Zákonné zakotvení sdílených pracovních míst Sněmovna schválila

foto Ilustrační foto - Řádná schůze Poslanecké sněmovny začala 26. května 2020 v Praze.

Praha - Zákonné zakotvení sdílených pracovních míst, nová pravidla pro stanovení dovolené i podmínky vysílání pracovníků do zemí Evropské unie dnes Sněmovna schválila hlasy 179 ze 183 přítomných poslanců. Do vládní novely přidala pozměňovací návrhy o zavedení placeného volna navíc pro zaměstnance, kteří působí na dětských táborech, a o změně výpočtu renty ze ztráty na výdělku po pracovním úrazu. Další poslanecké úpravy dolní komora odmítla. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Sdílené pracovní místo spočívá v tom, že se o jednu pozici dělí více pracovníků s kratším úvazkem. Ministerstvo práce a sociálních věcí si od změny slibuje zlepšení zaměstnávání matek s malými dětmi či seniorů. Dovolená by se podle vládního návrhu neměla poskytovat za odpracované dny, ale za odpracovanou dobu. Spojovala by se tedy s týdenní pracovní dobou a odrazily by se v ní snížené úvazky. Část novely o vysílání pracovníků reaguje na evropský předpis, který má mimo jiné omezit takzvaný sociální dumping s konkurováním nižší mzdou.

Pětidenní placené volno pro zaměstnance, kteří působí na táborech a akcích pro děti a mládež, prosadila skupina poslanců v čele s Janem Farským (STAN). Náhrada mzdy se má počítat nejvýše z průměru v národním hospodářství. Zaměstnavatelům ji má hradit stát, což si vyžádá asi 50 milionů korun ročně. Možnost využití už nyní zakotveného až třítýdenního neplaceného volna by se měla podle schválené úpravy rozšířit i na sportovní soustředění dětí a mládeže.

Změnu výpočtu renty ze ztráty na výdělku po pracovním úrazu poslanci schválili na návrh Víta Kaňkovského (KDU-ČSL). Cílem je to, aby se lidem, kteří rentu pobírají, vyplatilo znovu pracovat i na hůře placených místech.

Poslanec ODS Jan Bauer neprosadil úpravy, aby souhrn pracovních dob zaměstnanců na sdíleném místě nemusel odpovídat stanovené týdenní pracovní době, aby zaměstnavatel mohl nařídit zaměstnancům zástup například nemocného kolegy a aby u sdíleného místa byla měsíční výpovědní doba místo navrhované půlměsíční. Sněmovna zamítla i pozměnovací návrh Pirátky Olgy Richterové, který by zavedl automatickou valorizaci minimální mzdy. Chtěla, aby tato mzda činila 0,46násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy vždy za předminulý kalendářní rok. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura neuspěl s požadavkem na navýšení počtu hodin z nynějších 300 na 450, které je možné odpracovat ročně na dohodu o provedení práce.

Dalším cílem vládní předlohy je snížit administrativu. Zaměstnavatelé by už nemuseli vydávat potvrzení o ukončení dohody o provedení práce. Dostávali by ho dál jen lidé se srážkami nebo s nemocenským pojištěním. Zákoník upravuje doručování písemností zaměstnancům i zaměstnavatelům. Situaci komplikovalo to, že si lidé poštu nepřebírali a že se firmy nenacházely na uvedené adrese z rejstříku. Nově se budou písemnosti považovat po určité lhůtě za doručené.

Zpřesnit se mají také podmínky pro výpověď, kterou dá pracovník kvůli přechodu na jinou práci. Novela by navíc zvýšila jednorázové odškodnění pozůstalých po pracovníkovi, který zemřel v práci, a úhradu za zřízení pomníku či desky. V případě odškodného místo jednorázové částky nejméně 240.000 korun by to měl být nejméně dvacetinásobek průměrné mzdy. Pro stanovení sumy se má používat průměrný výdělek za první tři čtvrtletí předchozího roku. Nyní se na pomník poskytuje nejméně 20.000 korun, nově by to měl být aspoň 1,5násobek průměrné mzdy.

MPSV chystá dotace pro zaměstnavatele na podporu sdílených míst

Ministerstvo práce chystá dotace pro zaměstnavatele na podporu zavádění sdílených pracovních míst. Novinářům to dnes ve Sněmovně řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle dřívějších informací by se peníze daly využít případně na administrativu a vybavení. Dolní komora dnes schválila novelu zákoníku práce, která sdílené místo upravuje. Aby změna začala platit, musí kodex projednat Senát a podepsat prezident.

"Jakmile zákon bude schválen, tak připravíme dotace pro zaměstnavatele, aby to pro ně bylo výhodné, nebo motivující, aby tato sdílená místa - to znamená částečné úvazky - podporovali," uvedla Maláčová. Podrobnosti k dotacím nesdělila.

Náměstek ministerstva práce pro legislativu Petr Hůrka při nedávném projednávání zákoníku ve sněmovním sociálním výboru řekl, že by se na podporu zaměstnavatelů při zavádění sdílených míst mohly využít peníze na aktivní politiku zaměstnanosti a nové dotace by dorovnávaly nejspíš výdaje na administrativu a pořízení vybavení.

Někteří členové sněmovního sociálního výboru nepovažovali ale dotace za šťastné řešení. Podle nich by firmám při zavádění kratších úvazků pomohlo spíš snížení nákladů práce. "Sdílené místo otázku kratších úvazků nevyřeší. Týká se to daňové a fiskální podpory, na to je novela zákoníku malý pán," poznamenal tehdy při projednávání náměstek.

Ministerstvo práce má ve schváleném rozpočtu pro letošek 3,2 miliardy korun na aktivní politiku zaměstnanosti. Z této sumy se hradí rekvalifikace, společensky účelná místa, veřejně prospěšné práce či příspěvky na zapracování a zaměstnávání postižených. V minulém roce měl resort k dispozici 2,25 miliardy.

Česko patří v EU k zemím s nejnižším podílem pracovníků na částečný úvazek. Má ve srovnání s vyspělými státy nejnižší zaměstnanost matek s malými dětmi. Podle údajů Eurostatu zkrácený úvazek loni v ČR mělo šest procent zaměstnanců. Průměr sedmadvaceti členských zemí činil zhruba 18 procent. Ve Švédsku to byla pětina, v Německu a Rakousku kolem 27 procent a v Nizozemsku 47 procent.

Dlouhodobější práce na kratší úvazek má v Česku dopad na důchod. Penze od státu by pak byla kvůli nižším odvodům menší. V ČR se u zkrácených úvazků často využívají dohody o pracovní činnosti (DPČ), na které se nesmí odpracovat víc než 20 hodin týdně. Pokud je odměna nižší než 3000 korun měsíčně, neodvádí se pojistné.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je pondělí 6. července 2020

Očekáváme v 9:00 22°C

Celá předpověď