Za epidemie rostla poptávka po službách pro oběti domácího násilí

foto Žena, napadení, domácí násilí - ilustrační foto.

Praha - Poptávka po službách organizací, které pomáhají obětem domácího násilí, za nouzového stavu v první vlně epidemie vzrostla o 30 až 40 procent. Nyní je ve srovnání s předcovidovou dobou vyšší až o polovinu. Systém pomoci ohroženým a obětem není v republice jednotný. Řeší se také hlavně fyzické výpady se zjevnými následky, ne psychické či sexuální násilí. Ukázal to výzkum, jehož výsledky dnes na tiskové konferenci představily jeho autorky Blanka Nyklová ze sociologického ústavu Akademie věd ČR a Dana Moree z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

"Během pandemie jsme zaznamenaly nárůst intenzity a poptávek po službách. Nárůst trvá dosud. Pomoc ohroženým osobám je nekonzistentní. Přístup se liší člověk od člověka," uvedla Nyklová. Podle ní problém představuje i to, že citlivost na násilí je snížená. "Je to brzda včasného řešení. Pokud se násilí nebere vážně, prodleva trvá až několik let," dodala Nyklová.

Česko je v nouzovém stavu potřetí. Poprvé trval loni od 12. března do 17. května. Instituce měly omezený provoz, sociální služby nemohly fungovat. Organizace posílily krizové linky a poradenství on-line. Podruhé nouzový stav vláda vyhlásila 5. října, skončil 14. února. Plynule na něj ode dneška navázal další nouzový stav. Sociální služby teď fungují s hygienickými omezeními.

Kvalitativní výzkum měl tři fáze. Nejdřív autorky od půlky dubna do konce června zkoumaly 71 případů, které v terénních denících popsaly sociální pracovnice. Využily také rozhovory s 11 dlouhodobými klientkami organizací a s devíti pracovníky, kteří se obětem věnovali. Ve třetím loňském čtvrtletí se zapojili pracovníci a pracovnice policie, odborů ochrany dětí, neziskových organizací, intervenčních center či terapeuti. Poslední etapa od poloviny září do začátku listopadu se zaměřila na soudce, soudkyně, právníky a právničky.

V téměř polovině sledovaných případů oběti s násilnou osobou už nežily. Nátlak ale pokračoval, a to hlavně kvůli předávání dětí. Řada osob, které léta výpady snášely, se rozhodla po skončení jarního nouzového stavu vyhledat pomoc. Na organizace se začaly obracet nově i cizinky v Česku a Češky, které žijí v zahraničí.

Systém tvoří policie, odbory ochrany dětí (OSPOD) a intervenční centra na pomoc obětem. Případů vykázání z domova kvůli násilí loni ubylo. Bylo jich 1170, tedy nejméně za posledních deset let. Autorky loňský stav označily za "pseudo-zklidnění".

"Pokoušíme se představit si systém jako síť, která by měla pomoci situaci řešit. Některá oka v síti jsou velká a oběti propadnou, nebo pomoc není adekvátní," uvedla Moree.

Podle zjištění fungují tři modely spolupráce policie, sociálních pracovníků a intervenčních center. Nejčastější je model "člověk od člověka". Záleží tak na tom, na koho oběť narazí. Další model označily autorky sloganem "v zásadě to funguje". Aktéři mluví o dobré spolupráci, neshodnou se ale na tom, zda se jedná o domácí násilí a má se vykazovat z domova. Třetí variantu pak popisuje heslo "radši ji tam nepošlu". Oběť se pak například několikrát obrátí na policejní služebnu, která ji odmítne, nebo si jí nikdo nevšímá v azylovém domě.

K vykázání se podle Moree přikročí jen v malé části případů. Odsoudí se zhruba jeden ze 300 pachatelů a výsledkem bývá obvykle podmínka, popsala Moree.

Podle doporučení by se systém měl přizpůsobit potřebám ohrožených osob a obětí a jejich dětí. Definice domácího násilí by se měla rozšířit tak, aby se účinně daly řešit i případy psychického a sexuálního násilí. Potřeba je návod jednotného postupu i školení pracovníků. Výsledky dostane vládní výbor pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je středa 1. prosince 2021

Očekáváme v 21:00 7°C

Celá předpověď