Zeman pochválil Petříčka za jednání s čínským velvyslancem

foto Prezident Miloš Zeman (vpravo) se 30. ledna 2019 na Pražském hradě sešel s ústavními činiteli. Zleva premiér Andrej Babiš, předseda Sněmovny Radek Vondráček a předseda Senátu Jaroslav Kubera.

Praha - Prezident Miloš Zeman pochválil ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) za jeho jednání s čínským velvyslancem, které zklidnilo kauzu kolem výrobků čínské firmy Huawei. Novinářům to po jednání ústavních činitelů o zahraniční politice řekl předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Zeman v minulosti Petříčka opakovaně kritizoval. Dnešní rozdělení schůzky, kdy se ministr zahraničí neúčastnil první poloviny, nevidí Petříček jako problematické, podle něj se to stalo na základě návrhu předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS).

"Pan prezident ocenil ministra zahraničí, jak jednal s velvyslancem, že zklidnil situaci," řekl Vondráček. Petříček se sešel s čínským velvyslancem na počátku ledna v souvislosti s varováním Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) před hardwarem a softwarem firmy Huawei, proti němuž se čínská ambasáda ohradila. Zeman kvůli kauze NÚKIB kritizoval a mluvil o možné odvetě z čínské strany.

"Já jsem rád, že pan prezident ocenil, že jsme se snažili diplomaticky záležitost vyřešit, protože Česká republika dělá to, co má dělat. To je chránit si svoji bezpečnost, ale zároveň máme zájem rozvíjet ekonomické vztahy s Čínou," řekl Petříček.

Před čínským vlivem varovala ve veřejné části své výroční zprávy za rok 2017 i Bezpečnostní informační služba (BIS), kterou Zeman kritizoval. Ke zprávě kontrarozvědky se dnes ústavní činitelé vrátili i ve společném prohlášení ze schůzky, ve kterém zdůraznili, že je třeba brát v potaz veřejnou i neveřejnou část výročních zpráv. "V zájmu ČR je vyvarovat se v oblasti bezpečnosti státu zjednodušujícím a schematickým hodnotícím soudům a jejich promítání do zahraniční politiky ČR, včetně ekonomické diplomacie," uvádí se v prohlášení.

Schůzka ústavních činitelů se konala poprvé od září a uskutečnila se v netradičním formátu, když první hodinu jednali pouze Zeman, premiér Andrej Babiš (ANO), Kubera a Vondráček. Teprve na druhou polovinu se připojili ministři vnitra, zahraničí a obrany Jan Hamáček (ČSSD), Petříček a Lubomír Metnar (za ANO). Petříček uvedl, že rozdělení schůzky bylo na žádost Kubery, sám v něm žádný problém nevidí. Konstatoval také, že mezi účastníky jednání byla shoda na většině témat.

Ústavní činitelé se také shodli na čtvrtletním intervalu svých pravidelných setkání. Nejbližší schůzka by se podle Petříčka měla konat v květnu.

Ústavní činitelé považují brexit za nešťastný, řešili i Rusko

Ústavní činitelé se dnes na schůzce na Hradě shodli na tom, že považují odchod Británie z Evropské unie za mimořádně nešťastný. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) je třeba najít cestu, aby brexit co nejméně bolel. Zdůraznil také, že zbývajících 27 zemí EU musí zůstat jednotných. Účastníci schůzky se také shodli na podpoře přísunu pracovníků z bezpečných zemí. Chtějí navýšit počet pracovních víz a rozšířit počet tzv. prioritních zemí. Jednali i o Rusku, Ukrajině, Izraeli či zahraničních cestách.

Téma odchodu Británie z EU původně nebylo na programu schůzky, vzhledem k důležitosti problému se ale o něm představitelé vlády a Parlamentu s prezidentem Milošem Zemanem bavili. "Česká republika od počátku jasně říká, že brexit je velmi nešťastný. My bychom byli radši, kdyby Velká Británie v Evropské unii zůstala, nicméně se musí najít cesta, jak zajistit, že brexit bude co nejméně bolet," řekl Petříček novinářům po jednání.

Vyloučil to, že by se ČR snažila dohodnout s Británií na bilaterální bázi. "V tuto chvíli bychom rádi udrželi jednotu EU27, abychom koordinovali svůj další postup s ostatními členy Evropské unie," řekl ministr. Jednostranně podle něj nelze nalézt řešení. Nechtěl předjímat, zda by EU mohla ustoupit dalším britským požadavkům na dohodu o vystoupení. "Potřebujeme vědět, co přesně britská strana chce, jaké vidí možnosti, abychom dosáhli dohody," řekl.

Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) ústavní činitelé jednali také o tom, jak je Česko připravené na brexit. Sněmovna minulý týden schválila návrh zákona, který by měl zajistit práva britských občanů v Česku v případě brexitu bez dohody, Senát se jím bude zabývat v únoru. Londýn by měl přijmout reciproční opatření pro Čechy žijící v Británii.

Ústavní činitelé se podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka věnovali také koordinaci zahraničních cest. Shodli se na důležitosti podpory obchodu a ekonomické dimenze. Zaobírali se nedostatkem pracovních sil. "V souladu s potřebami české ekonomiky podporují přísun pracovníků z tzv. prioritních zemí, které nepředstavují bezpečnostní riziko," uvedl Ovčáček v zápise z jednání. Zvýšit by se proto měl počet pracovních víz a zároveň by se měl rozšířit seznam zemí, ze kterých by ČR chtěla přednostně pracovníky získávat. Na ministerstvech zahraničí, vnitra a práce by se proto měly zvýšit rozpočty a počet zaměstnanců. Politici zároveň zdůraznili, že řešení nedostatku pracovních sil má být v práci s dlouhodobě nezaměstnanými či investice do vzdělávání.

Tématem byly i vztahy s Izraelem. Ústavní činitelé "podporují posilování a další rozšiřování české přítomnosti v Jeruzalémě cestou plného využití potenciálu Českého domu, jež je dalším krokem v záměru přemístit velvyslanectví ČR do Jeruzaléma v souladu s mezinárodním právem". Český dům Zeman otevřel při listopadové návštěvě v zemi.

Ve vztahu k Rusku potvrdili jednotný postoj NATO a EU, včetně postoje k budoucnosti smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) či hodnocení událostí v Azovském moři. Podle ústavních činitelů Rusko stále může učinit kroky k udržení platnosti smlouvy. Té hrozí ukončení, protože Západu vadí nová ruská střela, která podle něj smlouvu porušuje.

Ukrajinu chtějí ústavní činitelé i nadále podporovat v reformním úsilí. "Stejně jako v případě Ruska i od Ukrajiny ČR očekává naplňování demokratických procesů a odmítá jejich jednostranné kroky bez respektu k zájmům a cítění druhé strany," uvedli v zápise.

Při ročním předsednictví ČR zemím V4 (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko), které česká diplomacie zahájí v červenci, mají být podle účastníků schůzky hlavními prioritami otázky migrace, rozvoj infrastruktury, formování budoucnosti EU a evropského rozpočtu.

V případě jednání o víceletém finančním rámci EU vidí ČR podle ústavních činitelů své priority v podpoře koheze, zemědělství či v zajištění prostředků na hranice, bezpečnost či obranu.

Výročí vstupu do NATO připomene v březnu velká slavnost na Hradě

Výročí 20 let od vstupu České republiky do NATO připomene 12. března velká slavnost na Pražském hradě. Zúčastní se jí prezidenti Polska, Slovenska a Maďarska. Zástupci Polska a Maďarska tak oslaví výročí vstupu své země do NATO v Praze. Přijedou také ministři zahraničí z evropských zemí nebo bývalí čelní představitelé aliance a ministerstev obrany členských zemí. ČTK to řekl ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák. O oslavě informoval v tiskové zprávě také hradní mluvčí Jiří Ovčáček, při dnešní schůzce na Pražském hradě ji projednali ústavní činitelé.

Česká republika se stala členem NATO 12. března 1999 společně s Maďarskem a Polskem. Do Severoatlantické aliance vstoupily jako první země z bývalého tzv. východního bloku. Pozvánku ke vstupu dostaly na aliančním summitu v Madridu v roce 1997.

Ministři zahraničí všech tří zemí předali v americkém Independence 12. března své americké kolegyni Madeleine Albrightové k uložení příslušné ratifikační listiny. Právě Albrightová by měla být jednou z účastnic březnové oslavy. Pozvánku dostaly také další důležité osobnosti tehdejšího aliančního vedení.

Slavnostního připomenutí vstupu do NATO se ve Vladislavském sále na Pražském hradě zúčastní také čeští poslanci a senátoři či členové vlády. Podle Ovčáčka přijedou i ministři obrany a zahraničí zemí visegrádské čtyřky (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a současní i bývalí vysocí představitelé NATO a USA či diplomati. Pozváni budou i bývalí politici a diplomaté, kteří se o vstup do NATO zasloužili, zástupci bezpečnostní komunity nebo akademické obce. Asi 100 hostů, včetně jejich doprovodu, by mělo být ze zahraničí.

"Oslava bude nejen připomenutím důležitosti Severoatlantické aliance, transatlantické vazby a hodnot, na nichž je NATO vystavěno, ale také zdůrazněním jednoty středoevropských spojenců a jejich odhodlání aktivně se podílet na kolektivní obraně," uvedl Ovčáček.

Na ceremonii vystoupí podle Jindráka s projevem čeští ústavní činitelé, následovat bude debata prezidentů ČR Miloše Zemana, Slovenska Andreje Kisky, Polska Andrzeje Dudy a Maďarska Jánose Ádera. Uskuteční se ve Španělském sále, přenášet ji bude televize. Následovat bude slavnostní oběd, jehož se zúčastní nejdůležitější domácí a zahraniční hosté, uvedl Ovčáček.

Výročí si ve stejný den připomene v Černínském paláci i ministerstvo zahraničí, bude se také konat bezpečnostní konference Naše bezpečnost není samozřejmost, kterou uspořádá organizace Jagello 2000. Cílem konference je zhodnotit uplynulé období i předestřít plány na další postup při zajištění obrany a bezpečnosti ČR a podpořit debatu o bezpečnosti. Projevy ji zahájí ministři obrany Lubomír Metnar (za ANO) a zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Oproti minulosti bude do konference zapojeno více institucí, uvedli organizátoři v tiskové zprávě.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

19°C

Dnes je pondělí 22. dubna 2019

Očekáváme v 17:00 18°C

Celá předpověď