Zářijové plénum: stav EU, situace v Afghánistánu, zdraví

foto

Na zářijovém plenárním zasedání ve Štrasburku, fyzicky a připojeni on-line, debatovali europoslanci s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou o nejnaléhavějších výzvách, které před EU stojí. Dále se zabývali situací v Afghánistánu, schválili reformu pracovní modré karty EU a rezervu na vyrovnání se s důsledky brexitu.

Ve středu, během každoroční debaty o stavu Evropské unie, vyzval Evropský parlament Evropskou komisi k odpovědnosti a nastínil obavy evropských občanů. Šéfka komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu představila cestu k zotavení se z největší globální zdravotní krize za celé století, nejhlubší globální ekonomické krize za několik desetiletí a nejzávažnější planetární krize všech dob. Čeští pirátští europoslanci hodnotili pro ČTK její vystoupení kladně, podle pirátského místopředsedy EP parlamentu Marcela Kolaji však v její řeči chybělo, jak se chce komise popasovat s problémem zeměpisného blokování například přístupu k mediálním obsahům. Podle dalšího pirátského europoslance Mikuláše Peksy měla předsedkyně více zdůraznit odlišnosti v klimatických plánech některých zemí.

„Green deal byl shodou celé Evropy přijat zároveň jako evropské východisko z ekonomické krize a zároveň jako účinný nástroj k řešení klimatické krize. V projevu jsme ale neslyšeli, nakolik je realizace plánu, zejména v některých zemích, pozadu za evropskými ambicemi a cíli. Jednotlivé národní plány se od sebe velmi liší a bohužel právě ten český postrádá ambice, vize a konkrétní plány, jak zajistit, aby se finanční prostředky dostaly k těm, kteří je potřebují, a ne aby si je nacpali do kapes zástupci velkých průmyslových kolosů,“ hodnotí Peksa.

Krize v Afghánistánu

V úterý poslanci diskutovali o eskalaci situace v Afghánistánu. Ve středu 14. září zdůraznili, že je třeba, aby EU pomohla lidem bezpečně opustit zemi poté, co se k moci navrátil Tálibán. „Pro všechny v centru pozornosti Tálibánu – ať už jde o aktivisty, obhájce práv žen, učitele nebo státní úředníky a novináře – musíme zajistit, aby se k nám mohli připojit,“ řekl Michael Gahler (poslanec za lidovce, Německo). Rovněž podotkl, že je třeba podpořit sousední země v pomoci směřované přicházejícím uprchlíkům.

Španělská poslankyně za sociální demokraty Iratxe Garcíová Pérezová připomněla, že je důležité řešit otázku toho, jak stabilizovat zemi a chránit práva Afghánců. „V Madridu jsme zřídili centrum na podporu těch, kteří s námi pracovali v Afghánistánu, a jejich rodin a blízkých. A musíme toho udělat ještě mnohem více a vytvořit dostatečný humanitární koridor podporovaný službou pro vnější činnost, aby tisíce lidí, kteří jsou stále v Afghánistánu, mohly získat potřebná víza a bezpečně opustit zemi.“

Ve čtvrtečním usnesení vyzvali členové EP k větší humanitární pomoci a zvláštnímu vízovému programu pro afghánské ženy hledající ochranu před Tálibánem.

Prevence a kontrola nemocí

V rámci evropské zdravotní unie přijali poslanci návrhy na posílení mandátu Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí a na zlepšení koordinace ze strany EU v případě zdravotních hrozeb. Návrh na prodloužení mandátu tohoto střediska (ECDC) byl přijat 598 hlasy pro, přičemž 84 hlasů bylo proti a 13 členů se zdrželo hlasování. Podle poslanců by členské státy EU měly vypracovat vnitrostátní plány připravenosti a reakce a včas poskytovat srovnatelné a kvalitní údaje. Parlament chce rovněž rozšířit mandát ECDC tak, aby se kromě přenosných nemocí vztahoval i na závažné nepřenosné nemoci, jako jsou kardiovaskulární a respirační onemocnění, rakovina, cukrovka nebo duševní onemocnění.

“S hlasováním jsem spokojená. Vzhledem ke stále neskončené pandemii covid-19 jde o vcelku nekonfliktní, spíše konsenzuální dokument. Neočekávala jsem tedy nějaké zásadní změny mandátu. Druhá věc je celková ambice dokumentu. Domnívám se, že nové nařízení, ať už bude přijato prakticky v jakémkoliv znění, nevyřeší všechny problémy, kterým jsme během pandemie čelili. To je spíše problém primárního práva a zakládacích smluv, které institucím EU nedávají v oblasti zdravotnictví příliš silné pravomoci,” míní europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná.

“Domnívám se, že bychom v této oblasti měli být v EU více ambiciózní a použít tento nástroj i mimo mimořádné stavy, například na nákup extrémně drahých léků na vzácná onemocnění nebo na léčbu rakoviny. Dosáhneme tak lepší ceny pro národní rozpočty,” dodává.

Evropská modrá karta

Europoslanci ve středu schválili reformu systému modré karty EU, která by měla přilákat vysoce kvalifikované pracovníky z mimoevropských zemí. Flexibilnější kritéria zahrnují nižší minimální mzdu a možnost mít kratší smlouvu. Cílem nových pravidel je také usnadnit držitelům modré karty pohyb v rámci EU a setkání s jejich rodinami.

Směrnice o modrých kartách, která platí od roku 2009, jasně určuje, kdo může v EU pracovat a pobývat na jejím území. Tyto regule platí i pro rodinné příslušníky případných zájemců. Platné zásady se ale ukázaly jako málo atraktivní a počet příchozích (36.806) nenaplnil očekávání. Naprostá většina těchto osob, 28.858, zamířila navíc do Německa.

“Reforma tzv. modré karty usnadňující zaměstnávání vysoce kvalifikovaných pracovníků z třetích zemí zjednoduší podmínky pracovní mobility těchto zaměstnanců napříč EU nebo umožní žadatelům nahradit vysokoškolský titul praxí v oboru. Cílem je především motivovat vysoce kvalifikované lidi z třetích zemí, aby obsadili volná místa na unijním pracovním trhu potýkajícím se stárnutím populace a s čím dál tím vyššími požadavky na kvalifikaci práce,” zdůrazňuje europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský, který tuto úpravu vyjednal za poslanecký klub ELS.

Rezerva na vyrovnání se s brexitem

Parlament ve středu schválil i takzvanou rezervu na vyrovnání se s důsledky brexitu. Jde o fond ve výši pěti miliard eur, který má zmírnit dopady vystoupení Spojeného království z unie na lidi, společnosti i jednotlivé státy. Fond podpoří lidi, společnosti a země, které negativně ovlivnilo vystoupení Spojeného království z Evropské unie.

Tento záměr vyšel z předpokladu, že konec přechodného období brexitu, 31. prosince 2020, znamenal konec volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu mezi EU a Spojeným královstvím. To mělo nepříznivé sociální a ekonomické dopady jak na lidi a podniky, tak na orgány veřejné správy na obou stranách.

Lídři EU se proto letos v červenci 2021 dohodli na vytvoření takzvané rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu, která by zemím sedmadvacítky měla pomoci přizpůsobit se nastalým změnám a nové situaci. Jde o fond v cenách roku 2018, který bude vyplácen postupně až do roku 2025. První pomoc by měly dostat členské státy do prosince letošního roku, Česku připadne ve výsledku necelých 50,2 milionu eur.

Svoboda médií a právní stát v Polsku, LGBTIQ, Rusko a Čína

Europoslanci dále kritizovali navrhovanou novou legislativu v oblasti vysílání v Polsku, která může ohrozit pluralitu médií. Obávají se zhoršené situace týkající se pravidel a hodnot EU.

Vyzvali k tomu, aby manželství a partnerství osob stejného pohlaví bylo uznávané v celé EU. Odmítli agresivní politiku Ruska a zdůraznili, že ačkoli unie odsuzuje systémové porušování lidských práv a dezinformace, měla by i nadále vést s Čínou dialog o globálních výzvách, jako je změna klimatu a zdravotní krize.

Požádali také o vypracování akčního plánu pro celou EU, který by postupně omezil používání zvířat při výzkumu a testování.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

12°C

Dnes je neděle 17. října 2021

Očekáváme v 21:00 8°C

Celá předpověď