Komerční prezentace Aktual.: 19.12.2006 08:01
Vydáno: 19.12.2006, 08:00
Krásná a tajemná. Tak popisují zmatení archeologové jeden z nejzajímavějších objevů posledních let - mumii ženy z peruánské kultury Moche. Záhadná dáma je totiž před 1600 lety pohřbena se všemi poctami a znaky moci, které v této kultuře náležejí jen mužům! Tichomořská amazonka? Šamanka? Královna? Vědci si zatím marně lámou hlavu. Kým byla?
Rituální komplex El Brujo na severním pobřeží Peru v blízkosti města Trujillo zažívá své chvíle světové slávy. Starobylá kultura Moche, která tyto nehostinné kraje obývala přibližně v období mezi prvním a osmým stoletím našeho letopočtu, zatím vědce ohromuje především svou neuvěřitelně rozmanitou keramikou a propracovaným systémem pohřebních obřadů, z nichž mohou číst její zvyky. Většinu ostatních stop této dávné civilizace zavál čas. Archeologové však doufají, že nejkrásnější mumie, jakou dosud našli, určitě po důkladném studiu poodkryje další tajemství.
Vládci jsou vždy jen muži
„Dámu z Cao“, jak ji tým archeologů nazval podle její hrobky v pyramidě Huaca Cao Viejo, nacházejí vědci už loni. Teprve nedávno však zveřejňují první výsledky zkoumání - a jsou nadšeni. V kultuře Mocha alespoň podle dosavadních nálezů vždy vládli jen muži - vojenští vůdcové nebo kněží, kteří tvrdě kontrolovali složitý systém rozdělování vody a zemědělské výroby. Ale jak se mohla v centru velkého pohřebního komplexu objevit žena? Navíc s typicky mužskými ozdobami a dvěma velkými válečnými obušky a náčiním pro vrhání oštěpů? Obušky jsou přitom pokryty pozlacenými pláty mědi. Něco takového ještě v ženském hrobě kultury Moche nikdo neviděl. „Patřila k elitě, ale je to učiněná hádanka. Proč by měla mít v hrobě zbraně?“ dumá John Verano z americké Tulane University, který se spolu s peruánskými kolegy pod záštitou National Geografic Society podílel na objevu. Jako by před archeology ožívala proslulá egyptská královna Hatšepsut, která se dokonce dává zobrazovat v mužských šatech a s vousem, aby legitimizovala svou moc.
Ve společnosti lidských obětí
„Pohřební komplex této dámy byl umístěn na posvátném místě. Lidé sem chodili, aby jí vzdali čest, přinášeli dary a oběti. Krev obětí nalévali do speciální nádoby umístěné nad její mohylou,“ popisuje úžasný nález peruánský archeolog Regulo Franco. Vedle mumie navíc leží i kostra uškrcené mladé dívky s konopným provazem kolem krku - obětovali ji, aby provázela svou paní na poslední cestě. A ještě tři pohřbení muži, zřejmě její služebníci nebo příbuzní - to musí prokázat až testy DNA. Mumie je zavinutá do látky dlouhé stovky metrů. „Viděl jsem mnoho pohřebišť, ale tohle je největší. Nepochybně je to symbol,“ je přesvědčen Verano. Pyramida Huaca Cao Viejo je masivní, přes 30 metrů vysoká stavba, která se zvyšovala přístavbami několika generací stavebníků.
Skvěle chráněný hrob
„Dámě z Cao“ je ve chvíli, kdy ji potkává smrt, asi 25 let. Proč zemřela? Podle dosavadních zjištění nejeví její tělo žádné známky onemocnění nebo zranění. Je evidentní, že nejméně jednou dává život dítěti - vědci tedy zatím spekulují, že ji patrně postihla nějaká plicní infekce. Osudným se jí však mohl stát právě i porod. Vedle ohromného „zámotku“ nacházejí vědci i malinkou dřevěnou sošku - snad jde o symbolického ochránce zemřelé. Mumie je v hrobce chráněna šesti řadami nepálených cihel, ze kterých lidé kultury Moche staví většinu svých staveb. A suché klima už zařizuje všechno ostatní - tělo je krásně zachovalé. A s ním i zlaté i měděné destičky, zbraně, ale i typicky ženské artefakty, jako jsou zlaté jehly, tkalcovské náčiní, šperky zdobená vřetena... Vědci jsou nadšení i z nádherné, zlatem vyšívané látky - to že se nerozpadla v prach, je skutečně unikátní. „Bude trvat roky, než všechny nálezy zpracujeme, abychom se pokusili rozmotat tu záhadu,“ spokojeně konstatuje Verano.
Pavouci a hadi
Tělo tajemné ženy je zkrášleno zlatými a tyrkysovými ozdobami včetně kroužku v nose a náušnic, zlaté náhrdelníky zdobí záhadné figurky lidí i zvířat, najdou se i krásné čelenky. Obličej kryje zlatá maska. Ruce a další části těla jsou k překvapení vědců potetovány zvláštními geometrickými vzory a motivy pavouků a hadů. „Tihle živočichové symbolizují plodnost a zemědělské rituály. Možná že ta žena uměla předpovídat úrodné roky a období hladu,“ domýšlí se Franco. Snad právě proto je pohřbena na vrcholku pyramidy, kde kněží zabíjeli své lidské oběti a slavnostně pili jejich krev ze zlatých pohárů, aby získali její životodárnou sílu. A možná to je úplně jinak. Tajemná kráska zatím mlčí...
Moche - národ úžasné keramiky
- V Peru se lidé kultury Moche objevují okolo roku 100 našeho letopočtu a po roce 700 záhadně mizí. Co se přesně stalo, se zatím neví - nejpravděpodobnější příčinou zániku této civilizace byla klimatická katastrofa, kdy desetiletí záplav vystřídala desetiletí zoufalého sucha.
- Kultura Moche nevytvořila své písmo jako mnohem později její následovníci Inkové. Pozoruhodné svědectví o životě tohoto národa však nabízí její nesmírně rozmanitá keramika. Objevují se na ní všechny důležité životní aktivity, jako je válka, lov, boj, sex, obětování bohům i zpracování kovů či tkaní a jídlo.
- Lidé Moche byli zřejmě posedlí individualismem - každá ze 100 milionů nepálených cihel, ze kterých je postaveno jedno z jejich velkých pyramidálních center na řece Moche, nese znak svého výrobce. V hrobech významných osobností se našly překvapivé „portrétní“ vázy, na nichž výrazy v tvářích zemřelých charakterizují jejich povahu - smích, zlost, hluboké zamyšlení...
- Lidé Moche byli především zemědělci - dokázali propojit řeky v účinnou síť zavlažovacích kanálů. Byli však i šikovní stavitelé - největší pyramida z nepálených cihel na území obou Amerik, Sluneční pyramida blízko Trujilla, pochází z jejich dílny.
Ethel Kratochvílová
