Zisk ČEZ za tři čtvrtletí klesl o téměř sedm miliard

foto Sídlo společnosti ČEZ v Duhové ulici v Praze.

Praha - Čistý zisk energetické skupiny ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku klesl meziročně o téměř sedm miliard na 6,7 miliardy korun. Tržby činily 156 miliard korun, což je přibližně stejně jako za stejné období loni. Snížení zisku ovlivnila klimatická politika EU a také doporučení Uhelné komise ČR ukončit spalování uhlí nejpozději do roku 2038. Firma to dnes uvedla na svém webu. Po očištění o mimořádné vlivy dosáhl zisk 16,9 miliardy korun, a meziročně tak klesl o deset procent. ČEZ zastavil prodej výrobních aktiv v Polsku, nedostal atraktivní nabídku.

Aktuální dramatický růst tržních cen elektřiny na historická maxima se v hospodářských výsledcích ČEZ projeví až v dalších letech. "Na letošní rok je veškerá disponibilní kapacita jaderných a uhelných zdrojů již prodána a na příští rok již z více než 80 procent také," uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Na čistý zisk mělo podle firmy negativní vliv zhoršení střednědobých tržních podmínek pro uhelnou energetiku kvůli zvýšení klimatických cílů na úrovni EU. Podepsal se na něm i plánovaný konec spalování uhlí v roce 2038. "Z těchto důvodů klesla tržní hodnota Severočeských dolů a Skupina ČEZ v souladu s účetními standardy vytvořila v letošním roce opravnou položku ve výši 9,2 miliardy korun v důsledku nižší očekávané poptávky po uhlí a dřívějšího ukončení těžby," sdělila firma.

Provozní zisk před odpisy (EBITDA) za tři čtvrtletí meziročně klesl o 3,4 miliardy na 47,5 miliardy korun. Je to způsobeno prodejem rumunských a bulharských aktiv. Celoroční výhled EBITDA firma upřesnila na 59 až 60 miliard korun, čistý zisk za celý rok očištěný o mimořádné vlivy pak firma očekává 19 až 21 miliard korun. Je to mírné zvýšení proti pololetí, kdy byl předpoklad celoročního očištěného zisku 18 až 20 miliard korun a provozního zisku před zdaněním 58 až 60 miliard korun.

"Já bych to zhodnotil určitě pozitivně, je to v souladu s naším očekáváním. A když jsem se díval na odhady analytiků, tak se nám podařilo překonat odhady všech analytiků, a to jak na EBITDA, tak i na čistém očištěném zisku. Takže já si myslím, že pro investory je to dobrá zpráva," řekl dnes ČTK finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

Výhled na celý rok ovlivní podle Nováka několik faktorů. "Jsou to lepší výsledky v jednotlivých segmentech, lepší výsledky v segmentu distribuce, protože se vrací zpět spotřeba na předcovidovou úroveň. To jde ruku v ruce s prodejem elektřiny," řekl Novák. Současné zvyšování cen elektřiny se na letošních výsledcích nijak neprojeví.

Neprojeví se ani přísun klientů od skupiny Bohemia Energy, která ukončila činnost. "My sice získáme stovky tisíc zákazníků trochu neočekávaným způsobem, ale tam vlastně ten zisk není žádný, protože jim elektřinu v podstatě prodáváme za velkoobchodní ceny, takže tam nemáme žádnou touhu nasazovat nějakou velkou marži," uvedl Novák. Přísun zákazníků se na výsledcích ČEZ neprojeví podle něj ani v příštím roce.

Celková výroba elektřiny klesla o osm procent. Tržby z prodeje elektřiny, tepla, plynu a uhlí vzrostly asi o 3,5 miliardy na 104,4 miliardy korun. Zvýšil se prodej elektřiny a plynu koncovým zákazníkům v ČR. "U elektřiny došlo za první tři čtvrtletí k nárůstu o devět procent, u plynu dokonce o 18 procent. V oblasti prodeje komplexních energetických služeb meziročně vzrostly tržby celkem o čtyři procenta za celý rok je očekáván nárůst o deset procent,“ uvedl ředitel divize obchod a strategie a místopředseda představenstva Pavel Cyrani.

Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně vzrostla o sedm procent, klimaticky a kalendářně přepočtena pak o pět procent. Spotřeba velkých podniků rostla meziročně o šest procent, spotřeba domácností o 12 procent. Celkově dosáhla spotřeba vyšší úrovně než v roce 2019, tedy před vypuknutím epidemie koronaviru.

V bezemisních jaderných a obnovitelných zdrojích vyrobil ČEZ 24,8 terawatthodin (TWh), meziročně o procento méně. V emisních zdrojích vyrobila 14,8 TWh. Je to meziroční pokles o 18 procent, což ovlivnil hlavně prodej elektrárny Počerady a odstavení elektrárny Prunéřov 1 a Mělník 3.

V samotném třetím čtvrtletí dosáhl čistý zisk ČEZ 5,1 miliardy korun, loni byla firma za stejné období ve ztrátě 1,1 miliardy. Provozní zisk před odpisy se zvýšil o 3,7 miliardy na 15,9 miliardy korun. Důvodem je zejména vyšší zisk z obchodování s komoditami a eliminace dočasných ztrát zajišťovacích kontraktů výroby z prvního pololetí.

"Podle našich předpokladů se na vydařeném třetím kvartálu nejvíce podílel výrobní segment, tedy největší, nejdůležitější a nejrentabilnější divize ČEZ," uvedl analytik Fio banky Jan Raška. Celkově hodnotí výsledky ČEZ pozitivně. "Ziskovost za třetí kvartál 2021 výrazně nad odhady trhu, výhled vylepšen. Z celkového pohledu dnešní výsledkový report vyznívá pozitivně," uvedl Raška.

ČEZ je největší česká energetická firma. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.

ČEZ zastavil prodej výrobních aktiv v Polsku, nedostal atraktivní nabídku

Energetická společnost ČEZ zastavila prodej svých výrobních aktiv v Polsku. Nabídnuté ceny za pět polských firem, mimo jiné černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów, nebyly dostatečně ekonomicky atraktivní, řekl dnes ČTK finanční ředitel ČEZ Martin Novák. V následujících měsících bude ČEZ analyzovat, co se s aktivy stane do budoucna.

"Ty ceny, které jsme dostali v posledním kole tendru, nám nepřijdou natolik atraktivní, abychom tu nejlepší z nich akceptovali," řekl Novák. Podle něj ale polské černouhelné elektrárny nejsou aktiva, která chce ČEZ dlouhodobě provozovat.

Obě elektrárny dodávají teplo do aglomerací měst v okolí. V úvahu nyní podle Nováka přicházejí všechny možnosti, mezi nimi je přestavba elektráren na mnohem čistší způsoby výroby energie a tepla. Možný je i prodej, ale ne v podobě, v jaké se elektrárny prodávaly nyní. Vyloučit nelze ani úplné odstavení lokalit.

Částku, za kterou mohl ČEZ polská aktiva prodat, Novák neuvedl. Jde ale podle něj o výrazně nižší čísla než v případě prodeje bulharských aktiv, za která ČEZ inkasoval 335 milionů eur (asi 8,5 miliardy Kč).

Zájem o polská aktiva energetické společnosti ČEZ projevilo před rokem 14 potenciálních investorů. Skawina je druhým největším dodavatelem tepla do Krakova a Skawiny, Chorzów je jedním z největších dodavatelů tepla do Katovic a dalších městských aglomerací ve Slezsku. V roce 2019 dohromady vyrobily 2433 gigawatthodin elektřiny a 5366 terajoulů tepla. Obě elektrárny mají technologie pro spoluspalování biomasy.

Kromě Skawiny a Chorzówa včetně projektu Chorzów II zvažoval ČEZ prodat i firmy CEZ Produkty Energetyczne Polska a CEZ Polska. První z nich poskytuje podporu při nakládání s vedlejšími energetickými produkty, druhá prodává komodity velkoodběratelům a podnikatelskému maloodběru.

Prodej byl v souladu s novou strategií ČEZ. Počítala s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na ESCO (moderní energetické služby). Z prodeje zahraničních firem chce společnost podle dřívějších informací získat desítky miliard korun, které použije na stavbu obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků i modernizaci distribuční sítě.

Na polský energetický trh vstoupila Skupina ČEZ v roce 2006 koupí elektráren Skawina a Elcho (nyní Chorzów) od americké společnosti PSEG. Šlo o investici za 10,8 miliardy korun. V roce 2012 začal ČEZ v Polsku podnikat ve větrné energetice.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

21°C

Dnes je středa 6. července 2022

Očekáváme v 21:00 16°C

Celá předpověď