VZP: Hospitalizovaných s infarktem za deset let v ČR ubylo téměř o čtvrtinu

foto Nemocnice, jednotka intenzivní péče (JIP) - ilustrační foto.

Praha - Pacientů hospitalizovaných s infarktem myokardu za deset let v ČR ubylo podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) téměř o čtvrtinu, v loňském roce jich bylo 8455. Péče o ně stojí každý rok přes 1,2 miliardy korun, informovala dnes pojišťovna v tiskové zprávě. VZP podle zdravotně pojistného plánu loni na zdravotní péči plánovala vydat 235 miliard korun, náklady související s infarkty tak tvoří zhruba 0,5 procenta.

Počet úmrtí souvisejících s infarktem dlouhodobě klesal, loni jich ale meziročně přibylo o pět na 63 případů na 1000 pacientů, což odpovídá zhruba roku 2016. Vliv na to podle odborníků měla pandemie koronaviru, kvůli které se lidé stranili míst s větší koncentrací lidí včetně ordinací lékařů a nemocnic.

"Bylo více pacientů, kteří se dostavili až v pozdní fázi infarktu myokardu, kdy již katetrizační léčba není příliš efektivní. Pozorovali jsme také častěji mechanické komplikace infarktu, jako jsou defekt komorového septa nebo ruptura myokardu," uvedl vedoucí Oddělení akutní kardiologie Kardiocentra Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Marek Šramko. Takové problémy podle něj byly v předchozích letech spíš vzácné.

Hospitalizovaných naopak v době covidu-19 ubylo ještě víc než bylo meziročně obvyklé. Zatímco v roce 2019 jich bylo za rok pojištěných u VZP 9602, v roce 2020, kdy epidemie začala, to bylo 8739 a loni 8455. "Počet pacientů hospitalizovaných s infarktem myokardu setrvale klesá, což zřejmě souvisí se zlepšující se preventivní léčbou a širokým využitím koronárních intervencí a operací," uvedla v tiskové zprávě mluvčí VZP Viktorie Plívová. Mezi klienty VZP patří asi 60 procent populace, ostatní si dělí šest menších zdravotních pojišťoven.

Onemocnění srdce a cév patří k nejčastější příčinám úmrtí v Česku. Nejčastější jsou právě infarkty, vysoký krevní tlak, cévní mozkové příhody lidově zvané mrtvice a ischemická choroba srdeční, při níž srdce nedokáže skrze tepny zúžené uloženými tukovými látkami čerpat dostatek krve.

"Akutní infarkt myokardu vzniká v naprosté většině případů náhlým uzavřením některé z tepen, které zásobují srdce krví, krevní sraženinou na prasklém sklerotickém plátu," vysvětlil přednosta Kardiocentra IKEM Josef Kautzner.

"Typickým projevem je náhle vzniklá tlaková bolest za hrudní kostí, která může ale nemusí vyzařovat do levé ruky nebo do čelisti a je často spojena s opocením a pocitem slabosti. Někdy se jedná i o bolest mezi lopatkami nebo v nadbřišku. Pokud taková bolest trvá déle než 20 minut, měli by lidé zavolat záchrannou službu," doplnil.

Velká část těchto chorob podle odborníků souvisí s nezdravým životním stylem, především s nedostatkem pohybu, obezitou, kouřením a nezdravou stravou.

Počet hospitalizovaných s infarktem myokardu a náklady na jejich péči:

Rok

Počet pacientů

Náklady celkem (v miliardách Kč)

Úmrtí na 1000 pacientů:

2011

11.011

1,254

70

2012

11.700

1,37

67

2013

10.952

1,406

70

2014

10.888

1,421

63

2015

10.346

1,12

62

2016

10.223

1,21

62

2017

10.054

1,209

60

2018

9782

1,173

55

2019

9602

1,223

60

2020

8739

1,182

58

2021

8455

1,246

63

zdroj: VZP

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je úterý 29. listopadu 2022

Očekáváme v 21:00 1°C

Celá předpověď