Zákon o sociálním bydlení asi nevznikne, vláda podpoří výstavbu

foto Ilustrační foto - Premiér Andrej Babiš přichází 18. července 2018 v Praze na schůzi vlády.

Praha - Samostatný zákon o sociálním bydlení v Česku zřejmě nevznikne. Vláda se soustředí na svůj program výstavby bytů a dotace pro obce. Vyplývá to z vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) po jednání s ministry a zástupci starostů o řešení situace lidí v ghettech.

Vláda se v programovém prohlášení v kapitole o bytové politice zavázala, že připraví zákon o sociálním bydlení. V textu stojí, že norma bude řešit potřeby lidí v nouzi, vytvoří podmínky pro obce a v sociálním bytě bude sociální a výchovná práce. Radnice budou po investorech moci také požadovat, aby určitý podíl bytového projektu tvořily levné byty.

Zákon o sociálním bydlení mělo nyní připravovat ministerstvo pro místní rozvoj, které je ve správě ANO. V minulém volebním období jeho návrh sepsalo ministerstvo práce pod vedením ČSSD. Tehdejší vláda ČSSD, ANO a lidovců se na normě nedokázala dohodnout. Spory panovaly hlavně mezi ANO a ČSSD. Strany nenašly třeba shodu na tom, kdo by měl mít na sociální bydlení nárok. Vadil i původní návrh, že by obce měly povinnost ve svém bytovém fondu mít určité procento sociálních bytů.

"My si myslíme, že potřebujeme stavět byty. A ten program výstavba, který připravila paní ministryně Dostálová (Klára Dostálová za ANO), to řeší. V minulém období jsme se na tom nedomluvili (na zákoně), toto je nový návrh, který ani nevyžaduje zákon. Nutit obce a dávat jim povinnost, aby stavěly, by určitě neprošlo," uvedl Babiš.

Podle premiéra Dostálová ve svém programu pro výstavbu určuje i kategorie lidí, kteří by na nový obecní byt z dotací mohli dosáhnout. Babiš upřesnil, že se to týká asi 65.000 lidí. Zhruba s takovým počtem počítalo ministerstvo pro místní rozvoj i v minulém volebním období. Ministerstvo práce naopak tehdy zvažovalo pomoc pro výrazně vyšší počet lidí.

Předseda vlády řekl, že pokud se radnice rozhodnou byty stavět, mohou případně až na pětinu bytů dostat od státu stoprocentní dotaci. Sama obec a město si pak určí, koho z potřebných v tomto bydlení ubytuje.

Po samostatném zákoně o sociálním bydlení volají už léta odborníci, některá města i organizace, které se věnují lidem v nouzi. Podle těchto organizací by obce měly mít povinnost svým obyvatelům pomoci a bydlení potřebným zajistit. Nemusí to být jen v obecních bytech, ale třeba v nájmu u soukromníků. Nájemníkům by se měli věnovat sociální pracovníci, měli by jim pomoci obtížnou situaci zvládnout.

Podle náměstka brněnského primátora Matěje Hollana (Žít Brno), který se dnešního jednání zúčastnil, je přijetí zákona s komplexním řešením pro zlepšení situace zásadní. "Bez sociální práce to nejde a samostatná investiční výstavba nic nevyřeší," uvedl Hollan po jednání na svém facebooku.

Mnohé radnice a organizace se snaží problémy lidí bez řádného domova řešit už nyní i bez zákona o sociálním bydlení. Brno má projekt Rapid Re-housing, v němž přestěhovalo z ubytoven do bytů 50 rodin. Pracovali s nimi sociální pracovníci. Celkem 48 domácnostem se smlouva po roce prodloužila, za bydlení nic nedlužily. Dávky na úhradu bytu dostávalo za přiměřené nájemné město jako pronajímatel.

Byznys s chudobou může pomoci omezit 15 opatření, řekla Maláčová

Zvládnout takzvaný obchod s chudobou a zlepšit situaci lidí, kteří žijí v nevyhovujících podmínkách v předražených ubytovnách či bytech, by mělo pomoci 15 opatření. Patří mezi ně využívání cenových map s obvyklým nájemným, stanovení počtu osob na danou plochu či sloučení dvou dávek na bydlení do jedné. Jednotlivá ministerstva začnou nyní záměry připravovat. Novinářům to dnes po jednání ministrů se zástupci starostů a dalších institucí řekla šéfka resortu práce Jana Maláčová (ČSSD).

Stejné návrhy projednávala už v minulém období vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), a to před dvěma lety. Opatření navrhli tehdejší ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier a šéfka resortu práce Michaela Marksová (oba ČSSD). Kabinet ČSSD, ANO a lidovců úpravy pak neprosadil. Exministryně ANO Jaroslava Němcová chtěla před několika měsíci situaci chudých v ghettech řešit hlavně výrazným snížením dávek do ubytoven a zpřísněním jejich vyplácení.

"Hlavním tématem jednání bylo, jak zatočíme s ochodem s chudobou. Rozdělili jsme to na dvě oblasti - jak zatočíme s těmi šmejdy (nepoctivými pronajímateli a provozovateli) a jak pomůžeme lidem v lokalitách. Sesbírali jsme 15 nápadů, co s tím. Jsou to podněty, se kterými budeme dál pracovat," uvedla Maláčová.

Jednotlivá opatření budou připravovat ministerstva práce, průmyslu, vnitra, místního rozvoje či zdravotnictví ve spolupráci s radnicemi. Mezi 15 kroků patří například stanovení cenových map s obvyklým nájemným v jednotlivých místech. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) už dřív řekla, že mapy její úřad vytvořil. Podle Maláčové by se mělo pronajímání bytů také regulovat, v živnostenském zákoně to má upravit ministerstvo průmyslu.

Resort zdravotnictví by měl stanovit hygienické normy, kolik lidí může maximálně žít na určité ploše. Ministerstvo práce by mělo připravit sloučení doplatku a příspěvku na bydlení do jediné dávky. Změnit by se mohla v nařízení i výše paušálů za energie, které se zahrnují do dávek. Podle Maláčové jsou nyní částky "poměrně vysoké", a když jsou náklady nižší, není možné je po pronajímatelích zpět vymáhat. Vnitro by mělo upravit pravidla trvalého bydliště.

V minulé vládě se diskutovalo také o navázání dávek na školní docházku dětí. Povinná docházka by se navíc mohla prodloužit. "Jsme dnes v situaci, kdy pro rodiče je nyní výhodné poslat děti v 15 letech na úřad práce, ne do školy, ne do práce, ale na úřad práce," uvedla Maláčová.

Ministerstva připraví podle ní balíček návrhů. Jednotlivá opatření by vláda pak měla prosazovat postupně.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

26°C

Dnes je úterý 18. září 2018

Očekáváme v 21:00 21°C

Celá předpověď