Zeman se omluvil za bombardování Jugoslávie, Srby požádal o odpuštění

foto Zleva srbský prezident Aleksandar Vučić a český prezident Miloš Zeman se zdraví po jednání na Pražském hradě 18. května 2021. 

Praha - Prezident Miloš Zeman se po dnešním jednání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem omluvil za alianční bombardování Jugoslávie v roce 1999. Srbský národ požádal o odpuštění. Česko podle něj tehdy hledalo spojence, spolu s kterým by bombardování odmítlo, ale neúspěšně. To, že nakonec akci podpořilo, považuje za nedostatek odvahy. V čele vlády stál tehdy právě Zeman. Politici oslovení ČTK právě z tohoto důvodu v některých případech označují omluvu za pokryteckou či za uznání vlastní chyby, další ji vítají.

Fotogalerie

Akci Severoatlantické aliance, do které Česká republika několik dnů před ní vstoupila, označil Zeman již dříve za chybu či akt mocenské arogance. "Chtěl bych srbský národ jako osoba poprosit o odpuštění," řekl Zeman. Svými slovy se "zbavil mnohaletého traumatu", uvedl s tím, že pokání osvobozuje. Vučić mu za jeho slova z tiskové konference po dnešním setkání poděkoval.

Zeman řekl, že srbský národ vyjádřil českému podporu v letech 1938 a 1968. "A my jsme se mu odvděčili bombardováním. Právě proto bych při této příležitosti chtěl za svoji osobu se omluvit za bombardování tehdejší Jugoslávie," uvedl.

Akci označil za chybu, která ho "celou dobu" trápila. "Byli jsme poslední, kdo dali souhlas, a zoufale se ohlíželi alespoň po jedné zemi, která by se s námi spojila a byla by proti. Ale zůstali jsme sami. Přesto nás to neomlouvá, přesto to byl nedostatek odvahy," uvedl Zeman.

Vučić Zemanovi za jeho slova poděkoval. Řekl, že mu je on ani srbský národ nikdy nezapomene. Poznamenal, že podobné vyjádření o náletech dosud nikdo nevyslovil.

Zeman před dvěma lety v rozhovoru ČTK řekl, že schválení aliančního bombardování bývalé Jugoslávie českou vládou v roce 1999 považuje s odstupem za chybu. Cílem alianční operace Spojená síla v Jugoslávii bylo ukončit aktivity jugoslávských ozbrojených sil v tehdejší provincii Kosovo. Nálety trvaly 78 dnů, poté se srbské jednotky z Kosova stáhly. Podle organizace Human Rights Watch si bombardování vyžádalo kolem 500 civilních obětí.

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) ČTK napsal, že Zemanův výrok byl osobním prohlášením prezidenta. Politika v širším regionu západního Balkánu má podle něj mnoho složitostí. "Je potřeba vést dlouhodobý dialog, aby se vyřešila ne jedna, ale desítky, ne-li stovky křivd," poznamenal. Pro Kulhánka je zásadní, že mezi Srbskem a ČR jsou podle něj skvělé vztahy na ekonomické a politické úrovni. "To je do velké míry i zásluhou prezidenta Zemana a já si toho vážím," dodal.

Šéf sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý (ČSSD) bere Zemanova slova jako uznání vlastní chyby. "Protože to byl on, kdo jako premiér dal za ČR k této akci souhlas. Nějaký typ akce byl s ohledem na etnické čistky nutný, ale výsledek za šťastný nepovažuji," napsal ČTK Veselý. Místopředseda ODS a někdejší ministr zahraničí a obrany Alexandr Vondra uvedl, že vojenská akce NATO přivedla Srbsko konečně k jednacímu stolu a pomohla nastolit mír na západním Balkáně. "Bez zásahu NATO by dál eskalovala válka, která by přinesla jen další ohromné ztráty na lidských životech, jak tomu bylo dřív v Bosně," napsal Vondra ČTK.

Za pokrytecké považuje vyjádření předseda STAN Vít Rakušan. "Miloš Zeman se k rozhodnutí své vlády nikdy příliš nehlásil, naopak se vina svalovala na Václava Havla. Jeho omluvu beru tedy jako přiznání odpovědnosti. A už jsme si zvykli, že prezident vytváří alternativní zahraniční politiku, za kterou je ovšem zodpovědná vláda," sdělil Rakušan ČTK. Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová na twitteru také připomněla Zemanův podíl. "Miloš Zeman se omluvil za Miloše Zemana. Pokračovat může tím, že se omluví všem lidem, o kterých lhal," dodala.

Místopředseda zahraničního a branného sněmovního výboru Jan Lipavský (Piráti) považuje omluvu za Zemanovu osobní zpověď. "Rozpad Jugoslávie v 90. letech byl mimořádně krutý a krvavý. Dnes je potřeba se dívat do budoucnosti a hledat cestu usmíření," napsal ČTK. Srbsko považuje za důležitého partnera ČR, podporuje jeho směřování na západ a ambici stát se členem EU.

Zemanovo vyjádření vítají místopředsedové Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a Vojtěch Filip (KSČM). Okamura uvedl, že omluva je namístě a je ke cti prezidenta. "I já jsem se již v minulosti zástupcům Srbska za zločinné bombardování omluvil. Vraždění jednotkami NATO bylo spuštěno pod záminkami, které se později ukázaly jako vylhané a uměle vykonstruované," napsal Okamura ČTK. Filip označil bombardování za protiprávní vojenskou akci bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN. "A tedy flagrantní porušení mezinárodního práva s tisíci mrtvých nevinných lidí včetně dětí. Má dodnes katastrofální následky," sdělil Filip ČTK.

Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) s Vučičem na odpolední schůzce o bombardování NATO nemluvil. Po jednání řekl, že český souhlas s alianční akcí podle něj není něco, na co by ČR mohla být hrdá. "Možná že to Srbsko nečekalo zvlášť od nás," řekl ČTK a Českému rozhlasu. Situace ale podle něj v té době nebyla jednoduchá. "Je to temná historie NATO, tím pádem i naše. Možná to bylo z dobrých důvodů, někdo říká, že to zkrátilo konflikt v Kosovu a zabránilo etnickým čistkám, ale myslím si, že vždycky existují i jiné nástroje než bombardování," dodal.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je úterý 22. června 2021

Očekáváme v 7:00 20°C

Celá předpověď