Z polské vlády odchází ministr životního prostředí, jednal s ČR o Turówu

foto Ilustrační foto - Polský ministr životního prostředí Michal Kurtyka (uprostřed) hovoří s novináři před jednáním s ministrem životního prostředí ČR Richardem Brabcem (ANO) a libereckým hejtmanem Martinem Půtou (STAN) ohledně polského hnědouhelného dolu Turów, 27. září 2021 v Praze. 

Varšava - V polské vládě končí ministr životního prostředí Michal Kurtyka, který byl jedním z polských představitelů, kteří s Českem vedli jednání ve sporu ohledně hnědouhelného dolu Turów. Odpoledne jeho nástupkyni Annu Moskwovou i několik dalších nových členů kabinetu premiéra Mateusze Morawieckého jmenoval prezident Andrzej Duda.

O tom, že se blíží konec Kurtykova působení v čele ministerstva životního prostředí, psala média už v létě. Důvodem jeho odchodu jsou podle serveru onet.pl chyby, které dovedly Polsko ke konfliktu s Českem kvůli prodloužení a rozšíření těžby uhlí v Turówě, ležícím v polsko-česko-německém trojmezí. Kurtyka uvedl, že z čela úřadu odchází z rodinných důvodů.

Soud EU v květnu předběžně nařídil pozastavit těžbu v dole Turów do rozhodnutí o stížnosti České republiky, která se na soud obrátila kvůli tomu, že provoz dolu mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v obcích v Libereckém kraji. Polská vláda těžbu odmítá přerušit, protože by to podle ní negativně dopadlo na energetickou bezpečnost země. Nařízení Soudního dvora EU ignoruje, za což soud jí vyměřil pokutu. Varšava pokutu neplatí.

Kurtyka v roce 2018 předsedal světové konferenci o klimatu COP24, která se tehdy konala v Katovicích.

Kurtyku v ministerské funkci nahradila Anna Moskwová, která do loňska působila několik let na ministerstvu pro moře a vnitrozemskou lodní dopravu. Doposud byla členkou představenstva firmy, která v Baltském moři staví větrnou farmu.

V čele resortu zemědělství dnes skončil Grzegorz Puda, podle médií kvůli tomu, že si za něco přes rok v úřadu nedokázal vybudovat respekt u zemědělců. Ti ho kritizují za nízké výkupní ceny masa nebo za to, že vláda nenašla účinné prostředky v boji proti ptačí chřipce a africkému moru prasat. Puda si nedokázal poradit ani s vlivným hnutím AgroUnia, které tvrdí, že bojuje o budoucnost polského venkova a o přežití polského zemědělství a potravinářství a organizuje protivládní protesty.

Novým ministrem zemědělství a zároveň vicepremiérem se stal Henryk Kowalczyk, který už během vlády národně-konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) působil na různých vládních postech.

Právo a spravedlnost je u moci od roku 2015. Řádné parlamentní volby se v Polsku budou konat v roce 2023.

Liberečtí zastupitelé vyzvali k pokračování jednání s Polskem o Turówu

Zastupitelé Libereckého kraje dnes vyzvali ministry životního prostředí Richarda Brabce (ANO) a zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) z končící vlády, aby pokračovali v jednání s Polskem o smlouvě, která má řešit fungování polského dolu Turów, jeho dopady na české obce a kompenzaci škod. Dohoda je rozhodně lepším řešením, než se soudit kvůli vzniklým škodám, řekl po jednání ČTK krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti). Pro výzvu dnes hlasovalo všech 38 přítomných zastupitelů.

Jednání o Turówu přerušil v noci na 1. října odlišný názor obou stran na dobu trvání dohody. Základní parametry se podařilo dojednat, sporná je doba, po kterou nebude možné smlouvu vypovědět. Podle hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj), který materiál zastupitelům předkládal, je třeba jednání dotáhnout do konce. Není možné s jednáním čekat až na novou vládu, to se může táhnout několik měsíců. Doba, po kterou je polská vláda ochotná jednat, je podle něj omezená a skončí ve chvíli, kdy Soudní dvůr Evropské unie ve sporu rozhodne.

Smlouva mimo jiné počítá s finanční podporou obcím nebo s financováním monitoringu spodních vod, prašnosti a hlučnosti. "Jen ten monitoring do roku 2044 přijde odhadem na 15 milionů eur (385 mil. Kč) to nemůže financovat Liberecký kraj," řekl Židek. Ještě náročnější bude podle něj dobudování vodovodů, kde se náklady odhadují na miliardu. "Tam už by musel pomoci stát," dodal. Rozhodně je podle něj ale lepší situaci sledovat a škodám předcházet než se pak domáhat náhrady u soudu. "K čemu vám jsou peníze, to vám vodu do vyschlé studny nevrátí," poznamenal.

Hnědouhelný důl Turów u hranice s Českem zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE chce důl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Rozšíření těžby loni Polsko povolilo bez ohledu na námitky sousedů. Obyvatelé z pohraničí se obávají nejen hluku a prachu, ale hlavně ztráty pitné vody. Už dnes voda v oblasti mizí, což potvrzují měření České geologické služby.

Polská strana navzdory květnovému předběžnému rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie odmítá přerušit těžbu, protože by to podle ní negativně dopadlo na energetickou bezpečnost země. Představitelé Polska uváděli, že navrhují třeba finanční podporu obyvatelům českých obcí. Praha chce mimo jiné vyjednat záruku, že nebudou překračovány limity dopadu na životní prostředí a bude dostávat informace o stavu podzemních vod.

Bloomberg: Polsku kvůli pokutě za důl Turów hrozí krácení plateb z rozpočtu EU

Polsku kvůli nezaplacené pokutě uložené Soudním dvorem EU ve sporu o hnědouhelný důl Turów u hranic s Českem hrozí krácení plateb z unijního rozpočtu. Napsala o tom dnes agentura Bloomberg, podle níž Evropská komise poslala polské vládě takové varování v dopise z minulého týdne. Mimo jiné v něm komise Varšavu podle agentury žádá, aby informovala o svém plánu na uzavření dolu. Polský premiér Mateusz Morawiecki ale dnes zopakoval, že těžba v Turówě se nezastaví.

Spor o další těžbu uhlí v dole Turów vygradoval v září, kdy unijní soud vyměřil Polsku pokutu půl milionu eur (12,7 milionu korun) denně do doby, než uposlechne jeho předběžné rozhodnutí a zastaví těžbu. Příkaz o zastavení těžby vydal soud v květnu na základě české žaloby, podle níž důl mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích.

Varšava zatím žádnou sankci nezaplatila a těžbu v dole nezastavila, a dluží tak zhruba 18 milionů eur (zhruba 460 milionů Kč), přičemž částka každým dnem narůstá.

"V dopise z 19. října komise požádala Polsko, aby poskytlo informace o tom, jak hodlá splnit nařízení z předběžného opatření. Dále vyzvala polské úřady, aby co nejrychleji poskytly komisi důkaz o zastavení těžby v hnědouhelném dole Turów, jak soud nařídil," řekl dnes podle agentury PAP mluvčí EK Tim McPhie.

Bloomberg s odkazem na nejmenovaného polského činitele napsal, že vláda ve Varšavě poslední dopis EK nepovažuje za oficiální výzvu k zaplacení dlužné částky. Tu vláda očekává příští měsíc. Mluvčí komise začátkem října uvedl, že EK vyzve Polsko z zaplacení včas a bude se držet příslušných procedur. "Výzvy k úhradě se posílají v jistých intervalech," řekl.

"Těžko můžeme změnit naše rozhodnutí a odstavit čtyři až sedm procent energetického systému," řekl dnes na tiskové konferenci premiér Morawiecki. "Těžko můžeme na příkaz soudkyně (Soudního dvora EU) odpojit od dodávek tepla desítky tisíc lidí, tisíce lidí připravit o práci a miliony domácností připravit o dodávky proudu," uvedl. "Já něco takového určitě nedopustím," dodal.

Náměstek polského ministra zahraničí Piotr Wawrzyk v pondělí řekl, že jednání Polska a Česka o Turówu, přerušená na přelomu září a října, by měla za několik dní pokračovat. Dnes z vlády odešel ministr životního prostředí Michal Kurtyka, který byl jedním z polských představitelů, kteří s Českem ve sporu ohledně Turówa jednali.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

2°C

Dnes je pátek 3. prosince 2021

Očekáváme v 21:00 -1°C

Celá předpověď