WP: Rusko poskytuje Íránu zpravodajské informace pro útoky na americké síly

foto Ilustrační foto - Americký bojový letoun startuje z letadlové lodě.

Washington/Moskva - Rusko poskytuje Íránu zpravodajské informace pro útoky na americké síly na Blízkém východě, včetně polohy amerických válečných lodí a letounů, píše deník The Washington Post (WP) s odvoláním na tři informované činitele. Podle listu jde o první známku toho, že se do války zapojil další významný protivník Spojených států, i když nepřímo.

"Zdá se, že vyvíjejí dost zevrubné úsilí," uvedl jeden ze zdrojů o aktivitách Ruska. Moskva už dříve vyzvala k ukončení války USA a Izraele proti Íránu, kterou označila za akt nevyprovokované ozbrojené agrese. Rozsah pomoci, kterou Rusové poskytují Teheránu, není zcela zřejmý, píše WP. Schopnost íránské armády zjistit bez pomoci polohu amerických sil podle činitelů za necelý týden bojů zeslábla.

Analytici uvádějí, že sdílení zpravodajských informací s Íránem ze strany Ruska odpovídá íránským úderům proti americkým silám. Írán zasáhl americkou velitelskou a řídící infrastrukturu, radary či dočasné stavby, jako byla ta v Kuvajtu, kde bylo při íránském dronovém úderu v neděli zabito šest amerických vojáků. Írán v posledních dnech rovněž udeřil na stanoviště americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) na americkém velvyslanectví v Rijádu.

Írán "podniká velmi přesné údery na radary včasného varování a radary za horizontem," uvedla Dara Massicotová, odbornice na ruskou armádu v Carnegieho nadaci pro mezinárodní mír (CEIP). "Dělají to velmi cíleně. Jdou po velení a řízení," dodala.

Írán disponuje pouze hrstkou vojenských satelitů a nemá vlastní satelitní konstelaci, takže snímky z mnohem pokročilejších vesmírných technologií Ruska jsou pro něj velmi cenné. Kreml navíc během čtyř let války proti Ukrajině zdokonalil vlastní zaměřovací schopnosti, uvedla Massicotová.

Íránské odvetné údery jsou vysoce sofistikované pokud jde o cíle, na které Teherán útočí, i jeho schopnosti v některých případech ochromit obranu USA a jeho spojenců, uvedla Nicole Grajewská, která se v Belferově středisku Harvardovy univerzity zabývá spoluprací mezi Íránem a Ruskem. "Pronikají protivzdušnou obranou," řekla výzkumnice s tím, že kvalita íránských úderů se zlepšila i v porovnání s 12denní válkou s Izraelem loni v červnu.

Pentagon mezitím rychle vyčerpává své zásoby precizních zbraní a protivzdušných střel, sdělily informované zdroje WP. Potvrdily tak znepokojení ohledně omezených amerických zásob munice, které ve dnech před rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa jít s Íránem do války vyjádřil šéf sboru náčelníků štábů Dan Caine. Trumpova administrativa v té době Caineovo hodnocení zlehčovala.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek uvedl, že Trumpova administrativa požádala Kyjev o pomoc s obranou proti íránským dronům Šáhed. Ukrajina v odpovědi Spojeným státům poskytne ukrajinské specialisty.

Írán se stal jedním z hlavních podporovatelů Ruska ve válce s Ukrajinou. Teherán s Moskvou sdílel technologii výroby levných jednorázových dronů, které Rusko používá k zahlcení ukrajinské protivzdušné obrany a vyčerpávání prostředků získaných od Západu na obranu ukrajinských měst.

"Rusové jsou si více než vědomi pomoci, kterou Ukrajincům poskytujeme. Myslím, že byli velmi rádi, že se mohou pokusit o odplatu," řekl jeden z činitelů WP.

Na otázku, zda má nějaké poselství o Rusku a Číně, které jsou mezi nejmocnějšími spojenci Íránu, americký ministr obrany Pete Hegseth tento týden odpověděl záporně a dodal, že tyto země v konfliktu "v podstatě nehrají žádnou roli".

Dva ze zdrojů obeznámených s ruskou pomocí Íránu WP řekly, že Čína zřejmě Íránu s obranou nepomáhá, navzdory blízkým vztahům mezi oběma zeměmi. Peking, podobně jako Moskva, vyzval k ukončení konfliktu.

Írán vypálil tisíce jednorázových dronů a stovek raket na americká vojenská stanoviště, základny a velvyslanectví v regionu. USA a Izrael, které válku v sobotu rozpoutaly bombardováním Íránu, v zemi zasáhly více než 2000 cílů, včetně balistických raketových základen, námořních cílů a vedení země. Úder na dívčí školu v íránském Mínábu v první den války podle údajů Červeného půlměsíce zabil 175 dětí a školního personálu. Vyšetřovatelé americké armády podle agentury Reuters shledali, že za útok jsou zřejmě zodpovědné americké síly. Vyšetřovatelé však ke konečnému závěru zatím nedošli.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 6.03.2026 ČTK

Reklama

11°C

Dnes je pátek 6. března 2026

Očekáváme v 21:00 5°C

Celá předpověď