Brno - Ženy budují kariéru a rodičovství odkládají, trend ale slábne, ukázal výzkum Národního institutu SYRI. Trend odkladu rodičovství je podle vědců dlouhodobý, demografové ho pozorují od 90. let. Dynamika odkladu je ale slabší než v minulosti. Na výroční konferenci institutu o tom informovala Jitka Slabá, která se reprodukcí společnosti zabývá.
"Mezi hlavní příčiny odkladu rodičovství patří faktory spojené s kariérou a vzděláváním. Významnou roli hrají také materiální podmínky, jako jsou dostupnost bydlení a ekonomická stabilita. Zásadní je i partnerská situace, tedy otázky týkající se stability a kvality partnerských vztahů, a faktory související se zdravotním stavem," uvedla Slabá.
To vše má vliv na pokles porodnosti. V České republice se loni narodilo nejméně dětí od roku 2001. Bylo jich pouze 91.200, což je o více než 10.000 méně než v roce 2022. Negativní trend pokračuje i letos, kdy přišlo na svět za první pololetí jen 41.600 dětí. První dítě mají české ženy průměrně až v 29 letech.
Slabá dnes upozornila také na jev zvaný fertility timing gap, což je rozdíl mezi plánovaným a skutečným věkem, kdy ženy mají své první dítě. Fertility timing gap ukazuje na nesoulad mezi reprodukčními plány a jejich uskutečněním. Některé ženy pak podle vědců odkládáním početí dospějí až do situace, kdy dítě už mít nemohou.
"Z našich výzkumů vyplývá, že klíčové reprodukční události odkládají do pozdějšího věku především mladší generace. Nárůst podílu bezdětných do 31 let, které u generace žen narozených v letech 1985 až 1991 tvoří až 35 procent, by se přitom mohl projevit i v nárůstu podílu bezdětných do 40 let. Pokles plodnosti ale sledujeme i jinde, například v severských zemích, které byly dlouhodobě považovány za vzor v oblasti rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem. To vyvolává další otázky," podotkla Slabá.
Jedním z důvodů může být proměna partnerských vztahů a jejich časování. "Proměny v partnerském statusu a nové formy soužití mohou mít zásadní vliv na reprodukční plány a jejich následnou realizaci, což by mohlo být klíčové pro pochopení současných výzev v oblasti plodnosti," dodala Slabá.
Konference se zaměřila na nerovnosti v současné společnosti. Rozdělená byla do šesti tematických sekcí a nabídla 35 témat v českém a anglickém jazyce. Národní institut SYRI vznikl před dvěma lety v reakci na pandemii covidu-19. Vědci a vědkyně Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd se v rámci SYRI spojili do devíti výzkumných skupin, které se zabývají společenskými krizemi a riziky například v oblasti zdraví, vzdělávání, trhu práce či komunikace. Na konferenci se přihlásilo více než 150 účastníků.
