Zeman míní, že nemusí rozpustit Sněmovnu, podle experta musí

foto Schůze Poslanecké sněmovny - ilustrační foto.

Praha - Prezident Miloš Zeman se domnívá, že může, ale také nemusí Sněmovnu rozpustit poté, co se na tom shodne 120 poslanců. Zeman to dnes uvedl v pořadu Partie televize Prima k úvahám opozice o takové cestě k předčasným volbám. Podle ústavního právníka Jana Wintra však má prezident povinnost rozpustit Sněmovnu, pokud usnesení podpoří tři pětiny poslanců, a to bez zbytečného odkladu. "Nepanují o tom prakticky žádné pochybnosti," řekl ČTK Wintr.

Zeman dnes v pořadu Partie také zopakoval, že pokud by Sněmovna menšinové vládě hnutí ANO a ČSSD vyslovila nedůvěru, nechal by vzhledem k tomu, že do řádných voleb zbývá jen pár měsíců, kabinet Andreje Babiše (ANO) dovládnout v demisi.

"Spekulace o tom, že je 120 hlasů, které umožňují rozpuštění Sněmovny, je naprosto mylná. Kdyby si tito naivové přečetli ústavu, tak by si zjistili, že prezident v takovém případě může, ale nemusí Sněmovnu rozpustit," uvedl Zeman. I v takovém případě by ale postupoval stejně jako při vyslovení nedůvěry vládě. Vyzval, aby poslanci nedělali chaos krátce před řádnými volbami. "Nechme strany, ať předloží své programy, a občany, ať sami rozhodnou," uvedl.

Článek 35 ústavy popisuje několik konkrétních situací, kdy prezident Sněmovnu rozpustit může, tedy nutně nemusí. Situace, kdy Poslanecká sněmovna třípětinovou většinou hlasů navrhne vlastní rozpuštění, je však zařazena do jiného odstavce téhož článku ústavy. "Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců," stojí výslovně v ústavě.

Wintr připomněl, že samorozpuštění Sněmovny se do ústavy dostalo poté, co Ústavní soud v roce 2009 v "kauze Melčák" zrušil zákon o zkrácení pátého volebního období. Ústava tak nyní rozlišuje situace, kdy prezident Sněmovnu rozpustit může, a kdy musí, plyne z Wintrova vyjádření i odborné literatury. Pokud hlava státu dostane patřičné usnesení podpořené 120 hlasy, neměla by s rozpuštěním otálet. "Dokážu si představit třeba pár dní," uvedl Wintr.

Také podle Ladislava Vyhnánka z brněnské právnické fakulty prezident musí rozpustit Sněmovnu, pokud se na tom usnese 120 poslanců. Žádný jiný výklad neexistuje. "Prezident tak bez jakýchkoliv pochybností nemá prostor pro uvážení," doplnil Vyhnánek.

K iniciativě vyvolat po schválení volebního zákona Senátem předčasné volby se přihlásili v uplynulém týdnu Piráti. Komunisté a hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) chtějí o budoucnosti jednat nejdříve po schválení volebního zákona, SPD se podle předsedy Tomia Okamury předčasných voleb nebojí. Piráti kvůli možnému rozpuštění Sněmovny osloví ostatní strany včetně vládního ANO. O schůzku požádá jejich předseda Ivan Bartoš i prezidenta. Návrh kritizují premiér Andrej Babiš (ANO) i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS ) dnes uvedl v pořadu Partie televize Prima, že prezident slovy o tom, že by měla dovládnout současná vláda, vybral tu lepší variantu z možných řešení. Za horší přitom označil, že by prezident skládal úřednický kabinet. Vláda bez důvěry by podle něj ale neměla dělat zásadní rozhodnutí, například personální. Důležité je podle Vystrčila i to, že by takový kabinet měl mít důvěru spojenců. Podle šéfa Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) současný menšinový kabinet ANO a ČSSD důvěru stále má. Zmínil také, že konstrukce nedůvěry vlády je ústavně komfortnější než rozpouštění Sněmovny.

Podle předsedy STAN Víta Rakušana v případě úspěšného hlasování o rozpuštění Sněmovny prezident komoru rozpustit musí. "Není prostor na kreativní výklad ústavy. Pokud bychom k tomuto odvážnému kroku dostatečný počet hlasů sehnali, pak proto, že si politické vedení mají vybírat lidé ve volebních místnostech, ne skvadra na Hradě," uvedl na twitteru.

Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) vyzvala minulý týden Babiše, aby požádal Sněmovnu do uplynulého čtvrtka o důvěru, jinak bude usilovat o vyslovení nedůvěry vládě. K dalším krokům se vysloví v úterý. Piráti a STAN preferují rozpuštění Sněmovny kvůli tomu, že nedůvěra vládě by podle nich posílila pozici prezidenta.

Senát bude o novele volebního zákona rozhodovat koncem dubna. Sněmovní volby jsou naplánovány na 8. a 9. října letošního roku. Sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

10°C

Dnes je pátek 7. května 2021

Očekáváme v 7:00 7°C

Celá předpověď