Petříček nevidí důvod k debatě o odvolání uznání Kosova

foto Místopředseda ČSSD a ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Bělehrad - Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) nevidí důvod k debatě o odvolání českého uznání Kosova samostatným státem. S myšlenkou dnes při návštěvě Srbska přišel prezident Miloš Zeman, který to plánuje probrat s ostatními českými ústavními činiteli. Petříček ČTK sdělil, že změna není v zájmu bezpečnosti i čitelnosti české zahraniční politiky. Se Zemanem se o jeho názoru nicméně rád pobaví, dodal. Premiér Andrej Babiš (ANO) naopak preferuje debatu o uznání Kosova na schůzce nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice ČR, teprve pak zaujme nějaké stanovisko, řekl novinářům.

Fotogalerie

"Přestože k takové debatě v tuto chvíli nevidím důvod, protože situace na Balkáně se nijak dramaticky nezměnila, rád se s panem prezidentem o jeho názoru pobavím," uvedl Petříček. Zdůraznil, že Česko podporuje země západního Balkánu včetně Srbska na cestě do Evropské unie.

"Já jsem se k tomu vyjádřil, že bych preferoval tu debatu, když budeme mít setkání ohledně našich zahraničněpolitických aktivit, to znamená - prezident, předseda Senátu, Sněmovny, ministr zahraničních věcí, ministr vnitra," řekl Babiš. Dodal, že zaznamenal, že ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na to má jiný názor než ministr zahraničí Petříček. "Takže já si počkám na tu debatu a potom k tomu zaujmu nějaké stanovisko," uvedl premiér.

Kosovo po vyhlášení nezávislosti na Srbsku v roce 2008 uznalo 116 zemí. V současnosti počet zemí, které Kosovo pokládají za nezávislý stát, klesl podle srbské diplomacie pod stovku. Mezi státy, jež nezávislost Kosova uznaly, je většina členských zemí OSN i většina zemí Evropské unie včetně Česka. "Kosovo jsme v roce 2008 uznali 'de iure' a je v zájmu naší bezpečnosti a čitelnosti naší zahraniční politiky, abychom na tom nic neměnili," uvedl Petříček.

Po odpoledním jednání se slovenským ministrem zahraničí Miroslavem Lajčákem Petříček dodal, že Česko usiluje o korektní vztahy s Kosovem i Srbskem. "Cílem je stabilizovat celý region, přispívat ke snižování napětí mezi Bělehradem a Prištinou. Cílem je pomoci všem šesti státům západního Balkánu, aby se staly členy Evropské unie," uvedl. Řadu věcí by podle něj vstup těchto zemí do EU vyřešil. Je známo, že Zeman se svými názory na Kosovo netají, dodal ministr.

Podle Petříčka v minulých letech nenastala žádná okolnost, která by odůvodňovala změnu českého postoje ke Kosovu. S tím souhlasí i Lajčák, přičemž Slovensko naopak samostatnost země neuznalo. "Pozice Slovenska vůči Kosovu není nepřátelská, je založená na právních argumentech," řekl Lajčák. Slovensko podle něj s Kosovem i bez oficiálního uznání udržuje aktivní dialog na politické i občanské úrovni. K přehodnocení pozice vůči Kosovu podle něj není důvod a na Slovensku ani poptávka.

Zeman bude chtít v ČR projednat, aby země přestala uznávat Kosovo

Prezident Miloš Zeman bude chtít s českými ústavními činiteli projednat, zda by bylo možné, aby Česká republika odvolala uznání Kosova samostatným státem. Zeman to dnes uvedl na tiskové konferenci po setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem, kde naznačil, že on takovou možnost podporuje. Zároveň český prezident ke Kosovu dodal, že stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických států. Vučić za tento postoj Zemanovi poděkoval.

Zeman již v úterý bezprostředně po příletu do Bělehradu Vučičovi řekl, že má rád Srbsko a Srby, ale nemá rád Kosovo. Televizi Barrandov před odletem z Prahy řekl, že Kosovo nepovažuje za demokratický stát.

Na dnešní tiskové konferenci Zeman uvedl, že haagský mezinárodní tribunál nedávno vydal zprávu, ve které vyslovuje podezření z válečných zločinů kosovských politických představitelů. Zeman poukázal na následnou rezignaci kosovského premiéra Ramushe Haradinaje. "Dovolte mi vyjádřit osobní, ale o to silnější mínění, že stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických států," poznamenal prezident.

Haradinaj v červenci podal demisi poté, co ho žalobce zvláštního tribunálu pro Kosovo v Haagu, který vznikl v roce 2017, předvolal jako podezřelého ze spáchání zločinů za války v Kosovu v letech 1998-1999. Později se podrobil výslechu před zvláštním tribunálem v Haagu a na radu právníků odmítl vypovídat. Podle kosovského deníku Koha Ditore předvolání do Haagu kvůli podezření či podání svědectví obdrželo nejméně 30 bývalých členů UÇK. Lidé vzešlí z někdejší povstalecké skupiny do současnosti tvoří velkou většinu kosovské vládnoucí garnitury.

Haradinaj poprvé podal demisi v roce 2005, kdy ho Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) obvinil z válečných zločinů. V roce 2012 ho soud osvobodil pro nedostatek důkazů.

Na otázku, zda by mohla Česká republika zrušit uznání Kosova jako samostatného státu, Zeman řekl, že věc bude chtít projednat na nejbližší poradě českých nejvyšších ústavních činitelů. "Zeptám se, zda by bylo možné, aby se toto udělalo, protože jsem rád, že pan ministr (obrany Lubomír) Metnar už prohlásil, že je chyba, že bylo uznáno Kosovo," řekl. Dodal, že Metnar proto bude nejspíš v této otázce na "jeho straně". "Kdo bude na straně druhé, to se za ten měsíc uvidí," dodal.

Kosovo, které po rozpadu Jugoslávie vyhlásilo v únoru 2008 nezávislost na Srbsku, postupně uznalo 116 zemí. V současnosti tento počet klesl podle srbské diplomacie pod stovku. Srbsko totiž přesvědčuje země uznávající kosovskou nezávislost, aby od svého postoje ustoupily; dosud se mu to podle některých zdrojů podařilo u 15 států, podle jiných u 12 států. Jedná se zejména o menší latinskoamerické a africké země, například Burundi, Lesotho, Togo či Surinam. Cílem Bělehradu je, aby počet zemí uznávajících Kosovo klesl pod 97, tedy pod polovinu ze 193 členů Spojených národů.

Mezi státy, jež Kosovo uznaly, je většina členských zemí OSN i většina zemí Evropské unie, včetně Česka. ČR uznalo Kosovo v květnu 2008 za vlády premiéra Mirka Topolánka; rozhodnutí kabinetu se tehdy nelíbilo prezidentu Václavu Klausovi. Kosovo neuznává kromě Srbska například Rusko a Čína a rovněž pět unijních zemí - Slovensko, Španělsko, Rumunsko, Řecko a Kypr.

Zeman dnes na tiskové konferenci také poděkoval Srbsku za podporu Československu v letech 1938 a 1968. "Máme co splácet a i proto jsem tady," řekl. Později při setkání českých a srbských podnikatelů poznamenal, že podle jeho názoru mezi Srbskem a ČR neexistují žádné překážky, a to ani obchodní. Dodal, že by chtěl ještě v prezidentském úřadě Srbsko opět navštívit.

Český prezident přivezl Vučićovi jako dar hodinky značky Prim ze speciální edice. Daroval mu také pistoli ČZ 75 SP01 z produkce České zbrojovky.

Zeman se dnes se svou delegací, ve které jsou ministři vnitra Jan Hamáček, obrany Metnar, průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dopravy Vladimír Kremlík nebo poslanec Jaroslav Foldyna, setkal také se srbskou premiérkou Anou Brnabičovou a zúčastnil se podnikatelského fóra. Do Srbska ho doprovodila asi padesátičlenná podnikatelská delegace.

Kosovo odvolalo účast na summitu V4 a západního Balkánu v Praze

Kosovo podle informací ČTK z diplomatických zdrojů odvolalo po slovech prezidenta Miloše Zemana svou účast na čtvrtečním summitu premiérů visegrádské čtyřky (V4 - ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko) a zemí západního Balkánu v Praze.

Setkání čtyř premiérů zemí V4 a zástupců šesti zemí západního Balkánu se v Praze původně vedle premiérů Srbska, Severní Makedonie, Černé Hory, Albánie, Bosny a Hercegoviny měl zúčastnit i místopředseda vlády Kosova. Mluvčí vlády Jana Adamcová ČTK potvrdila, že na summit nedorazí z kosovského kabinetu nikdo, zemi bude reprezentovat zástupce velvyslanectví v Praze.

Summit V4 a balkánských zemí v Praze má za úkol posílit spolupráci obou regionů, což si Česko dalo za cíl ve svém aktuálním předsednictví ve V4. Země by si měly ve čtvrtek vyměnit své zkušenosti z posledních let. ČR podporuje integraci zemí západního Balkánu do Evropské unie.

Hamáček: Zemanovo stanovisko ke Kosovu je dlouho známé

Stanovisko prezidenta k samostatnosti Kosova je dlouhodobě známé, uvedl na dotaz ČTK vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. Zahraniční politika je podle Hamáčka v kompetenci vlády. Odvolat uznání samostatnosti je podle předsedy Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) možností každé suverénní země, nemyslí si ale, že by to na situaci v Kosovu mělo nějaký pozitivní vliv. Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) chce počkat na jednání s prezidentem, diskuse se ale podle něj měla vést před uznáním Kosova.

"Stanovisko pana prezidenta ke Kosovu je dlouhodobě známé. Zahraniční politika je v kompetenci vlády, o uznání rozhodla vláda Mirka Topolánka. Jakékoliv další kroky jsou tak opět v kompetenci vlády," uvedl Hamáček.

"Odvolat uznání je věcí každého suverénního státu, stejně jako uznání. Nicméně nemyslím si, že situaci v Kosovu by to nějak pozitivním způsobem posunulo nebo vyřešilo," napsal ČTK Vondráček. Pan prezident prezentoval názor, který zastává dlouhodobě a já mu a jeho motivům rozumím. ČR by spíš ale měla podporovat dialog a spolupráci v regionu. Jsem rád, že nejvyšší ústavní činitelé si o tom budou moci brzy promluvit na pravidelné schůzce," doplnil místopředseda hnutí ANO.

"Počkám si na jednání s panem prezidentem a jeho argumenty. Nicméně se domnívám, že tato diskuse měla proběhnout ještě před uznáním nezávislosti Kosova," uvedl na dotaz ČTK Kubera.

Předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL) ČTK řekl, že lidovci se otevření debaty na toto téma nebrání. "KDU-ČSL v době, kdy vláda České republiky uznala Kosovo, s tímto nesouhlasila. Byla si vědoma toho, že to je velmi delikátní, citlivá záležitost," poznamenal.

"Ale z úst pana prezidenta je to velmi pikantní záležitost, protože on, když byl premiérem České republiky, souhlasil jako premiér členského státu NATO s bombardováním Bělehradu právě kvůli Kosovu. Nevím, jestli to mám chápat jako nějakou jeho svéráznou omluvu srbskému lidu za to, co mu učinil v minulosti," dodal Benešík. Zeman v březnu v rozhovoru s ČTK označil schválení aliančního bombardování bývalé Jugoslávie českou vládou v roce 1999 s odstupem za chybu.

Předseda SPD Tomio Okamura novinářům řekl, že jeho hnutí odmítá uznávat suverenitu Kosova. "Vyjádření pana prezidenta plně zapadají do našeho dlouhodobého politického postoje. Je potřeba revokovat rozhodnutí vlády, která v minulosti uznala Kosovo. My si myslíme, že by ČR neměla uznávat samozvaný stát, který vznikl na základě představitelů teroristické organizace," uvedl. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa je odvolání možné, protože ratifikační proces nebyl dokončen.

Šéf poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek dnes na twitteru poznamenal, že jako člen vlády, která Kosovo uznala, hlasoval proti. Rozhodnutí vlády nicméně respektuje a přeje si čitelnou a konzistentní mezinárodní politiku. "Pana prezidenta bychom měli přestat pouštět ven. Co cesta, to ostuda," dodal.

Zeman vyznamená filmaře Kusturicu medailí Za zásluhy

Prezident Miloš Zeman vyznamená srbského režiséra a hudebníka Emira Kusturicu medailí Za zásluhy. Učiní tak 28. října při oslavách státního svátku. Kusturica může být podle Zemana pojítkem mezi Českou republikou a Srbskem. Český prezident to řekl v Bělehradě na tiskové konferenci po setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem.

Zeman se s Kusturicou, který v 70. letech studoval v Praze, setkal v úterý v Bělehradě. Dnes novinářům řekl, že se na návrh tří českých osobností rozhodl Kusturicovi udělit medaili Za zásluhy. Označil ho za symbol. "Symbol lidí, kteří studovali v Praze, nyní působí v Srbsku a mohou dále působit jako pojítko," řekl český prezident. Vyznamenání Kusturici navrhli Zemanovi i čeští poslanci.

Kusturica vystudoval pražskou FAMU. Mezinárodně uznávaný 64letý režisér a filmový producent Kusturica, kterému jsou někdy vyčítána příliš prosrbská stanoviska, získal za svou tvorbu řadu ocenění. Na festivalu v Cannes vyhrál dvě Zlaté palmy - v roce 1985 za snímek Otec na služební cestě a v roce 1995 za Underground. Narodil se v Sarajevu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

13°C

Dnes je neděle 17. listopadu 2019

Očekáváme v 17:00 12°C

Celá předpověď