Kodaň - Extrémní horka si v evropském regionu, kam Světová zdravotnická organizace (WHO) řadí Evropu a střední Asii, vyžádají více než 175.000 obětí ročně a jejich počet se bude zvyšovat. Evropa se navíc ze šesti regionů, které WHO sleduje, otepluje nejrychleji a její teploty rostou přibližně dvakrát rychleji než celosvětový průměr. Vyplývá to z tiskové zprávy WHO.
Před několika dny vydal generální tajemník OSN António Guterres výzvu k akci proti extrémním vedrům v reakci na smrtící dopady rostoucích teplot po celém světě. Na některých místech světa již klimatická krize vyhání teploty na nesnesitelnou úroveň. Odhady ukazují, že v letech 2000-2019 bylo celosvětově každoročně zaznamenáno přibližně 489.000 úmrtí v důsledku horka, přičemž na evropský region připadá 36 procent, tedy v průměru 176.040 úmrtí ročně.
Výzva generálního tajemníka vymezuje čtyři klíčové oblasti činnosti, které se týkají péče o zranitelné osoby, ochrany pracovníků, zvýšení odolnosti ekonomik a společností a omezení růstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia.
Evropský region za posledních 20 let zaznamenal 30procentní nárůst úmrtnosti v důsledku horka, přičemž počet úmrtí v důsledku veder vzrostl téměř ve všech z 53 sledovaných zemích regionu.
Horko je v regionu hlavní příčinou úmrtí souvisejících s klimatem. Teplotní extrémy zhoršují chronická onemocnění, včetně kardiovaskulárních, respiračních a cerebrovaskulárních chorob, duševního zdraví a onemocnění souvisejících s cukrovkou. Extrémní vedra jsou problémem zejména pro starší osoby, zejména ty, které žijí osaměle. Může také představovat další zátěž pro těhotné ženy.
