Praha - Ministerstvo spravedlnosti nebude mít v příštím roce jistotu, zda zvládne ze schváleného rozpočtu pokrýt platy svých zaměstnanců. V tiskové zprávě to uvedla Eliška Hronová, předsedkyně odborové platformy ministerstva. Odbory zkritizovaly přijatý pozměňovací návrh poslance Vojtěcha Munzara (ODS), který označily za odvetnou reakci na jejich protestní happening před ministerstvem. Munzar v reakci řekl ČTK, že obvinění považuje za nesmyslné.
Fotogalerie
Munzar dnes uvedl, že svým návrhem chtěl peníze přidat výhradně platově poddimenzovaným zaměstnancům justice a ve Vězeňské službě. Pokud by na samotném ministerstvu spravedlnosti na úředních pozicích nastalo další navýšení platů nad rámec centrálního rozhodnutí vlády o růstu platů ve veřejné sféře, mohlo by to podle něj znamenat precedens pro ostatní ministerstva.
"Ministerstvo nedostane do dalšího roku dost peněz ani na pokrytí stávajících platů, a už vůbec ne na jejich požadované dorovnání na úroveň jiných úřadů. Podle platformy tento způsob odpovědi zaměstnavatele, nota bene státu, na varování před palčivými problémy zaměstnanců do vyspělých demokracií nepatří," napsala Hronová.
Připomněla, že Listina základních práv a svobod garantuje jak sdružování se na ochranu hospodářských a sociálních zájmů v odborových organizacích, tak i právo zaměstnanců na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky.
Odbory ministerstva jsou od července ve stávkové pohotovosti kvůli platům a personální situaci v úřadu, kterou označují za kritickou. Hronová zrekapitulovala, že ministr Pavel Blažek (ODS) s platformou letos opakovaně jednal a následně uplatnil pozměňovací návrh k rozpočtu, který mimo jiné přesouval 25,7 milionu korun na platy zaměstnanců ministerstva.
"Přesun těchto prostředků nepředstavoval trvalé a systémové řešení, ale pouhé zajištění toho, aby ministerstvo vůbec mělo dostatek prostředků na pokrytí stávajících platů na rok 2025," konstatovala Hronová s tím, že i kvůli tomu platforma 14. listopadu uspořádala veřejný protest. O šest dní později vznesl Blažkův spolustraník Munzar konkurenční pozměňovací návrh, který už s navýšením peněz na platy státních zaměstnanců ministerstva nepočítal.
"Platforma považuje za důležité vyjádřit, že uplatnění a schválení pozměňovacího návrhu poslance Vojtěcha Munzara vnímá jako mstu za happening zaměstnanců ministerstva spravedlnosti. Jednak kvůli blízké časové souvislosti obou událostí, jednak kvůli způsobu, jakým (ne)byl později schválený pozměňovací návrh odůvodněn a komunikován vůči platformě i vůči veřejnosti," uvedli odboráři.
Vládní poslanci podle odborů vědomě riskují ohrožení kvality a rychlosti agend, které má ministerstvo na starosti. Hronová dodala, že podobné kroky navíc vyvolávají obavy, že politici budou odvetné reakce při dalším upozornění na nesystémové záležitosti v oblasti státní správy stupňovat.
Zaměstnanci okresních soudů dostanou o 1200 Kč méně než u krajských soudů
Průměrný rozpočtovaný plat pro zaměstnance okresních soudů bude od Nového roku 41.170 korun, tedy o 1200 korun méně než u zaměstnanců krajských soudů. O rozhodnutí Kolegia předsedů krajských soudů informoval na webu mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Uvedl, že ministerstvo vzalo toto stanovisko na vědomí. Místopředsedkyně justičních odborů Marie Šafrová ČTK řekla, že dohodu na jednotné částce vítá, ale že není zřejmé, jak k ní kolegium dospělo.
Ministerstvo dnes potvrdilo předchozí informaci odborů, že zaměstnanci krajských soudů budou mít průměrný rozpočtovaný plat 42.370 korun. "Oproti průměrnému rozpočtovanému platu k 1. 1. 2024, který činil 37.370 Kč, se jedná o meziroční navýšení ve výši 5000 korun. Pokračuje tak pozitivní trend navyšování platů zaměstnanců v justici, který navazuje na skutečnost, že se v průběhu letošního roku podařilo zajistit navýšení o 8400 Kč na každé tabulkové místo v justici," napsal Řepka.
Peníze na mzdy zasílá ministerstvo jednotlivým krajským soudům, které je dále rozdělují okresním soudům ve svém obvodu. Jejich rozhodnutí o ponížení průměrné částky pro okresní soudy o 1200 korun se týká jak zaměstnanců ve správě, tak i v administrativě a ve výkonu. První skupina personálu se stará o chod soudů jako účetní, personalisté či informatici, druhá se bezprostředně podílí na vyřizování soudní agendy z pozic zapisovatelů, vyšších soudních úředníků, asistentů soudců či soudních tajemníků.
"To, že si krajské soudy ponechají pro své potřeby 1200 korun na osobu a měsíc na systemizovaná místa, nám bylo odůvodněno tím, že mají více zaměstnanců na vyšších pozicích," sdělila ČTK po dnešním setkání se zástupci kolegia odborářka Šafrová. "Kolegium mi nebylo schopno říct, jak k částce 1200 korun došlo. Podle mě k tomu matematické a ekonomické propočty nikdo nemá," konstatovala.
"Pro nás je dobře, že se kolegium shodlo a že půjde na všechny okresy a obvodní soudy stejná částka a nebude rozdílná jako minule. Teď je to pro nás čistší v tom, že výchozí pozici budou mít všichni stejnou. Byla bych ráda, kdyby rozdíly v platech na stejných pozicích na okrese, Nejvyšším soudu nebo vrchním soudu byly co nejmenší. Bylo by to netransparentnější a nejspravedlivější," podotkla Šafrová.
Odborářka doplnila, že si bude zjišťovat, o kolik procent mají krajské soudy více vyšších pozic než okresní. "Dokud to nemám rozklíčované, nemůžu říct, jestli to je, nebo není správné. Tu hierarchii chápu u soudců, tam je to jasné, ale u té administrativy si úplně jistá nejsem," uzavřela.
Odbory zůstávají ve stávkové pohotovosti, zaměstnanci soudů v květnu a v říjnu kvůli stávajícím mzdovým podmínkám stávkovali. Stále trvají na vytvoření samostatných platových tabulek, které by byly vzhledem k náročnosti práce justičního personálu oddělené od ostatních pracovníků státní správy. S ministerstvem hodlají odboráři dále jednat i v příštím roce.
