Zemřel britský filozof Scruton spojený s československým disentem

foto Ilustrační foto - Britský filozof a politolog Roger Scruton převzal 15. listopadu 2019 v Praze od předsedy Senátu Jaroslava Kubery stříbrnou pamětní medaili Senátu za činnost v tzv. podzemní univerzitě, která fungovala v komunistickém Československu v době normalizace.

Londýn - Ve věku 75 let dnes zemřel britský konzervativní filozof a politolog Roger Scruton, jenž působil v takzvané podzemní univerzitě, která fungovala v komunistickém Československu v době normalizace. Scruton podle prohlášení na jeho internetových stránkách zemřel po šestiměsíčním boji s rakovinou. Loni v listopadu v Praze od předsedy Senátu Jaroslava Kubery obdržel za činnost v podzemní univerzitě stříbrnou pamětní medaili Senátu.

Scruton podle listu The Daily Telegraph během své kariéry vydal kolem 50 knih. Působil i jako poradce britské vlády a v roce 2016 získal rytířský titul za své služby filozofii a vzdělávání.

Na činnosti podzemní univerzity se Scruton podílel v letech 1979 až 1989 a spolu s dalšími kolegy ze zahraničí vedl bytové semináře v Praze, Brně a Bratislavě pro ty, jimž režim neumožnil studium na vysokých školách. Patří rovněž mezi zakladatele Vzdělávací nadace Jana Husa, která vznikla v britském akademickém prostředí a jejímž cílem bylo podpořit československou neoficiální kulturu vysíláním expertů, grantovými stipendii a podporou samizdatu.

Do komunistického Československa konzervativní intelektuál sám jezdil až do roku 1985, kdy ho zatkla Státní bezpečnost a kdy byl ze země vypovězen, aniž se mohl vrátit. Znovu přijel až v roce 1990 po pádu komunistického režimu. Své zážitky z normalizačního Československa a s tehdejšími disidenty shrnul v románu Notes from Underground, který pod českým názvem Zápisky z podzemí vyšel v roce 2015.

Jako uznání přínosu české vědě a vzdělanosti byl Scrutonovi v roce 2004 udělen čestný doktorát Masarykovy univerzity v Brně. Prezident Václav Havel jej v roce 1998 vyznamenal Medailí za zásluhy.

Podzemní univerzita byla iniciativa utajovaných bytových seminářů, kterou vytvořil po svém vyloučení z Karlovy univerzity filozof a první mluvčí Charty 77 Jan Patočka. Po jeho smrti na následky policejních výslechů se iniciativy ujal Julius Tomin, který koncem roku 1978 zaslal prosbu o pomoc a spolupráci britské univerzitě v Oxfordu. V roce 1979 v rámci podzemní univerzity poprvé vystoupila britská filozofka Kathleen Wilkesová. Později se spolupráce rozšířila a vznikla Vzdělávací nadace Jana Husa. Po jejím vzoru byly vytvořeny podobné instituce na univerzitách v dalších zemích, například ve Francii, v USA nebo v Kanadě.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

8°C

Dnes je úterý 28. ledna 2020

Očekáváme v 9:00 3°C

Celá předpověď