Zelenskyj: Případná dohoda s Ruskem by se schvalovala v referendu

foto Ilustrační foto - Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během videoprojevu z Kyjeva 18. března 2022.

Kyjev/Praha - Jakoukoli případnou kompromisní dohodu s Ruskem o ukončení války na Ukrajině by ukrajinští občané měli schválit v referendu. V rozhovoru, které v Kyjevě pořídila České televize a další zahraniční média a který byl vysílán dnes večer, to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zopakoval také, že Kyjev se nepodvolí ruským ultimátům a že udělá vše pro navrácení Donbasu a Krymu pod ukrajinskou svrchovanost.

"Naši lidé se budou muset vyjádřit a dát odpověď na tu či onu formu kompromisu," uvedl Zelenskyj s tím, že povaha kompromisu musí teprve vzejít z jednání mezi Kyjevem a Moskvou. "Jsem připraven na cokoli, jen když budu společně s mým lidem," dodal.

Řekl také, že ruská ultimáta mohou být splněna "pouze v případě, že budeme zničeni". Poukázal přitom na okupované části Ukrajiny, kde se podle něj lidé nesmířili s přítomností ruské armády a vytrvale proti ní protestují. "Město můžete okupovat, ale žít tam můžete pouze v případě, že tam nebudou Ukrajinci," vzkázal Zelenskyj Rusku. Za ultimativní považuje například ruský požadavek "denacifikace" země.

Ukrajina podle Zelenského musí udělat vše pro to, aby získala zpět suverenitu nad separatistickými oblastmi na východě Ukrajiny i nad Ruskem anektovaným poloostrovem Krym. "Nemůžeme se vzdát ani pídě naší půdy," řekl s tím, že dějiny by ztrátu území neodpustily.

Podle Zelenského je Kyjev ochoten jednat i o jiných bezpečnostních zárukách, než je vstup do Severoatlantické aliance, neboť "asi třetina zemí si nás v NATO nepřeje". Podle něj by ovšem záruky mohly poskytnout i jednotlivé členské země aliance.

Zelenskyj dále uvedl, že je pro něj těžké nepřistoupit na kompromisy ve chvíli, kdy vidí obrovskou zkázu ukrajinských měst, například obléhaného Mariupolu. Snaží se vidět situaci ve své celistvosti, od postojů lidí v západoukrajinském Lvově, kterému se boje dosud z větší části vyhýbají, přes hlavní město Kyjev až po zmíněný Mariupol.

Ruští a ukrajinští vyjednavači absolvovali již několik kol jednání, zatím bez výraznějších výsledků. V uplynulých dnech nicméně přicházely od různých aktérů včetně Zelenského jisté pozitivní signály.

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov dříve uvedl, že Moskva zastaví vojenskou operaci na Ukrajině, pokud Kyjev uzná, že poloostrov Krym je součástí ruského území, přizná nezávislost republikám vyhlášeným proruskými separatisty na východě Ukrajiny a pokud se Ukrajina ve své ústavě vzdá ambic vstoupit do "jakýchkoli bloků".

Zelenskyj ocenil misi premiérů jako gesto odvahy vůči Rusku, vyzval k empatii

Mise premiérů Česka, Polska a Slovinska Petra Fialy, Mateusze Morawieckého a Janeze Janši na Ukrajinu v minulém týdnu byla podle Zelenského vzkazem, že by se lidé neměli bát Ruska. Obyvatele zemí, kam míří ukrajinští uprchlíci, zároveň vyzval k empatii. "Není třeba za nás trpět, ale vcítit se," uvedl v rozhovoru s Českou televizí prezident země, která už více než tři týdny čelí invazi ruských vojsk.

Cestu tří premiérů na Ukrajinu Zelenskyj podle svých slov vnímal jako signál podpory. Vzkaz, jak by se lidé měli zachovat, že by se neměli bát Ruska. Na dotaz, zda se na cestu na Ukrajinu chystají i jiní evropští politici, Zelenskyj uvedl, že mu řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, že o tom uvažoval, podobně jako litevský prezident Gitanas Nauséda.

Agrese Ruska je podle Zelenského zkouškou pro celý svět, bohužel se děje na ukrajinském území. Lidem v zemích, do kterých míří Ukrajinci na útěku před válkou, by vzkázal, aby "bránili sebe sama, svou současnost, ani ne budoucnost". "Každý by měl být Ukrajincem, vcítit se do nás, že můžeme přijít úplně o všechno. Není třeba za nás trpět, ale vcítit se," konstatoval.

Premiéři Česka, Polska a Slovinska zamířili nečekaně na Ukrajinu před týdnem v úterý vlakem. O jejich misi informoval Zelenského jako první ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Prezident to tehdy podle svých slov měl za odvážné. Šlo o první a dosud jedinou návštěvu vysokých představitelů západních zemí od začátku ruské invaze 24. února.

Fiala po jednání na tiskové konferenci Ukrajinu ujistil, že Evropa za ní stojí. Premiéři podle něj do Kyjeva přijeli, aby ukrajinskému lidu vyjádřili podporu. Zdůraznil, že Ukrajinci bojují nejen za své životy a za svou svobodu, ale i za životy a svobodu dalších Evropanů.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu muselo domovy opustit podle OSN deset milionů lidí, což je čtvrtina ukrajinské populace; z toho téměř 3,5 milionu uteklo do ciziny. Asi 90 procent ukrajinských uprchlíků tvoří ženy a děti. Nejvíce běženců uteklo přes Polsko, podle dnešních údajů polské pohraniční stráže to bylo 2,144 milionu. Velká část z nich pokračovala do dalších zemí Evropy. Například do Německa uteklo zatím podle záznamů policie na 225.000 běženců z Ukrajiny.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

25°C

Dnes je úterý 9. srpna 2022

Očekáváme v 9:00 23°C

Celá předpověď