Berlín - Západní země se nezaleknou ruských jaderných výhrůžek. Dnes to na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, který označil Severoatlantickou alianci za garanta bezpečnosti. Dodal, že dokud budou jaderné arzenály států jako Rusko hrozbou, musí si NATO udržet potenciál vojenského odstrašení. Přispět k tomu podle kancléře hodlá i Německo, které chce v NATO společně s Norskem centrum pro ochranu podmořské infrastruktury.
"Ruské nezodpovědné nukleární vyhrožování bereme velmi vážně, ale vystrašit se tím nenecháme," řekl Scholz. Rusko nyní v souvislosti s napadením Ukrajiny často zmiňuje své jaderné zbraně. Německo podle kancléře učiní vše, aby se ruské vyhrožování jadernými údery nestalo skutečností. Zmínil, že proti použití jaderných zbraní na Ukrajině se postavila i Čína, za což čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi poděkoval.
"Dokud budou státy jako Rusko mít jaderné zbraně jako součást hrozeb, musí mít samozřejmě NATO důvěryhodný potenciál odstrašení, aby nemohlo být vydíráno," řekl Scholz. Německo se chce podle kancléře na budování vojenské síly NATO podílet, proto si v nadcházejících letech pořídí 35 amerických stíhaček F-35.
Tyto moderní stroje páté generace F-35 od americké firmy Lockheed Martin je obtížné zachytit na radaru a mohou také nést jaderné bomby. Berlín sice nevlastní jaderné zbraně, ale v rámci závazků Severoatlantické aliance slíbil provozovat letouny, které tyto zbraně mohou nést. Tento závazek dnes Scholz opětovně potvrdil.
Scholz v projevu odsoudil ruský vpád na Ukrajinu a řekl, že Rusko nemůže tuto válku vyhrát. "A také ji na bojišti nevyhraje," řekl. Dodal, že ruské raketové údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu nejsou nic jiného než zoufalou taktikou spálené země. Německo proto podle kancléře nyní hledá další možnosti, jak Ukrajině pomoci, obzvláště pak s protivzdušnou obranou.
Německo a Norsko chtějí v NATO centrum pro ochranu podmořské infrastruktury
Německo a Norsko chtějí, aby v rámci Severoatlantické aliance vzniklo koordinační centrum, které bude monitorovat a chránit podmořskou infrastrukturu, jako jsou plynovody a telekomunikační kabely. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes po společném jednání řekli německý kancléř Olaf Scholz a norský premiér Jonas Gahr Störe. Reagují tak na sabotáž na plynovodech Nord Stream 1 a 2 v Baltském moři. Ta podle Scholze nezůstane bez odezvy.
Na dvojici plynovodů spojujících po dně Baltského moře Rusko a Německo se v září objevilo několik průrev. Švédské vyšetřování došlo k tomu, že byly výsledkem sabotáže, Dánsko zase k tomu, že je způsobily mohutné exploze. Někteří evropští politici vyjádřili přesvědčení, že za poškozením plynovodů stála Moskva. Ta to odmítla a ze sabotáže obvinila Británii.
"Potrubí, telefonní kabely a internetové spojení jsou životně důležitými tepnami pro naše hospodářství a musí být obzvláště dobře chráněny," řekl dnes Scholz. Právě útoky na Nord Stream 1 a 2 podle něj jasně ukázaly rizika. Proto šéfa NATO Jense Stoltenberga, s nímž dnes oba předsedy vlád čeká večeře, požádají o založení koordinačního centra.
Scholz o koordinačním středisku hovořil i na dnešní Berlínské bezpečnostní konferenci, které se společně se Störem zúčastnili jako řečníci. Kancléř řekl, že německé i norské vojenské a policejní jednotky již podmořskou infrastrukturu střeží. "Myslíme si ale, že je potřeba učinit další krok, proto navrhujeme spolupráci v NATO," prohlásil Scholz.
"Nikdo by neměl věřit tomu, že útoky zůstanou bez odezvy," varoval také Scholz v narážce na sabotáže na plynovodech. Jak by taková odezva mohla vypadat, ale neuvedl.
