Žádná strana nechce vetovat zrychlení přijetí zákona o brexitu

foto Ilustrační foto - Předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček.

Praha - Žádná ze sněmovních stran se nechystá vetovat zrychlené projednání zákona, který by upravil práva Britů v Česku po případném odchodu Británie z Evropské unie bez dohody. Jejich představitelé to řekli novinářům po schůzce s ministrem vnitra a vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD). Hamáček předpokládá, že by Sněmovna mohla o návrhu hlasovat už příští týden. Senátoři Václav Hampl (za KDU-ČSL) a Miloš Vystrčil (ODS) předpokládají, že by i horní komora měla návrh hladce schválit.

"Od žádné politické strany nezaznělo to, že by se chystaly uplatnit veto na paragraf 90. To znamená, pokud se situace nezmění, měli bychom být schopni tento zákon projednat a schválit v Poslanecké sněmovně již v prvním čtení," řekl Hamáček a poděkoval ostatním stranám za vstřícnost. Schůzky se účastnili zástupci všech sněmovních uskupení s výjimkou nejsilnějšího hnutí ANO, vicepremiér ale neočekává, že by se větší z vládních stran postavila proti vládnímu návrhu zákona.

Podporu zákonu vyjádřili i ostatní účastníci schůzky. "Jsem příjemně překvapen tím, že se čeští politici dokážou shodnout, že brexit je skutečně problém a že ho musíme řešit společně, abychom minimalizovali dopady na české občany a na české hospodářství," řekl místopředseda Pirátů Mikuláš Peksa. Za zrychlené schválení zákona se jednoznačně postavili i zástupci ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.

Komunisté a SPD upozornili na to, že o konečném stanovisku musí ještě jednat jejich poslanecké kluby. "Mohu extrapolovat zcela s jistotou, že poslanecký klub KSČM nebude vetovat zrychlené projednávání v prvním čtení ani se k žádnému takovému návrhu veta nepřipojí," řekl šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik. Komunisté podle něj mají zájem na tom, aby Česko bylo připravené na tvrdý brexit. Poslanec SPD Jan Hrnčíř bude klubu navrhovat, aby normu podpořil, podle něj jsou záruky, že se Británie zachová k Čechům žijícím na ostrovech stejně.

Také Hamáček očekává reciproční postoj britské strany. Vychází přitom z loni přijatého obecného záměru britské vlády, který by měl situaci po brexitu řešit. Podle Hamáčka by britské opatření mělo platit stejně dlouho jako to české, tedy do konce roku 2020. Závaznou vyhlášku Británie zatím nepřijala, Hamáček ale věří tomu, že se podaří toto opatření prosadit ještě předtím, než dojde k brexitu.

Senátoři Hampl a Vystrčil vyjádřili přesvědčení, že se i Senát zasadí o co nejrychlejší projednání zákona. Vystrčil také řekl, že se s Hamáčkem dohodl, že by Senát mohl pozměňovacím návrhem normu upravit v případě, že by se už ve Sněmovně objevil ve vládním návrhu nějaký problém. Zrychlené schvalování v prvním čtení úpravy v normě ve Sněmovně neumožňuje.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

19°C

Dnes je pondělí 22. dubna 2019

Očekáváme v 11:00 18°C

Celá předpověď