Washington/Brusel/Paříž - Americký prezident Joe Biden řekl, že pouze Rusko je po začátku své vojenské operace na Ukrajině odpovědné za příští oběti. USA a spojenci podle něj odpoví jednotně a rozhodně. Šéf NATO Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby okamžitě ukončilo vojenskou akci a respektovalo její suverenitu a územní celistvost. Ruský útok už odsoudily také Británie, Francie, Německo a další země. Naopak Čína oznámila, že ruské akce na Ukrajině nelze označit za invazi.
Ruský prezident Putin v pondělí uznal nezávislost východoukrajinské separatistické Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky a podepsal s nimi smlouvy o přátelství a spolupráci. Nevyloučil možnost vojenského zásahu, bude-li o to požádán. Dnes ráno pak oznámil zahájení "vojenské operace" na Ukrajině.
Odpovědnost za utrpení a ztráty na životech nese podle Bidena Rusko
Odpovědnost za budoucí oběti na životech a lidské utrpení leží po začátku ruské vojenské operace na Ukrajině pouze na Ruské federaci, uvedl americký prezident Joe Biden. USA a jejich spojenci na kroky Moskvy podle něj odpoví jednotně a rozhodně. Biden dnes telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, který jej požádal o zajištění co nejhlasitějšího odsouzení kroků Moskvy od světových lídrů. USA dnes podle Bidena oznámí tvrdé sankce namířené proti Rusku. Americký ministr zahraničí Antony Blinken a šéf Pentagonu Lloyd Austin o situaci hovořili s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.
"Modlitby celého světa dnes v noci směřují k ukrajinskému lidu, který trpí kvůli nevyprovokovanému a neospravedlnitelnému útoku ruských sil," zdůraznil Biden krátce poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že spouští vojenskou operaci na ukrajinském Donbasu. Informace o leteckých úderech však přicházejí z řady míst po celé Ukrajině.
"Prezident Putin se úmyslně rozhodl pro válku, která bude mít za následek katastrofální ztráty a lidské utrpení," uvedl šéf Bílého domu. Jedině Rusko je podle něj "odpovědné za smrt a zkázu, které tento útok přinese".
Biden doplnil, že vývoj situace sleduje v Bílém domě, bude o něm jednat s lídry skupiny sedmi nejvyspělejších zemí (G7) a ještě dnes veřejnosti oznámí další důsledky, které vojenská akce na Ukrajině bude pro Rusko mít.
Prezident USA podle svého vyjádření odsoudil ruský útok také v hovoru se Zelenským, jehož informoval o krocích, které USA podnikají, aby daly dohromady mezinárodní odsouzení ruských kroků. "Setkám se s lídry (skupiny vyspělých států) G7 a Spojené státy a naši spojenci uvalí tvrdé sankce na Rusko. Budeme nadále poskytovat podporu a asistenci Ukrajině a ukrajinskému lidu," dodal Biden.
Blinken s Austinem dnes v rozhovoru se Stoltenbergem hovořili o koordinované odpovědi na ruskou invazi na Ukrajinu, uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Probírali také, jak posílit bezpečnost na východním křídle NATO a Blinken podle vyjádření svého úřadu potvrdil závazek USA vůči článku pět smlouvy o Severoatlantické alianci, podle nějž je útok na jednoho ze členů NATO považován za útok na všechny. Ukrajina není členem aliance.
Spojené státy, Evropská unie a další západní země v uplynulých dnech uvalily na Rusko kvůli jeho počínání vůči Ukrajině novou sérii sankcí. Biden při jejich představování zdůraznil, že jde jen o počáteční trestná opatření, které Washington dále zostří, pokud Rusko napadne Ukrajinu.
Stoltenberg vyzval Rusko k ukončení útoku na Ukrajinu
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby okamžitě ukončilo vojenskou akci na Ukrajině a respektovalo její suverenitu a územní celistvost. Útok Ruska na Ukrajinu je hrubým porušením mezinárodního práva a vážnou hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost, řekl Stoltenberg. Lotyšský premiér Krišjánis Kariňš vyzval k zahájení konzultací NATO pro případ územního ohrožení aliance. Ráno se podle diplomatů sejdou velvyslanci aliančních zemí.
"Rezolutně odsuzuji lehkomyslný a nevyprovokovaný útok Ruska na Ukrajinu, který ohrožuje životy nesčetných civilistů. Navzdory našim opakovaným varováním a neúnavné snaze o diplomacii Rusko znovu zvolilo cestu agrese proti svrchované a nezávislé zemi," uvedl Stoltenberg. "Podporujeme ukrajinský lid v této strašlivé době," dodal.
Lotyšský premiér Kariňš označil agresi vůči Ukrajině za zcela nepřijatelnou a vyzval Rusko, aby ji okamžitě ukončilo. "Požadujeme konzultace NATO podle článku 4," uvedl na twitteru s odkazem na část alianční smlouvy hovořící o konzultacích spojenců v případě ohrožení územní celistvosti, nezávislosti či bezpečnosti některé z aliančních zemí.
Ještě ráno by se měli se Stoltenbergem sejít velvyslanci členských států, šéf NATO kvůli vývoji odložil setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou plánované na dopoledne.
Británie, Francie, Německo a další země odsoudily ruský útok na Ukrajinu
Prezident Putin si zahájením nevyprovokovaného útoku na Ukrajinu zvolil cestu krveprolití a destrukce, uvedl dnes na twitteru britský premiér Boris Johnson. Německý kancléř Olaf Scholz označil kroky Ruska za hrubé porušení mezinárodního práva a vyzval Moskvu, aby okamžitě zastavila svoje vojenské operace. Francie slíbila, že bude dál poskytovat Ukrajině ekonomickou a finanční podporu a vojenské vybavení. Ruskou invazi na Ukrajinu odsoudila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a kanadský premiér Justin Trudeau.
Podle německého kancléře Scholze je dnešek "strašným dnem pro Ukrajinu a temným dnem pro Evropu". "Jsme solidární s Ukrajinou a jejími obyvateli," dodal v prohlášení. Kancléř se dnes chystá jednat s partnery ve skupině vyspělých zemí G7, NATO a EU o dalších krocích.
"Rusko útokem na Ukrajinu porušilo základní pravidla mezinárodního pořádku. Světové společenství Rusku tento den hanby nezapomene," uvedla v prohlášení německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Ukrajině vyjádřila plnou solidaritu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským "zopakoval podporu Ukrajině, její svrchovanosti a územní integritě", uvedl Elysejský palác. "Ocenil rovněž chladnokrevný postoj ukrajinského prezidenta v současné situaci," dodal. Podpora, kterou může Evropská unie poskytnout Ukrajině, bude podle Macrona předmětem dnešního mimořádného summitu EU v Bruselu.
"Prezident Putin si zahájením nevyprovokovaného útoku na Ukrajinu zvolil cestu krveprolití a destrukce," napsal na twitteru britský premiér Boris Johnson. "Spojené království a jeho spojenci rázně odpoví," dodal s tím, že s ukrajinským prezidentem již hovořil o dalších krocích.
"Ostře odsuzujeme neoprávněný útok Ruska na Ukrajinu," napsala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. "V těchto temných časech se naše myšlenky obracejí k Ukrajině a nevinným ženám, mužům a dětem, kteří čelí tomuto nevyprovokovanému útoku a bojí se o své životy. Doženeme Kreml k odpovědnosti," dodala.
Útok na Ukrajinu kritizovala i Kanada. "Kanada rezolutně odsuzuje ruský útok na Ukrajinu a vyzývá Rusko, aby okamžitě ukončilo všechny nepřátelské a provokativní akce proti Ukrajině a stáhlo své vojenské síly z jejího území," řekl kanadský premiér Justin Trudeau. Zdůraznil přitom, že Rusko ponese za své akce vážné následky.
Odsuzující reakce přišla i z Finska a Norska, které mají s Ruskem společnou hranici. "Navzdory předchozím varováním bylo dnešní ráno pro nás pro všechny šokující. Hluboce soucítíme s ukrajinským lidem," prohlásil finský prezident Sauli Niinistö. Zároveň ale vyloučil, že by Finsko na situaci reagovalo bezprostřední žádostí o členství v Severoatlantické alianci.
Finská premiérka Sanna Marinová řekla, že Finsko je připraveno přijmout uprchlíky z Ukrajiny. Podle Marinové je možné, že do Evropské unie se bude snažit utéci z Ukrajiny velké množství lidí.
"Evropa se ocitla ve velmi ponuré situaci a Rusko za to nese plnou zodpovědnost," uvedl v dnešním prohlášení norský premiér Jonas Gahr Störe.
Norsko, stejně jako Švédsko, se rozhodlo přesunout své velvyslanectví z ukrajinské metropole Kyjeva do Lvova na západě Ukrajiny. Ambasádu v Kyjevě uzavřelo i Dánsko. Švédská premiérka Magdalena Anderssonová prohlásila, že zadala ministrovi obrany Peteru Hultqvistovi, aby prověřil další možnosti posílení Ukrajiny vzdorující ruské invazi.
Čaputová: Ostře odsuzuji protiprávní agresi Ruska, vyjadřuji podporu Ukrajině
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová odsoudila protiprávní agresi Ruské federace vůči Ukrajině a dala najevo "plnou podporu a solidaritu ukrajinskému lidu i vedení země". Čaputová to uvedla na sociální síti v reakci na zahájenou vojenskou operaci Ruska na Ukrajině. Ruský útok odsoudili i další přední politici Slovenska.
"Ostře odsuzuji protiprávní agresi Ruské federace vůči Ukrajině. Ukrajinskému lidu, jakož i vedení země a prezidentovi (Volodymyru) Zelenskému vyjadřuji plnou podporu a solidaritu," napsala Čaputová. Dodala, že naděje těch, kteří si mysleli, že Rusko se uspokojí s vojenskou okupací částí Doněcké a Luhanské oblasti, se ukázala být iluzí.
Útok Ruska na Ukrajinu odsoudili i další vrcholní politici Slovenska. Premiér Eduard Heger krok Moskvy označil za barbarský čin a hrubé porušení mezinárodního práva. Podle něj znovu ožil ruský imperialismus v jeho agresivní podobě. Předseda slovenského parlamentu Boris Kollár v prohlášení uvedl, že postup Ruska je nepřijatelný a neomluvitelný.
V evropských zemích se demonstruje proti ruskému napadení Ukrajiny
V evropských zemích se demonstruje proti ruskému vojenskému napadení Ukrajiny. V Berlíně protestovala vedle Ukrajinců i řada Rusů, kteří ozbrojený konflikt odmítají. Stovky lidí vyšly do uliv i v Londýně či Paříži a ve Varšavě demonstrant zapálil ruskou vlajku, uvedla agentura AFP. Demonstrace se uskutečnily i mimo Evropu, například v Tokiu či Bejrútu. Shromážděních se často účastní Ukrajinci, kteří žijí v zahraničí.
V německém hlavním městě se lidé sešli před ruským velvyslanectvím. Další demonstranti, převážně Ukrajinci, demonstrovali nedaleko, u Braniborské brány. "Všichni mojí přátelé jsou šokování a válku nechtějí," uvedla účastnice protestu, Ruska trvale žijící v Německu. Demonstranti vyzývali k zastavení bojů. Další účastnice, ukrajinská studentka, uvedla, že ruského prezidenta Vladimira Putina považuje za "válečného zločince, protože nevyhlásil válku a zaútočil na města, která žila v míru". Protesty se očekávají dnes odpoledne a večer i v dalších německých městech.
Několik stovek lidí se sešlo před velvyslanectvím v Paříži. Podpořili je i prezidentští kandidáti Christiane Taubirová a Yannick Jadot, kteří ve svých vystoupení odsoudili "Putinovu agresi". Někteří demonstranti přirovnávali dnešní útok k agresi Polska v roce 1939. Větší shromáždění se očekává večer na náměstí Republiky, kde většinou končí odborářské pochody a další masové protesty.
Demonstranti s ukrajinskými vlajkami se shromáždili v londýnské ulici Downing Street, kde sídlí britský šéf vlády. Mezi protestujícími bylo mnoho Ukrajinců, kteří vyjadřovali obavy o svou zemi a vyzývali k potrestání ruského prezidenta za jeho agresivní politiku.
Stovky lidí se účastnily demonstrací i před ruskými velvyslanectvími v Haagu, Amsterodamu, Dublinu, Vídni, Madridu a jiných evropských městech. Protest se uskutečnil i v Praze. Podle stanice Al-Džazíra demonstrovali v Istanbulu proti útoku na svou vlast ukrajinští občané.
Ruské akce na Ukrajině nelze označit za invazi, říká Čína
Podle Číny nemají zahraniční média pravdu, když ruské kroky na Ukrajině označují za invazi. Uvedlo to dnes čínské ministerstvo zahraničí. To také konstatovalo, že Rusko je nezávislá země a může činit vlastní rozhodnutí v souladu se svými zájmy. Japonsko naopak "jednostranné akce Ruska" vůči Ukrajině rezolutně odsoudilo. Austrálie oznámila rozšíření sankcí vůči Rusku; uvalit sankce na Moskvu je připravena také Jižní Korea.
Čína dnes zopakovala svou výzvu k umírněnosti pro všechny strany zúčastněné v ukrajinském konfliktu a odmítla veškeré akce, které provokují válku. "Některé země následují Spojené státy a přilévají oleje do ohně," prohlásila mluvčí čínské diplomacie Chua Čchun-jing.
Čínské velvyslanectví v Kyjevě dnes vyzvalo čínské občany na Ukrajině, aby zůstali doma nebo aby alespoň na své vozidlo preventivně vyvěsili čínskou vlaječku, pokud budou potřebovat někam jet. K opuštění Ukrajiny Čína zatím své občany nevyzvala.
Australský premiér Scott Morrison dnes oznámil, že Austrálie rozšíří finanční sankce vůči Rusku. Podle něj na australský sankční seznam přibyde 25 vojenských představitelů, čtyři firmy v oblasti zbrojních technologií a čtyři banky. Další sankce budou následovat a budou se týkat i více než 300 členů ruského parlamentu, uvedl Morrison. "Musíme zajistit, že toto násilné, nepřijatelné chování bude potrestáno," dodal.
První balík protiruských sankcí ohlásila Austrálie ve středu a bylo v něm zahrnuto mimo jiné pět ruských bank, napsala agentura Reuters.
Jihokorejský prezident Mun Če-in dnes uvedl, že také Soul je připraven připojit se k dalším zemím a uvalit na Rusko sankce v souvislosti s jeho vojenskými operacemi na Ukrajině. "Svrchovanost, území a nezávislost Ukrajiny musí být respektovány," prohlásil prezidentův tiskový mluvčí na dnešní tiskové konferenci. "Použití vojenské síly, která ničí nevinné životy, nemůže být nijak ospravedlněno," dodal.
