochybňování mezinárodních norem a pravidel vyplouvají podle Zůny na povrch nové zranitelnosti a závislosti. "Jsme svědky eskalace strategického soupeření v globální rovině, v nastupující multipolaritě rivalita přetlačuje spolupráci," prohlásil. Připomněl, že Spojené státy činí kroky k tomu, aby Evropa převzala hlavní odpovědnost za svou bezpečnost. "Toto vše nutí jak NATO, tak i Evropskou unii k adaptaci, změnám přístupu a politik," dodal.
Loni v červnu se státy Severoatlantické aliance dohodly na tom, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice. Zůna v únoru uvedl, že procenta představují politický rámec a směr další debaty, důležité je ale podle něj především zachování trendu růstu výdajů. Premiér Andrej Babiš (ANO) na konci února řekl, že ČR cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta HDP nenastupuje.
Havlíček: Všichni spojenci by měli jednoznačně podpořit zásah USA a Izraele
Všechny země, které se tváří jako spojenci, by měly jednoznačně podpořit Spojené státy a Izrael v souvislosti s jejich úderem v Íránu tak, jako to udělala Česká republika. Na dnešní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě to řekl vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Zastavit jaderný program v Íránu bylo nutné a není možné strkat hlavu do písku diskusemi o legalitě a legitimitě zásahu, míní.
Havlíček současné období považuje za jedno z bezpečnostně nesložitějších za poslední desítky let. Vliv měly nejen pandemie covidu-19, energetická krize, války na Ukrajině a v Pásmu Gazy, ale i současná napjatá situace na Blízkém východě. "Tyto skutečnosti zásadním způsobem změnily vztahy ve světě i na ekonomické úrovni. Ze vztahů založených na relacích se stávají vztahy založené na transakcích. A dochází k posilování velmocí," uvedl.
Snahy Ruska a Číny o velmocenské rozpínání mohou podle Havlíčka vyvážit jen další světové velmoci, tedy Spojené státy a Evropa. "Naší povinností je na tom participovat," dodal. V aktuální situaci není možné strkat hlavu do písku, míní. "A nechat se vyprovokovávat tím, jestli je to více legální nebo legitimní. Je to nutné," řekl k zásahu USA a Izraele. Spojené státy a Evropa musí posilovat jednotlivě a pracovat i na svém spojenectví v bezpečnostní, ekonomické, technologické, surovinové i energetické oblasti, doplnil.
Nynější válka na Blízkém východě začala americkými a izraelskými údery na Írán v sobotu ráno, pokračuje tak šestým dnem. Americký prezident Donald Trump údery odůvodnil nutností zabránit teokratickému režimu získat jadernou zbraň. Napadená země zahájila krátce nato vojenskou odvetu, když začala raketami a drony útočit v regionu vedle Izraele také na země, které se náletů nezúčastnily, ale nachází se v nich americké základny použité k útokům.
Posilování bezpečnosti musí být vyvážené, řekl Havlíček. ČR musí plnit své závazky a nyní dát na svou obranu aspoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), konstatoval. Státy NATO se loni dohodly, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno uvedl, že Česko rozhodně nenastupuje cestu k tomuto cíli.
Havlíček řekl, že tlaky na rozpočet jsou enormní a chytrá a schopná vláda se nesmí nechat dostat do kouta a zaměřit se jen na jednu oblast. Podporovat je nutné například i vnitřní bezpečnost, která se podle Havlíčka brzy stane možná větším tématem než vnější, ale také energetickou bezpečnost. "Posilujme obranu, energetickou bezpečnost, nezávislost surovinovou, průmyslovou a zemědělskou, vnitřní bezpečnost, ale hlavně tak, ať je to vyvážené," dodal.
