Praha - Zástupci vlády a odboroví předáci budou dnes pokračovat ve vyjednávání o růstu platů ve veřejném sektoru. Kabinet navrhuje zvýšení platových tarifů od ledna o pět procent a hůř odměňovaným zaměstnancům pak o sedm procent. Odbory požadují pro méně placené přidání o 13 procent a pro ostatní o sedm procent. Premiér Petr Fiala (ODS) na začátku září po minulém jednání řekl, že požadavky odborů a možnosti rozpočtu jsou velmi rozdílné.
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se už v červenci shodli na tom, že by hůř odměňované profese a lidé ve státní službě měli dostat přidáno víc než ostatní pracovníci veřejného sektoru. Ministerstvo práce navrhlo navýšení tarifů o pět, nebo o sedm procent a pro hůř placené podle nejnižší platové tabulky případně ještě další buď čtyři procenta, nebo šest procent navíc. Předáci původně požadovali desetiprocentní tarifní růst pro všechny. Po jednání na začátku září se pak přiklonili k nejvyšší variantě resortu práce - navýšení o sedm a o 13 procent.
Na toto přidání by bylo podle podkladů k připravovanému vládnímu nařízení potřeba 45,1 miliardy korun. Zvýšení tarifů o pět procent všem by stálo 23,5 miliardy korun. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) novinářům už dřív řekl, že v navrhovaných rozpočtech resortů je něco přes 20 miliard korun. Odboráři tvrdí, že jejich požadavek se od vládní nabídky ale liší o deset miliard korun a že ty se dají ve státní pokladně najít. Předáci nezapočítávají do sumy peníze na odvody, ty se podle nich státu hned z výdělků vrátí.
Podle informačního systému o průměrném výdělku průměrný plat loni činil 49.049 korun hrubého. Meziročně vzrostl o 3,4 procenta. Tarif tvořil 61 procent příjmu, zbytek byly odměny, příplatky a náhrady. Ve veřejném sektoru pracovalo 675.100 lidí, z nich 141.700 ve zdravotní a sociální péči, 221.500 ve vzdělávání, 269.300 ve veřejné správě, sociálním zabezpečení a obraně a 24.200 v kultuře. Polovina lidí v kultuře vydělávala pod 38.225 korun hrubého, ve zdravotní péči pod 47.686 korun a ve vzdělávání pod 44.535 korun.
