Praha - Podmínky pro zaměstnávání lékařů z Ukrajiny z řad uprchlíků nebudou podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jiné, než umožňovala legislativa pro zdravotníky ze zemí mimo Evropskou unii už dříve. Řekl to dnes novinářům během odjezdu kamionů s humanitární pomoci od výrobců léčiv na Ukrajinu. Mluvil také o prosbě ukrajinského ministra zdravotnictví Viktora Ljaška, aby se Česko nesnažilo získat zdravotníky z řad uprchlíků na trvalo, protože je bude země potřebovat. V Praze už nejméně jedna nemocnice ženy z Ukrajiny zaměstnává, šest sester našlo práci v městské Nemocnici Na Františku.
Příkaz ministra, který podmínky upřesňuje, dostaly ministerstvem řízené nemocnice tento týden. Právě ony a další nemocnice tvoří většinu z akreditovaných vzdělávacích zařízeních, kde se mohou zdravotníci ze třetích zemí připravovat na aprobační zkoušky, které jim umožní samostatnou praxi.
"Principiálně jsme hledali, jaké jsou v zákoně možnosti, a nakonec jsme se shodli, že nejlepší možnost je, aby tu byli na něčem, co se dá nazvat roční stáží, kdy pod dozorem mohou vykonávat činnost zdravotníků," řekl Válek.
Podmínky tak zůstanou stejné jako před začátkem ukrajinské krize. Vzdělávat mohou jen lůžková zařízení, Válek dříve zmiňoval, že se akreditace zařízení zjednoduší. Mohly by je školit i ambulance.
Při stážích se zdravotníci připravují na odborné zkoušky v češtině. "Není možné, aby se dělaly výjimky nebo zjednodušení. Nebylo by to fér vůči našim zdravotníkům a vůči těm Ukrajincům, kteří u nás standardně aprobační zkoušku už dělali," dodal. Současně je třeba jim umožnit kurzy češtiny včetně odborných.
Už před uprchlickou vlnou pracovaly ve velkých nemocnicích desítky lékařů a sester z Ukrajiny. ČTK oslovila všechny pražské nemocnice. "Do Nemocnice Na Františku zatím nastoupilo na hlavní pracovní poměr šest vystudovaných zdravotních sester z Ukrajiny, které ze své země odešly kvůli válečnému konfliktu," sdělila ČTK mluvčí nemocnice Lucie Krausová. Pracují zatím pod dohledem nelékařského personálu jako výpomoc.
"Chceme jim pomoci, aby se co nejrychleji zdokonalily v češtině a mohly v první fázi absolvovat sanitářský kurz, poté jim pomůžeme i s uznáním vzdělání a samozřejmě je podpoříme i ve vykonání aprobační zkoušky," dodala. Všeobecná fakultní nemocnice ani Nemocnice Na Homolce zatím žádné uprchlíky se zdravotnickou praxí nezaměstnávají, další na dotazy zatím neodpověděly.
V telefonickém rozhovoru ukrajinský ministr zdravotnictví Válka žádal, aby se teď Česko nesnažilo tamní zdravotníky získat pro dlouhodobou práci. "Oni opravdu potřebují, aby se jim vrátili zpátky," uvedl Válek.
Do budoucna by se mohly aprobační zkoušky pro lékaře ze zemí mimo unii zjednodušit. Válek například navrhuje, aby v celé EU odborné zkoušky mohli lékaři skládat v angličtině, nikoliv v národním jazyce. Z toho by stejně jako dosud skládali další zkoušku. Postup ale musí být pro všechny evropské země jednotný.
"Může nastat někdy nějaká podobná situace, kdy budeme potřebovat dostat lidi do (zdravotnického) systému. Ale v současné době se v každé zemi na světě dělá aprobační zkouška v národním jazyce, jinak to nejde," doplnil.
Až se Ukrajina stane součástí Evropské unie, budou mít podle něj přístup na trh práce stejný jako ostatní členské země. "Na druhé straně realita je taková, že ta země se musí postavit na nohy a všichni jim s tím musíme pomoct. A nebylo by dobré, aby na jejich vysokých školách neměl kdo učit a v jejich nemocnicích kdo léčit," řekl. Dodal, že ČR v rámci předsednictví EU udělá všechno pro to, aby tamní nemocnice a vysoké školy podpořila.
