Zásahů v jeskyních je podle záchranářů málo, jsou ale obtížné

foto Jeskyně - ilustrační foto.

Brno - Speleologická záchranná služba eviduje ročně v jeskyních v České republice zhruba jednu nehodu se zraněním speleologa. Není to moc, zásahy v jeskyních ale bývají většinou zdlouhavé a komplikované, řekl ČTK náčelník záchranářů Roman Šebela.

Speleologická záchranná služba má v ČR dvě stanice, větší vzhledem k rozlehlosti Moravského krasu na Moravě, kde funguje 18 záchranářů, menší v Čechách s dvanácti záchranáři. "Jen v Moravském krasu je asi 1100 jeskyní, tím pádem je tu nejvíce jeskyňářů a je více pravděpodobné, že k nějaké nehodě může dojít," uvedl náčelník.

Jeskyňáři při pobytu v podzemí musí dodržovat bezpečnostní pravidla. Musí chodit minimálně po dvou, pokud jdou do vertikální jeskyně, tak musí mít výcvik lezení po laně, obvykle je také hlídka na povrchu a stanovaný čas, do kdy se mají vrátit. Pokud se do stanovené doby nevrátí, je vyhlášený stav záchrany. "I když jeskyňáři pravidla dodržují, jeskyně je samo o sobě nebezpečné prostředí a stát se může cokoliv. Třeba se zhorší počasí a zvednou se spodní vody nebo tam může být plyn," uvedl Šebela.

Při zásazích je nutné se co nejdříve dostat ke zraněnému, ošetřit jej, poskytnout mu dostatek tekutin a vytvořit kolem něj jeskynní stan, tedy prostor, v němž se ohřeje. Po tomto prvním kroku se pak upravuje cesta ven z podzemí tak, aby jí mohli vynést zraněného na nosítkách. Ani na denním světle záchrana nekončí. Často je nutné odnést nosítka až k několik set metrů vzdálené cestě.

Speleologická záchranná služba je složkou integrovaného záchranného systému, na zásazích se většinou podílí spolu se členy Hasičského záchranného sboru, se kterými pravidelně cvičí. Naposledy speleologičtí záchranáři zasahovali u pádu ženy v jeskyni v Ostrově u Macochy, kde se konají zážitkové akce.

Z větších zásahů například na jaře 2017 záchranáři zhruba šest hodin vyprošťovali uvízlého speleologa v jeskyni Nová Drátenická. Záchrana byla komplikovaná, speleolog ležel několik stovek metrů daleko od vchodu, měl zavalené nohy. O rok dřív si jeskyňář v hloubce 25 metrů pod zemí zranil kotník v jeskyni Lipovecká ventarola. Také jeho záchrana trvala šest hodin. Bylo při ní nutné výstřely rozšířit vstupní cestu do podzemí. Do akce se zapojily desítky záchranářů.

Největší tragédie v historii speleologie v ČR se stala 29. srpna 1970 v Amatérské jeskyni v Moravském krasu. Zahynuli v ní speleologové Milan Šlechta a Marko Zahradníček. Krasem se tehdy přehnala bouřka, která zvedla spodní vody, a dvojice tam utonula.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

12°C

Dnes je středa 28. října 2020

Očekáváme v 23:00 8°C

Celá předpověď