Lednové plénum Evropského parlamentu podpořilo směrnici, která by zaměstnancům garantovala právo neudržovat profesionální kontakty mimo pracovní dobu bez toho, aby se museli obávat negativních reakcí zaměstnavatele. „Jde o iniciativu, která vznikla už před vypuknutím pandemie koronaviru. S nárůstem využíváním práce z domu se tato záležitost stala o to více naléhavou,” připomíná euro-poslanec Tomáš Zdechovský. Více v připojeném vydání Četkastu Pro Business.
Studie Eurofoundu, který dlouhodobě sleduje určité sociální, zaměstnavatelské a pracovní politiky, zaznamenaly už v roce 2017 nárůst projevů nelibosti nad tím, že zaměstnavatel trvá na tom, aby měl zaměstnanec na home office pořád zapnutý telefon a byl dostupný i v pozdních hodinách. „V roce 2019 se tyto výhrady staly volebním tématem napříč Evropou, po volbách se to otevřelo a ukázalo, že i v detailech jde často o dost důležité věci. Například v tom smyslu, zda se může zaměstnanec odpojit jen od sítě, nebo jestli si může vypnout i telefon, aby si dopřál skutečnou pauzu,” vysvětluje europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který je místopředseda výboru pro zaměstnanost a sociální věci a jedním ze zpravodajů této legislativy.
Koronavirová krize, která poslala výrazný počet pracovníků z kanceláří na práci z domova, nutnost hledat řešení ještě podtrhla. „Je tady možnost definovat, že třeba šesté hodině, což by mohlo být součástí pracovní smlouvy, nebude už zaměstnanec k dispozici. Jsou nicméně lidé, kteří jsou zvyklí pracovat výhradně ve dne, kdežto jiní preferují práci v noci. Ve výsledku je to o dialogu, abychom neděli z lidí roboty,” zdůrazňuje Tomáš Zdechovský.
V současné době neexistuje v EU zvláštní právní úprava, která by specifikovala podmínky pro výkon práce z domova a ve většině států vše funguje pouze na domluvě zaměstnavatele a zaměstnance. Příjetí nové legislativy s možností odpojit se bez právních následků, třebaže za ni Zdechovský bojuje, považuje přesto europoslanec za krajní mez.
„Osobně bych byl nejradši, kdybychom dospěli k tomu, že žádné nové nařízení ani nepotřebujeme. V řadě států, jako jsou Německo, Dánsko, Švédsko či Finsko, už zaznamenáváme řadu pozitivních příkladů, že se umí zaměstnavatelé se zaměstnanci dohodnout. Příslušná ustanovení je zapotřebí ukotvit v národních zákonících práce,” míní Tomáš Zdechovský, který zastává názor, aby právo na konkrétní provedení regulace aspoň přechodně zůstalo zaměstnavatelům a zástupcům zaměstnanců. „Nemá smysl připravit legislativu, která bude rovnou obsahovat celou řadu výjimek,“ shrnuje Zdechovský.
Evropský parlament žádá nyní Evropskou komisi, aby předložila návrh právního předpisu, který by zaměstnancům na home office umožnil zůstal mimo pracovní dobu bez připojení na digitálních pracovních systémech, aniž by byli vystaveni restrikcím. Parlament se na tom shodl v iniciativě, kterou přijal 472 hlasy pro (126 bylo proti a 83 se zdrželo hlasování). Komise má stanovit také minimální požadavky pro práci na dálku a vyjasnit pracovní podmínky, začátek a konec pracovní doby a období odpočinku.
